[HLAVNÍ STRÁNKA]

Brandýs nad Labem
gotický hrad, přestavěný renesančně, upravován barokně, v 19. století regotizován




Poloha: na břehu řeky Labe uprostřed stejnojmenného města (okr. Praha - východ)
Majitel: Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Uživatel: Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Adresa: Plantáž 402, Brandýs nad Labem, 250 01
telefon: 0202/804629, 805591
WWW: N/A
Expozice: výtvarné umění ze sbírek Okresního muzea Praha - východ, zámecká kaple, rytířský sál, vojenské sály, renesanční sgrafita na fasádách
Otevřeno: červen-září: Út - Pá 10-16; So, Ne 10-17
Prohlídka: s průvodcem 45 min, max. 40 osob
Vstupné: dospělí 30,- Kč, děti 20,- Kč
Doprava: vlak 1 km (zast. Brandýs n/L-St. Boleslav město), bus 500 m (Brandýs n/L nám.), parkoviště (i bus) 200 m
Prameny:
  1. Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000
  2. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
  3. Pavel Vlček: "Encyklopedie českých zámků", Libri, Praha 1997
  4. CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
Datum návštěvy: 16.1. 2001


přehled dějin, popis
Ves Brandýs vysazená koncem 13. století se poprvé uvádí roku 1304 v listině sadského probošta. Tehdy se také zdejšího důležitého přechodu přes Labe na staré pražsko-lužické cestě zmocnil Jan z Michalovic, který východně od staršího opevnění založil tvrz či hrádek, který převzal jméno osady; za jeho syna Beneše byl proto hrad obléhán vojskem krále Jana, ale neúspěšně. V majetku Michaloviců zůstalo panství až do začátku husitské revoluce, kdy o něj načas jako tvrdí katolíci přišli, aby jej znovu získali a mohli rozšiřovat po roce 1437.
Když poslední mužský člen rodu Jindřich padl roku 1468 jako straník krále Jiřího při vpádu Lužičanů do Čech, přešlo prostřednictvím jeho sestry Magdaleny zdejší zboží na Jana Tovačovského z Cimburka. Ten začal spolu se svou druhou manželkou Johankou Krajířovou z Krajku po roce 1473 s přestavbou sídla, dokončenou roku 1508 již za Johančina druhého manžela Jana ze Šelmberka. Dodnes se dochovalo velké trojdílné okno s aliančním cimbursko-krajířským a krajířsko-šelmberským znakem v prvním patře nejstarší části objektu, původní branské obytné věže ve středu východní fronty; k ní bylo tehdy zřejmě přistavěno obytné křídlo na severní straně. To bylo dále prodlouženo vystavěním západního nároží s věží za Arnošta Krajíře, za účasti mistra Mattea Borgorelliho. Ten zde působil i po roce 1547, kdy Ferdinand I. celé panství Krajířům za údajný odboj zkonfiskoval a Brandýs se stal panstvím České komory a důležitým článkem v řetězu královských statků v Polabí.
Habsburkové postupně při dalších přestavbách přeměnili pozdně gotický hrad v renesanční zámek. Po polovině století vzniklo nové, západní křídlo, na jehož stavbu dohlíželi Paolo della Stella a Hans Tirol a roku 1563 byla s Borgorellim uzavřena nová smlouva o stavbě dvoupatrového jižního křídla na místě starších hospodářských budov, vybudování nové kaple a zvýšení starších částí zámku o druhé patro. Práce byla z většiny dokončena do roku 1565, úprava střech a rozšiřování zámeckých zahrad se však protahovaly. Za Rudolfa II. vznikl pod dohledem Hektora de Vaccani do roku 1602 vznikl letohrádek a míčovna a tzv. dlouhá pavlač, umožňující přímý přístup do zahrad přes původní příkop v místech starého vstupu do areálu hradu, kde je dodnes také dochována pozdně gotická kulisová brána.
Při jednotlivých stavebních fázích vznikla i vynikající sgrafitová výzdoba, jejíž nejstarší ukázka je dochována na přízemní části jihozápadního schodiště. V nejnovější třetí vrstvě z konce 16. století se objevují vedle bosáže a rustiky i nádherně provedené květinové motivy a světské, náboženské i lovecké scény podle soudobých nizozemských rytin, dochované především na vnitřních, nově rekonstruovaných nádvorních fasádách. Za třicetileté války byl zámek na strategickém přechodu přes Labe obsazován střídavě oběma stranami, roku 1639 byla při stavbě švédských opevnění zničena část zahradních i hospodářských staveb. V 1. polovině 18. století bylo upraveno předhradí a poté i jádro Františkem M. Kaňkou; také bleskem poškozená hlavní věž dostala novou báň na 12 sloupech. Za majetku velkovévodů toskánských v 19. století došlo k částečné regotizaci objektu, který je postupně opravován i vaší době a je i částečně přístupný veřejnosti.


půdorys

půdorys přízemí
půdorys 1. patra
východní fronta zámku s gotickou věží ve středu

dekorativní zeď s vodní nádrží
(jediný pozůstatek renesanční zahrady)
pozdně gotický arkýř v 1. patře severního křídla
renesanční konzola v rohové věži
okna na jižní a východní straně nádvoří


ikonografie

zámek s švédským opevněním v roce 1640
(rytina z Merianovy Topografie)
zámek přes řeku
rytina J. Richtera z r. 1839 podle kresby F. Schiera


fotoalbum

exteriéry

vstupní (jižní) průčelí

010116-001
jižní fasáda
010116-003
vstupní portál

východní fasáda

010116-019
jihovýchodní nároží se zbytky sgrafit
010116-021
renesanční polookrouhlá věž
010116-022
jižní nároží gotické branské věže
010116-023
zbytky figurálních sgrafit v 2. patře východního křídla

010116-027
renesanční okno v 1. patře branské věže
010116-028
východní fasáda gotické obytné věže
010116-029
střílna v přízemí gotické obytné věže
010116-032
komplex přístavků v severovýchodním nároží

010116-020
průhled východním příkopem směrem k severu
010116-024
visutá chodba ze zámku do zahrady
010116-031
průhled východním příkopem směrem k jihu
010116-034
pozdně gotická brána na severu východního příkopu
010116-035
severovýchodní nároží

severní fasáda

010116-039
pohled od severovýchodu
010116-042
pohled od severu
010116-044
severozápadní věž od severovýchodu
010116-049
severozápadní věž od severozápadu

010116-033
honosný pozdně gotický arkýř v 1. patře
010116-043
arkýřové konzoly v severní fasádě

nádvoří

010116-004
schodišťový přístavek v SV nároží
010116-005
nádvorní fasáda východního křídla
010116-007
vstupní portál severního křídla

010116-008
nádvorní fasáda jižního křídla
010116-011
nádvorní fasáda západního křídla se zazděnými arkádami
010116-013
schodišťový přístavek v JZ nároží

fresky

010116-006
centrální motiv fresek 1. patra jižního křídla
010116-009
fresky v 1. patře jihovýchodního nároží
010116-010
figura v severní části 1. patra východního křídla
010116-012
sgrafita v 2. patře západního křídla

010116-014
lovecké motivy v 1. patře jižního křídla
010116-015
centrální motiv sgrafit východního křídla
010116-016
centrální motiv sgrafit východního křídla (detail)
Rudolf II. přijímá dary od východního vyslance
010116-017
sgrafita v jihovýchodním nároží jižního křídla

© 2001 Zany