Brandýs nad Orlicí

Brandýs nad Orlicí
zříceniny gotického hradu

Poloha:	na ostrohu nad řekou na okraji stejnojmenného městečka
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	volný vstup
Vstupné:	vlný vstup
Doprava:	autobus 0,5 km, vlak 1 km, parkoviště (i bus) 0,5 km
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
Datum návštěvy:	9.9. 2000

Hrad postavil Jindřich z Prostiboře, který se po něm psal v roce 1289. Jeho potomci drželi hrad v první polovině 14. století, poté jej získali páni z Boskovic. Ti jej na počátku 15. století prodali Smilovi Holickému ze Šternberka, který se zde připomíná v letech 1429-31. V druhé polovině 15. století drželi Brandýs Kostkové z postupic, od kterých jej roku 1506 koupil Vilém z Pernštejna. Za něj hrad ztratil svou rezidenční funkci a pomalu pustnul. Roku 1544 se hrad vrátil do rukou Kostků, kteří jej v letech 1547-53 opravili. Brzy si však postavili zámek v podhradí a hrad samotný opět pustnul. V letech 1588-1636 jej drželi Žerotínové, poté Marie Zárubová z Hustířan, která jej prodala Janu Fridrichovi hraběti z Trautmannsdorfu (1652). V jejich držení zůstalo panství až do roku 1806. Poté se majitelé často střídali až jej roku 1869 připojili Parishové k žamberskému panství.

Hrad zaujal konec protáhlé ostrožny, kterou tři šíjové příkopy rozdělily na dvě předhradí a jádro hradu. První předhradí mělo tvar obdelníku a kromě stop opevnění se zachovaly zbytky příčné obdélné budovy. V čele druhého předhradí stojí za parkánovou hradbou zbytek obloukovité štítové zdi. Za ní stála opět příčná obdélná budova. Podél severní strany předhradí procházela přístupová cesta o jádra.
V čele protáhlého oválu jádra stojí homolovitý útvar, který nejslíš skrývá zbytky bergfritu. Samotná zástavba jádra je bez archeologického výzkumu značně nepřehledná. Nejchráněnější západní část zaujal malý palác, ze kterého se dodnes zachovaly tři valeně zaklenuté místnosti se zasypaným vstupem z nádvoří. Kolem jádra obíhal parkán, do kterého na jihovýchodě vystupuje čtverhranný objekt, který snad byl renesančním rozšířením paláce.

půdorys

suterén paláce
(podle J. Slavíka a J. Čížka)

terénní náčrt
(podle J. Slavíka a J. Čížka)

plán hradu
(podle A. Sedláčka)

ikonografie

kresba K. Liebschera (cca 1880)

pohled od jihozápadu

suterén paláce
(podle A. Sedláčka)

pohled od západu
(podle A. Sedláčka)

fotoalbum

palác

oblouk vnějšího zdiva

000909-055
pohled od jihozápadu

000909-056
pohled od jihozápadu

000909-058
průchod proražený v okně jižní místnosti suterénu

000909-059
pohled od západu

000909-075
pohled od západu

oblouk zdiva paláce - pohled od severozápadu

000909-076
pohled od severozápadu

suterén

jižní místnost

000909-061 pohled od západu k východu	000909-068 pohled od východu k západu
000909-067 průhled do východní komory	000909-065 okno v západním nároží