[HLAVNÍ STRÁNKA]

Cvilín
(Lobenštejn, Šelenburk)
zřícenina rozsáhlého gotického hradu

Poloha: na výběžku Brantické vrchoviny jihovýchodně od Krnova (okr. Bruntál)
Majitel: ČR
Uživatel: České lesy
Otevřeno: zřícenina = vstup volný
Doprava: vlak 5,5 km (Krnov), bus 2 km (Krnov, Petrův Důl), parkoviště 500 m
Prameny:
  1. Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Martin Wihoda: "Hrady českého Slezska", Arch. ústav AV ČR, Brno 2000
  2. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
Datum návštěvy: 15.4. 2001


První jasné doklady o existenci hradu máme z roku 1253, i když některé prameny jej kladou ještě o čtvrt století zpět. Hrad je pravděpodobně zeměpanského založení, brzy na něm však zdomácněli příslušníci rodu Benešoviců. Na konci 13. století, nejpozději však roku 1318 se Cvilín vrátil do rukou opavských Přemyslovců. Na sklonku 14. století se na několik let dostala část hradu do dukou opolských knížat, od nich však byla brzy vykoupena a v držení různých příslušníků tohoto rozvětveného rodu byl hrad až do srpna 1474, kdy byl dobyt vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Ten v této oblasti vytvářel panství pro svého levobočka Jana. Po Matyášově smrti směnil svou slezskou državu s králem Vladislavem, který roku 1493 udělil Krnovsko i s Cvilínem v léno Janovi ze Šelmberka na Kosti. Šellmberkové v následujících letech hrad výrazně přestavěli (odtud pochází novější název hradu Šelenburk), aby Krnovsko vzápětí roku 1523 prodali braniborskému markrabímu Jiřímu, který si postupnými nákupy vybudoval ve Slezsku rozskáhlou doménu. Markrabě Jiří pokračoval v přestavbě Cvilína a současně i hradu v Krnově. Ten brzy významm předčil Cvilín, který brzy začal pustnouta v 17. století byl opuštěn. Velkou ránou pro něj znamenala stavba silnice roku 1861 na kterou bylo rozebíráno zdivo hradu.
Podobně jako u nedalekého Fulštejna bylo pro jeho stavbu využita severozápadní část pravěkého hradiska, kterou předtím pravděpodobně využilo i slovanské osídlení, vydělil mohutný ve skále vysekaný příkop téměř pravidelný obdelník, jehož plocha byla zastavěna budovami hradu. Před příkopem byl navíc navršen okružní val na jihu rozšířený v nástupní plošinu před vstupem do hradu. Jižní stranu také posilovalo malé předhradí vymezené dalším podkovovitým valem.
Mohutná obvodová hradba téměř čtvercového jádra dosahuje šíře až 4 metrů a na jihozápadní straně je prolomena vstupním portálem jádra. V jeho jižním koutě stojí torzo mohutného bergfritu o průměru 14 metrů. V jeho těsném sousedství odhalil archeologický výzkum ve skále vylámanou studnu. Na protější straně nádvoří stál nejstarší palác, ze kterého se dochoval valeně klenutý suterén. Vedle něj vyplňoval západním úsek nádvoří pozdně gotický či renesanční objekt na půdoryse L. Podél celé severovýchodní hradby se rozložila hlavní pozdně gotická obytná budova, která svým jižním koncem zaslepila původní vstupní bránu hradu. V jižní části byl palác poddsklepen dvěmi místnostmi, ke kterým sestupuje z úrovně nádvoří úzká chodba. Dnes nelze určit kolik poschodí palác měl. Jádro bylo ze tří stran obklopen širokým parkánem, který pravděpodobně vznikal postupně, o čemž svědčí rozdílná tloušťka různých úseků jeho hradby. Nejmohutnější byla na vstupní straně, kde dosahovala tloušťky až 3,3 metrů. Na jihozápadní straně byla zesílena dosud stojícím do příkopu vysunutým pilířem. Parkán byl rozdělen na tři zóny oddělené příčnými zdmi. V jižním nároží parkánu stála porotálá pozdně gotická branská budova, ke která vedl na pilířích vysutý most přes čelní příkop. Asi 250 metrů před čelem hradu kruhové předsunuté opevnění, pocházející podle keramických zlomků až ze 17. století.


půdorys

půdorysný plán
rekonstrukce možného stavu ve 13. století
rekonstrukce možného stavu v 15.-16. století
010415-079
rekonstrukce severovýchodní fasády hradu


ikonografie

kresby H. Kinzera z let 1880, 1884, 1900, 1915
rekonstrukce hradu v 15. století
(F. Würml, 1935)


fotoalbum

okružní příkop a val

010415-080
příkop s pilířem na západě jádra
010415-085
jižní oblouk příkopu s obezděnou vnější stěnou
010415-086
dno příkopu s pilíři mostu - pohled z okružního valu
010415-136
dno příkopu s pilíři mostu - pohled z parkánu

010415-090
čelní příkop - pohled od severovýchodu
010415-091
severní oblouk příkopu
010415-095
severozápadní příkop - pohled od východu

parkán

010415-128
příčná zeď na západě parkánu
010415-130
relikt jihozápadní parkánové zdi
010415-088
oblouk východní parkánové hradby
010415-083
pilíř vysunutý z jihozápadního parkánu
pohled od západu
010415-131
pilíř vysunutý z jihozápadního parkánu
pohled od severu

010415-137
jižní příčná zeď parkánu se zbytkem vstupní brány
010415-139
vnitřní líc průjezdu vstupní brány
010415-138
detail jižní příčné zdi parkánu s přizděnou vstupní bránou

bergfrit

010415-081
pohled od západu
010415-084
pohled od jihozápadu
010415-112
pohled od východu
010415-123
pohled od severozápadu

010415-140
detail římsy
010415-142
mezera mezi bergfritem a čelní hradbou
010415-143
interiér bergfritu
010415-149
horní část torza bergfritu

obvodová hradba jádra
severovýchodní hradba

010415-089
východní nároží
010415-092
pohled od severu
010415-096
detail pilíře v severním nároží
010415-097
pohled od severu

severozápadní hradba

010415-146
vnitřní líc hradby
010415-094
severní nároží s opěrným pilířem
010415-093
pohled od severu
010415-127
pohled od západu

čelní (jihovýchodní) hradba

010415-087
čelní hradba jádra se zbytky parkánu a okružním příkopem
010415-111
od severovýchodu
010415-101
vlčí jáma původní brány od severozápadu
010415-100
šmorcování hradby v místě původní brány

jihozápadní hradba

010415-082
západní nároží jádra
010415-129
vnější líc hradby

010415-132
vstup do jádra v jihozápadní hradbě
010415-133
jižní špaleta vstupu
010415-134
severní špaleta vstupu

raně gotický severozápadní palác

010415-117
částečně zazděný průchod do parkánu
010415-119
západní kout suterénu
010415-120
zbytky vstupní šíje suterénu

pozdně gotický severovýchodní palác

suterén

010415-148
suterén od jihu

severní místnost

010415-114
pohled od severu
010415-109
průchod ze vstupní chodby
010415-098
okno z parkánu
010415-110
vnitřní špaleta okna

jižní místnost

010415-099
pohled od východu
010415-102
průchod ze severní místnosti
010415-107

vstupní chodba z nádvoří

010415-105
pohled od severozápadu
010415-108
dochovaný jižní konec klenby
010415-104
osvětlovací průduch do nádvoří
010415-106
průchod do severního sklepa

přízemí

010415-115
severní dvě místnosti od východu
010415-103
vnitřní líc východní stěny se zbytky oken
010415-116
zbytky okna ve východní stěně

západní objekt (purkrabství?)

010415-145
pohled z bergfritu
010415-147
pohled od východu
010415-126
západní nároží z parkánu
010415-135
vnější líc jihovýchodní zdi

010415-121
západní kout rohové místnosti
010415-122
jižní kout rohové místnosti s dělící příčkou
010415-125
rohová a jižní místnost od severu
studna

010415-113
pohled z nádvoří
010415-141
zbytky obezdívky od jihu
010415-151
pohled z bergfritu

© 2001 Zany