Drslavice (okr. Prachatice) - severní špýchar

[ZPĚT]
Drslavice - tvrz
severní špýchar Severní špýchar je nejmladší budovou z celého objektu tvrze, což jednoznačně potvrzují příslušná nároží sousedících budov, které můžeme vysledovat v interiéru. Budova si z větší části dodnes zachovala svůj vzhled. Příliš se jej nedotkal ani schwarzenberská přestavba ne sýpku, neboť objekt byl k tomuto účelu určen již od počátku. Teprve na přelomu 18. a 19. století byly do přízemí a 1. patra vestavěna dvě poddanská obydlí s typickými krajovými rysy.

Přízemí bylo od počátku rozděleno na tři trakty. Střední průjezd je zaklenut jednoduchou renesanční valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi. V severní části je zřejmě v souvislosti s trhlinami ve zdivu průčelí klenba narušena a její koncová část nahrazena dřevěnými trámy. Vjezdový otvor je polokruhově zaklenutý, bez rámování. Východní trakt, který sloužil jako stáj, je zaklenut obdobnou klenbou jako průjezd. Přístupný byl přímo z průjezdu i od jihu z loggie nádvorního traktu východního křídla a osvětlovalo jej obdélné okno s kamenným ostěním, který byl později prodloužen k terénu a přetvořen ve vstup.
V západním traktu je situace složitější. Jižní třetina traktu byla příčnou zdí vydělena a sloužila jako kuchyně. Nepochybným důkazem je dochovaný obdélný dýmník, jehož konický jehlan prostupuje vyššími patry. Vstupem v dělící zdi vedle tohoto dýmníku byla přístupná severní téměř čtvercová část traktu, která sloužila zřejmě k obytným účelům. Napovídá tomu nika v dělící zdi vedle tohoto vstupu, která je pravděpodobně pozůstatkem jakéhosi pomocného malého krbu. Další vstup do severní části vedl přímo z průjezdu.
Přestavby po roce 1777 se v přízemí zaměřila na západní trakt. Východní třetina dělící zdi byla ubourána a nahrazena o více než polovinu slabší příčkou. Obě části byly předěleny vzájemně nesouvisejícími severojižními příčkami, které tak vymezily tři nové prostory přibližně na šířku průjezdu. Ze severního z nich je přístupný i malý čtvercový sklípek.

První, druhé i třetí patro obsahovaly shodně jednotný nedělený prostor sýpky, jejich výška se postupně snižuje (první patro 250 cm, druhé 235 cm a třetí již jen 205 cm). Patra byla od sebe oddělena trámovými stropy spočívajícími na středovém průvlaku vzepřeném středním sloupem s podpírajícím sedlem. Značně dlouhé sedlo je zdobeno řezáním do vykrajovaného obrysu. K severu se všechna tři podlaží obracela vždy čtyřmi malými okny s nikami do exteriéru se lehce rozšiřujícími. Do interiéru se okna obracejí rozšířenými výklenky se sedátky po stranách. Další obdobná okna byla i v bočních stěnách - v západní jednotně po dvou, ve východní v prvním patře dvě, ve 2. a 3. po jednom. V 1. patře byla západní okna dodatečně rozšířena a změněna na vstup. Během rekonstrukce jim již majitelé vrátili původní vzhled. Vertikální komunikaci zajišťovala pouze dřevěná žebříková schodiště, dochovalo se schodiště z 1. do 2. patra.
Do východní poloviny 1. patra bylo vestavěno již zmíněné poddanské obydlí tvořené třemi místnostmi dohromady tvořící půdorys obráceného L. Téměř celou délku nádvorního průčelí budovy vyplnily dvě místnosti. V jihovýchodním nároží to byla valeně zaklenutá černá kuchyně se zrušeným komínem při nároží budovy. Na ní k západu navazovala obdélná místnost a k severu největší mírně lichoběžná prostora. Ta zachovala všechna tři okna, jejich výklenky se sedátky však byly dodatečně přizděny. I ty navrátila probíhající rekonstrukce do původního stavu. Místnost byla propojena s černou kuchyní i s prostorou na jihu. Ve zdi na stěně ke kuchyni je malý ve zdejším kraji obvyklý dekorativně řešený krb. Jeho primárním účelem nebylo vytápění, to obstarával rozsáhlý cihlový sporák v koutě, jehož pec byla odkouřena do kuchyně. Krb samotný je umístěn příliš vysoko nad úrovní podlahy a je příliš malý na to, aby sloužil k vytápění, spíše byl tedy využíván jako zdroj světla. Sporák byl v průběhu rekonstrukce odstraněn, zato přibil druhý krb, tentokrát v šikmém koutě jižní místnosti při černé kuchyni.

exteriér