Východní křídlo (zejména jeho východní trakt) utrpělo v průběhu staletí nejvíce z celé tvrze, velká část budovy leží v ruinách nebo beze zbytku zanikla. Přesto se jeho podobá dá z dochovaných zbytků a především z plánů přestavby z roku 1777 alespoň částečně rekonstruovat.
Budova vznikla ve třech etapách, nejstarší je hlavní východní trakt. Dosud z něj stojí pouze střep zdiva v severovýchodním nároží. Jižní průčelí zaniklo beze stop, východní průčelí bylo trojosé s obdélnými okny hospodářského charakteru. Severní průčelí bylo jednoosé, v přízemí se vstupem, který byl později vezděným parapetu změněn na okno.
Podle dokumentace byla v přízemí příčnou zdí mezi prvním a druhým oknem trojosého východního průčelí vymezena severní třetina interiéru s dřevěným trámovým stropem. Jižní prostor byl beze stropu a pokračoval do horních pater, z jeho vnitřního dělení jsou na plánu zachyceny kapsy po stropních trámech, podle nichž byly v 1. a 2. patře jednotné sály. V přízemí byla tato jižní část osvětlena zbývajícími dvěma okny trojosé východní fasády. Zda byl nějaký otvor v jižním průčelí nelze díky absenci jakéhokoliv zbytku zdiva říci.
Úzký nádvorní trakt existuje v úrovni přízemí a 1. patra, 2. patro zaniklo beze stopy. Nejprve vznikla pozdně gotická jižní část, která má v přízemí i prvním patře jednu obdélnou místnost. Do nádvoří se v přízemí obrací gotickým okénkem s kamenným ostěním, vlevo od něj zpod omítky vystupuje původní nároží se zbytky malby. Vpravo od okénka je ve zdi prolomen novodobý vstup, nad kterým je v prvním patře mladší okno hospodářského charakteru bez ostění.
Severní renesanční část tvoří v levé části přízemí spojovací chodba zaklenutá polokruhovou arkádou. chodba zajišťovala přístup do východního traktu a také do stáje v přízemí severního křídla. Vedle arkády je dodatečný nástup na schodiště do 1. patra, odkud byly přístupné prostory východního traktu a obou sousedících křídel. Na stupně valeně zaklenutého schodiště byly druhotně použity gotická ostění odstraněná z původního umístění patrně při některé z četných přestaveb.
Východní křídlo je smutnou ukázkou toho, jak se v průběhu několika málo desetiletí bez náležité údržby dokáže budova proměnit v ruinu. Nejvíce se na tom něm podepsalo dvacáté století, zvláště pak jeho druhá polovina. Ještě na kresbě z roku 1913 stojí křídlo v plné výši včetně vysokých polovalbových střech zdůrazněných věžičkou s cibulovou bání na levé z nich. Kdy započal pozvolný a stále se zrychlující rozpad budovy prameny neuvádějí. Na snímcích SÚPPOP ze 70. let 20. století již je zřícená jižní stěna, odkrytým otvorem je částečně vidět do interiéru budovy. Krovy dosud stojí, avšak střešní krytina již chybí.
Ani ne o deset let mladší snímky L. Svobody z let 1982 a 1984 ukazují, jak dokáže zkáza na neudržované budově za několik let pokročit. Krovy již zcela zmizely, z valné části i zdivo, především v jižní polovině budovy, která zmizela téměř beze zbytku.
Dnešní (podzim 2001) situace je taková, že z celého východního traktu stojí pouze střep severovýchodního nároží. Ze západního goticko-renesančního traktu musela být v průběhu rekonstrukce znovu vyzděna větší část dělící zdi mezi trakty.
