Kadaň

Poloha:	na kraji stejnojmenného města nad řekou Ohří
Majitel:	město Kadaň
Uživatel:	??
Otevřeno:	?? rekonstrukce ??
Doprava:	vlak 500 m, bus 500, parkoviště (i bus) 200 m
Prameny:	Tomáš Durdík: "Hrady kastelového typu ve střední Evropě" Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
Datum návštěvy:	1.10. 2000

Kadaňský hrad patří mezi naše nejlépe zachované městské hrady. Současně s městem jej založil Přemysl Otakar II. před rokem 1261, k roku 1277 se připomíná první purkrabí. Již od počátku 14. století se (jak bylo u královských městských hradů časté) začaly projevovat rozpory mezi hradem a městem, které přetrvaly až do konce 16. století. Za husitských válek bylo město i hrad vážně poškozeny, zejména při vpádu míšeňského vojska roku 1421. V 80. letech 15. století opevňoval hrad Jan z Lobkovic. Již roku 1498 hrad vyhořel a teprve roku 1504 začal být opravován. Po roce 1534 je další osud hradu spojen se Šliky, ne však na příliš dlouho. Už roku 1595 byly stejně jako u dalších městských hradů (např. Loket, Písek...) úspěšně završeny snahy města o získání hradu do svého vlastnictví. Tím byl zahájen nezadržitelný úpadek hradu. V letech 1750-55 byla zchátralá budova necitlivě přestavěna na kasárna, roku 1811 byl objekt silně poškozen požárem. Následné opravy v letech 1816-18 byly pouze úsporné. Teprve v posledních letech byly zahájeny intenzivní rekonstrukční práce.

Bez nutnosti podřídit se konfiguraci terénu má kadaňský hrad témeř pravidelný čtvercový půdorys. Prvotní stavební záměr byl realizován ve tčřech následných fázích. V první byla postavena obvodová hradba s čtverhrannou věží v každém nároží, z nichž se nejlépe dochovala severovýchodní, v rámci současných úprav dostavěna a zastřešena. Severozápadní věž dalšími přestavbami téměř zanikla - již v pozdní gotice byla snížena a stala se součástí zcela přestavěného čelního křídla. Jihozápadní věž byla také snížena a včetně interiéru splynula se sousedícími křídly. Jihovýchodní věž odkryl teprve archeologický průzkum. V první fázi vzniklo i jižní křídlo ve svahu nad řekou. Jeho podoba byla zcela setřena pozdějšími přestavbami, pouze z dochovaných sklepů se dá usuzovat z nově odkrytých sklepů.
Brána do hradu byla prolomena téměř ve středu severní strany. Její portál nebyl lemován vpadlinou pro padací most, což dokládá, že již od počátku byl hrad obehnán parkánem, jehož hradba se zčásti dochovala na severní a východní straně.
V druhé fázi vznikla obě zbývající křídla - severní a západní. Severní zcela zaniklo a bylo odhaleno až archeologickým výzkumem. Ze západního křídla stojí prakticky pouze vnější zeď. Dokladem 3. fáze je výzkumem zjištěné zdivo ve vzdálenosti 3 metry rovnoběžně s nádvorní stěnou západního křídla. S největší pravděpodobností jde o základy arkádového ochozu, který umožňoval spojení prostor v patře.
POzdně gotickou šlikovskou přestavbu provedli sasky orientovaní mistři. Zmizely při ní obě západní věže a do parkánu na vstupní straně přibylo stavení vstupní brány. Paláce byly nově zaklenuty a jižní křídlo dostalo rozměrný arkýř.

půdorys