[ZPĚT]

Ledeč nad Sázavou
rozsáhlý gotický hrad, přestavěn renesančně a barokně
barokní letohrádek v předpolí hradu

Poloha: na ostrožně nad pravým břehem Sázavy ve stejnojmenném městě (okr. Havlíčkův Brod)
Majitel: Hrad - Ledeč nad Sázavou s.r.o.
Uživatel: Městské muzeum Ledeč nad Sázavou
Adresa: muzeum, Ledeč nad Sázavou, 584 01
telefon: 0452/621128
Expozice: Sbírky muzea (archeologie, etnografie, zbraně atd.) instalované v historických vitrínách způsobem obvyklým na poč. 20. století. Válcová věž s vyhlídkou
Otevřeno: leden - duben, říjen - prosinec: Po - Pá 8:30 - 16:00 (věž uzavřena)
květen - září: Út - Ne 9-16
Prohlídka: samostatně nebo s průvodcem 30 min, max. 20 osob
Vstupné: dospělí 12,- Kč, děti 6,- Kč
Doprava: vlak 500 m, bus 500 m, parkoviště (i bus) 300 m
Prameny:
  1. Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000
  2. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
  3. CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
  4. Ivana Ebelová, Ladislav Svoboda: "Hradní areál v Ledči nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod", Castellologica bohemica 3, Praha 1993, str. 73-94
  5. Ladislav Svoboda: "Hrad v Ledči nad Sázavou podruhé", Castellologica bohemica 7, Praha 2000, str. 183-192
  6. Eugen Vasiliak, T. Durdík: "Nad městy, hrady a zámky" multimediální CD-ROM, ANSA s.r.o., Turnov 2001
  7. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Dodatky", Libri, Praha 2002
Datum návštěvy: 27.2. 2001



raná gotika
První zmínka o lokalitě pochází z roku 1186, kdy kněžna Eliška darovala ves Ledeč řádu johanitů. S predikátem pánů Někdy v první polovině 13. století byl na výrazném ostrohu mezi pravým břehem řeky Sázavy a Olešenským potokem postaven jednoduchý hrad bergfritového typu. Na východní straně ostrožny přeťal ostrožnu šíjový příkop. Nad ním se vypínalo do oblouku prohnuté čelo lichoběžného paláce s mohutnými až 3,5 metrů silnými zdmi. Z nároží jeho západní fasády vybíhala obvodová hradba jádra vejčitého tvaru. Do ní byl v jihozápadní části vetknut subtilní kónický bergrit, při jehož patě byla v hradbě proražena vstupní brána. Od ní vedl podél jižního boku hradu parkán až k šíjovému příkopu, kde stála věžovitá první brána.
V dalších dvou stoletích se hradě téměř nezměnil, až v první polovině 15. století, kdy hrad zcela neodpovídal dobovým standardům jak v ubytování tak v obraně. Nejpozději od třetí čtvrtiny 14. století bylo panství v držení pánů z Říčan. Pravděpodobně Jan Ledečský z Říčan provedl někdy v 60. či 70. letech radikální přestavbu hradu.

2. pol. 15. století
Především došlo k značnému rozšíření obytné plochy jádra. K čelnímu paláci a navazující hradbě bylo na severu přistavěno krátké příčné křídlo, před kterým vzniknul nový severná parkán. Původní hradba jádra mezi bergfritem a palácem byla zrušena a jižní parkán byl zahrnut do plochy horního nádvoří. Jižně od původní první brány prodloužila zástavbu čela jádra další věžovitá stavba vestavěná do zrušeného parkánu. Jádro uzavírala příčná hradba mězi bergfritem a novým hradebním okruhem, před kterou byl ve skále vysekán příkop.
Kromě rozšíření obytné plochy vyvstala i potřeba lepšího přístupu do hradu a také bylo nutno přizpůsobit opevnění soudobému způsobu vedení války. Původní vstup byl pro takovou změnu nevhodný, proto bylo použito vcelku neobvyklé řešení. Podél severního boku hradu od počátku vedla veřejná cesta. Ta byla nyní zahrnuta do nového hradebního okruhu. Nad severním koncem šíjového příkopu do něj příchozí vstoupil průjezdem věže dopředu vysunuté zadní brány a pokračoval podél hradby zesílene dvěmi podkovovitými baštami až k přední bráně, kterou hradní areál opustil. Severní prakán jádra ponechával pro cestu jen úzký koridor na obou stranách přehrazený příčnými hradbami s kulisovými bránami. Od dolní brány se hradba vracela podél jižního boku jádra k šíjovému příkopu, kde byla jihovýchodní terasa upravena na mohutnou baštu.


1. třetina 16. století

2. pol. 16. století
Počátkem 16. století se panství ujal Janův syn Burjan. 2. prosince 1509 došlo k neštěstí, při které při zřícení čelního paláce zahynula Burjanova manželka a jeho dva synové. Sám Burjan a dvě dcery byli z trosek vyproštěni. Zničením paláce byla značně zredukována obytná kapacita hradu, což vedlo Burjana k postavení nového tzv. "malého" paláce do plochy severního parkánu. Téměř 40 metrů dlouhá třípatrová obdélná stavbajiž stojí na rozhraní dvou dob, prolínají se zde prvky odcházející gotiky i nastupující renesance. Z obdélné masy budovy vybočovala pouze schodišťová věž vysunutá do nádvoří. V dalších letech stavební ruch na Ledči neutichnul a po Burjanově smrti (kolem roku 1541) pokračoval i za vlády jeho dcera Markéty provdané za Zdeňka Meziříčského z Lomnice stavbou především provozních prostorů.
Vně obvodové hradby dolního dvora byla postavena dlouhá jihozápadní budova. Příčná hradba jižně od bergfritu byla zbořena a na jejím místě bylo postaveno jednopatrové průjezdní křídlo, jehož pokračování bylo vestavěno do oblouku raně gotické hradby mezi věží a malým palácem. V poslední fázi této přestavby byl obnoven čelní palác, který byl propojen s malým palácem a jihovýchodní budovou v rozsáhlý obytný celek. Jihovýchodní budova byla prodloužena k západu a k severní straně bašty bylo přistavěno zahradní křídlo s arkádami obrácenými k jihu. Ke schodišťové věži malého paláce byla přistavěna arkádová předsíň s lodžií, obdobně bylo vybaveno i protilehlé jihovýchodní nároží.
Omítky byly opatřeny sgrafitovu výzdobou, na mnoha místech dodnes dochovanou (pouze sgrafita na bergfritu jsou novodobá). Sgrafity byly unikátně vyzdobeny i interéry čelního paláce.

konec 17. století
Po smrti Markéty z Říčan přešlo panství na jejího manžela a po jeho smrti na jejich syna Jana. Ten zemřel bezdětný a panství připadlo jeho sestře Žofii provdané za Jaroslava Trčku z Lípy. Poručníci Jaroslavových dětí prodali roku 1590 Ledeč jeho bratru Burjanovi. Ten zemřel již následujícího roku a jeho syn prodal roku 1598 panství své tchyni Magdaleně ze Salmu. Po ní následoval její manžel Ladislav starší z Lobkovic a roku 1609 syn Jan Mikuláš. Jeho manželka byla nucena prodat roku 1616 panství Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. V roce 1635 bylo Trčkům zabaven veškerý majetek a Ledeč připadla válečníkovi Adrianovi svobodnému pánu z Enkefurtu. Ten stihnul mezi dvěma taženími ubourat pozdně gotickou přední bránu a místo ní postavit nový vstup sevřený mezi dvě pětiboké bašty. Ty však mohou být už dílem Jana Rudolfa Trčky. V dalších letech městem často procházely švédské oddíly, hrad však zřejmě zůstal nedotčen. Adrianův syn Jan Ferdinand František prodal roku 1677 Michalu Osvaldovi hraběti z Thunu.

Hrabě Thun nechal mezi lety 1685-94 východně od hradu založit rozsáhlou barokní zahradu s patrovým letohrádkem. Původní čtvercová budova byla snad ještě v průběhu stavby rozšířena o úzké východní křídlo opřené o starší hospodářskou budovu. Velký sál v prvním patře byly vyzdoben dodnes dochovanými malbami thunovských staveb v Čechách a Tyrolech. Zahradu spojil s hradem nový most přes příkop ke vstupu proraženému v čelní zdi raně gotického paláce. Severně od mostu zachycují kresby hranolovu věž, která snad mohla sloužit jako vodárna. Mezi parkánem a jihovýchodní terasou byla do příkopu vestavěna malá kaple.
Po smrti hraběte Osvalda a jeho syna připadlo panství roku 1703 jeho dcerám a roku 1718 jeho vnukovi Josefu z Liechtensteina. Ten prodal Ledeč hraběti Leopoldovi Ignáci z Věžník. V dalších letech panství několikrát změnilo majitele až jej roku 1750 pro tereziánský ústav šlechtičen v Praze na Hradčanech koupila císařovna Marie Terezie. Od roku 1766 byly snad jen na několik let v obytných bodovách ubytovány jednotky 29 regimentu generála Laudona, pro které byly upraveny interiéry obou paláců, u malého paláce byly navíc nahrazena původní velká okna menšími barokními a na nádvorní straně byly zřízeny ve všech poschodích pavlače. Stáje severně od věže byly rozšířeny a snad v této době byl zbořen poslední zbytek gotické hradby a konírny rozšířeny k západu.
V držení ústavu šlechtičen byla Ledeč až do roku 1918, kdy přešlo panství do správy státu. Během té doby byl zámek pouze správním střediskem panství a drobné opravy a úpravy jen málo zasáhly do jeho staveb. Po požáru roku 1879 bylo zbořeno zahradní křídlo s kaplí a znovu vztyčeny střechy. Pozdně gotická zadní brána byla téměř zničena stavbou železníční tratě dokončené roku 1903. Od roku 1929 byly prováděny opravy a restaurační práce. V letech 1950-199? patříl objekt Státním lesům.
Letohrádek měl od 18. století řadu soukromých majitelů až byl roku 1956 vykoupen státem. V roce 1985 jej převzalo JZD Syrovice.

půdorys
hrad

schematický pohled od jihu s vyznačením půdorysných řezů

půdorys hradu v úrovni I.
úroveň II.
úroveň III.
úroveň IV.
úroveň V.

letohrádek

přízemí
1. patro
mezipatro


hmotová rekonstrukce

kavalírní pohled od jihozápadu


ikonografie

pozdně gotická ostění
pohled na hrad a letohrádek od západu (J. Venuto, 1796)
pohled od severovýchodu (V. Waraus, po r. 1848)

pohled od jihovýchodu
pohled od jihovýchodu
(kresba J. Venuta z r. 1796)
pohled od jihu
(kresba K. Brantla, 1835)

kresby z díla A. Sedláčka

jihozápadní kout horního nádvoří s bergfritem
pohled na hrad z mostu přes Sázavu
(K. Liebscher)
schodišťová věž malého paláce s arkádovou předsíní(K. Liebscher)

barokní brána Adriana z Enkefurtu
severovýchodní nároží horního nádvoří
půdorysný plán
pohled od severu

letecké snímky E. Vasiliaka

pohled od jihu
pohled od jihozápadu
pohled od západu
pohled od východu


fotoalbum

010227-001
pohled od jihozápadu z mostu přes Sázavu
010227-005
pohled od jihu
010227-066
pohled od severozápadu
010227-069
pohled od severu

hradby, bašty, opevenění přístupové cesty
východní parkán se zbytky zadní brány

010227-033
východní parkán nad šíjovým příkopem
010227-040
severní část čela hradu s odstraněným napojením hradeb na zadní bránu
010227-062
skalní blok se zbytky zadní brány
010227-055
torzo zadní brány
severní hradba s baštami

010227-065
severozápadní podkovovitá bašta
010227-073
opevnění západní část hradu
010227-074
severovýchodní podkovovitá bašta
010227-028
koridor mezi hradbou a severním parkánem jádra
horní brána

010227-009
horní brána s pětibokými baštami
010227-010
severní pětiboká bašta
010227-011
jižní pětiboká bašta
010227-013
portál horní brány

horní nádvoří

010227-006
jihovýchodní budova horního nádvoří od řeky Sázavy
010227-036
čelo jádra přes šíjový příkop
010227-041
jihovýchodní terasa

010227-045
jihozápadní kout horního nádvoří
010227-048
průjezd spojovacího křídla mezi horním a dolním nádvořím
010227-049
arkádová předsíň schodiště malého paláce

ostění

010227-053
portál v přízemí schodiště malého paláce
010227-054
portál v přízemí velkého paláce
010227-056
jediné původní okno malého paláce
010227-057
barokní okno malého paláce s využitím starších ostění
010227-064
barokní zazdívka původního okna v západní fasádě malého paláce
bergfrit

010227-008
od jihu
010227-018
od západu
010227-043 & 044
od východu
010227-051
od severovýchodu

velký palác

010227-038
východní fasáda
010227-034
arkýřové konzoly východní fasády
010227-047
nádvorní fasáda

malý palác

010227-046
nádvorní fasáda
010227-037
východní fasáda se zbytky sgrafit
010227-027
severozápadní nároží
010227-030
severní fasáda se zbytkem severního parkánu

010227-031
severovýchodní nároží
010227-075
celkový pohled na malý palác od severovýchodu
010227-063
západní fasáda

dolní dvůr

010227-004
jihozápadní křídlo
010227-014
jižní fasáda jihozápadního křídla
010227-015
průjezd horní brány
(pohled od západu)
010227-019
průjezd horní brány
(pohled od východu)

010227-020
jihovýchodní kout s průjezdem na horní nádvoří
010227-022
severozápadní kout dolního dvora
010227-023
západní arkádové křídlo s průjezdem horní brány
010227-026
celkový pohled od severovýchodu

010227-024
zbytky sgrafit ve fasádě jižního křídla
010227-025
zbytky sgrafit v jihovýchodním koutě

letohrádek

010227-058
čtvercová budova od jihu
010227-059
východní křídlo od jihu

© 2001-2002 Zany