Libá (Liebenstein)

Libá (Liebenstein)
raně gotický hrad, přestavěný goticky, renesančně a barokně

Poloha:	v jihovýchodní části obce Libá nad Libským potokem (okr. Cheb)
Majitel:	Vladimír a Ing. Zuzana Griněvovi, Budečská 1217/44, Praha - Vinohrady, 120 00
Adresa:	Libá č. 9, 351 31
Otevřeno:	obejkt veřejnosti uzavřen, nedostatečně zajištěn proti neoprávněnému vniknutí
Doprava:	bus 300 m - zastávka Libá náměstí (linka 410010 Cheb - Hazlov) vlak 6 km (Hazlov), parkoviště 200 m mapa KČT č. 1 "Ašsko a Chebsko", čtverec D2
Prameny:	Jiří Úlovec: "Hrady, zámky a tvrze na Chebsku", Chebské muzeum, Cheb, 1998 Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 "Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice", Státní ústav památkové péče, Praha 1999
Datum návštěvy:	29.9. 2000

přehled dějin, popis Před polovinou 13. století se severozápadně od Chebu dostala do rukou ministeriálního rodu pánů z Liebensteina, jehož původ sahá ještě nejméně sto let do minulosti. Roku 1264 je zmiňován Rupert "de Nuen Libenstein". Vesnice i hrad tedy v té době již stály. Koncem století ztrácíme po hradu stopy, rod zřejmě vymřel a hrad byl v nastalých zmatcích pobořen, tak byl alespoň uváděn roku 1346, kdy jej od Jana Lucemburského dostal lénem chebský měšťan František Goswein. Jeho potomci proměnili hrad v zákldnu pro své loupeživé výpady do okolí, proto jim byl králem Václavem IV. zabaven a roku 1381 Janu z Leuchtenberga. Ten jej prodal roku 1400 Erhartovi Ruduschovi, od jehož zetě jej roku 1425 koupili Zedwitzové. V jejich držení setrval hrad až do poloviny 20. století. I za Zedwitzů sloužil hrad jako základna loupeživých nájezdů, proto byl roku 1509 dobyt hotovostí města Chebu. V pozdějších letech bylo celé panství vždy rozděleno mezi jednotlivé příslušníky rodu. Jan Vilém Zedwitz, vlažný nekatolík, pro jistotu po porážce stavovského povstání odešel do zahraničí, roku 1629 však obdržel list potvrzující jeho další držbu. Roku 1647 byla Libá švédskými vojsky obléhajícími Cheb pravděpodobně dobyta. Až do 19. století bylo panství rozděleno na dvě části, v jejichž držení se střídali jednotliví členové rodu.
Roku 1912 prodali Zedwitzové továrníkovi Leopoldu Hauserovi. V roce 1945 sloužila Libá jako odsunové středisko Němců. Poté se různé orgány nemohly dohodnout o jeho dalším využití a budovy nězadržitelně chátraly. Zkázu urychlil požár na konci 80. let. Počátkem 90. let byl odkoupen kutnohorskou podnikatelkou , která rychle započala s přestavbou na hotelové zařízení. Posledních několik let se však na hradě opět nic neděje a jeho další osud je tak ve hvězdách.
Hrad byl založen na okraji srázu nad Libským potokem. Ovál hradu odděloval na jihu a východě od okolí hluboký příkop. V severovýchodím čele byla k hradbě přistavěna dosud stojící okrouhlá věž. V jižním nároží byl postaven palác. V polovině 14. století byl pobořený hrad přestavěn. Palác byl prodloužen k severu a v těsné blízkosti věže postavena další obytná budova. Při další přestavbě o sto let později přibylo u východní hradby nové obytné křídlo, jehož průjezdem se vstupovalo do nového předhradí. Po dobytí chebskými vojsky rokou 1509 bylo nutno hrad obnovit. V druhé polovině 16. století byly oba paláce propojeny novým křídlem. Po odbytí Švédy bylo nutno hrad opět obnovit.
Barokní úpravy během 17. století proměnily hrad v pohodlný zámek. Hradní příkopy byly zasypány a před východním průčelím vznikla velká terasa. Ostatní úpravy se týkaly zejména interiérů. V další fázi byl pod zámkem postaven kostel sv. Kateřiny (1753 - 1763).

půdorys