Loket

Loket
románský hrad, přestavěn goticky a renesančně, v 19. století přestavěn na věznici

Poloha:	ve stejnojmenném městě na skalnatém ostrohu obtékaném řekou Ohří (okr. Sokolov)
Majitel:	město Loket
Uživatel:	Hrad Loket p.p.s.
Adresa:	Zámecká 67, Loket, 357 33
telefon:	352684648,352684104
WWW:	http://www.loket.cz/
Expozice:	historický porcelán, archeologie a stavební vývoj hradu, torzo románské rotundy, věž s vyhlídkou
Otevřeno:	leden, únor, březen, listopad, prosinec: Út-Ne 9-16 duben - říjen: Út-Ne 9-17 je-li svátek v pondělí, je otevřeno a zavírací den odpadá
Prohlídka:	s průvodcem (Č, A, N, F, R) 60 min (max. 50 osob), nebo samostatně s textem
Vstupné:	S průvodcem :dospělí 90,- Kč, senioři 75,- Kč, děti a studenti 60,- Kč S textem : dospělí 80,- Kč, senioři 60,- Kč, děti a studenti 45,- Kč
Doprava:	vlak 700 m, autobus 400 m, parkoviště 200 m, bus 400 m mapa KČT 1: 50000 č. 3 "Krušné hory - Kraslicko", čtverec F3
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 Dobroslava Menclová: "České hrady", Odeon, Praha 1976 Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000 Eva Kamenická: "Hrad Loket. Výsledky archeologických výzkumů 1992-94", Castellologica bohemica 6, Praha 1998 CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
Datum návštěvy:	30.9. 2000

Hrad Loket byl postaven jako bezprostřední ohlas na rozsáhlou stavební činnost v sousedním Chebsku. Proti rozpínavosti chebských ministeriálů bylo nutno zabezpečit nově kolonizované strategické údolí Ohře. Proto byl na skalnatém ostrohu obtékaném řekou na počátku 13. století postaven nový královský hrad. Doměnky, že byl založen na místě staršího hradiště nedávný archeologický výzkum nepotvrdil. První písemná zpráva o Lokti pochází z roku 1234. O pět let později zde Václav I. přijímal římského krále Konráda IV. Hrad se díky své strategické poloze těšil stálému zájmu. Jako na jiných důležitých královských hradech bylo i zde zavedeno manské zřízení. Purkrabí hradu měl tak k dispozici many povinované hradu vojenskou službou, ale i jinými běžnými úkony. Už za Václava I. bylo založeno podhradí, ze kterého vyrostlo pozdější město Loket.
Další známá kapitola dějin hradu se odehrála roku 1319. Tehdy se na Loket v neklidných dobách sporů krále se šlechtou uchýlila královna Eliška se svými dětmi. Poté, co se rozšířily pověsti, že hodlá svého syna Václava (pozdější Karel IV.) prohlásit králem a vládnout jeho jménem, přitáhl k Lokti král Jan a násilím si vymohl vstup do hradu. Královna byla vykázána do Mělníka, princ Václav byl několik měsíců držen na Lokti a svou matku již nikdy neviděl. Přesto na hrad nezanevřel, roku 1333 jej vykoupil ze zástavy a ve svém návrhu zákoníku Majestas Carolina jej zahrnul mezi nezcizitelné hrady. Za Václava IV. byl koncem 14. století výrazně přestavěn.
Na počátku husitských válek zastavil král Zikmund Loket Půtovi z Ilburka. Od roku 1437 drželi hrad v zástavě Šlikové, ale až do poloviny století se s pány z Ilburka o nárok na Loket přeli. Roku 1473 dostali Šlikové vyhořelý hrad na třičtvrtě století do dědičného vlastnictví. Během té doby ho výrazně přestavěli. Pro účast ve stavovském povstání jim byl roku 1547 Loket zkonfiskován a vzápětí se stal majetkem města Lokte, v jehož držení je i dnes. Během těchto staletí byl hrad utilitárně využíván a postupně chátral. Koncem 18. století byla zbořena takzvaná Skalní světnice a v roce 1822 byl hrad výrazně přestavěn na c. a k. krajskou věznici, která v různých obměnách fungovala až do roku 1949. Koncem 19. století byl Markrabský dům upraven na muzeum a v posledních letech probíhají na Lokti intenzivní památkové úpravy a archeologický výzkum. V 60. a 70. letech byly především vyklízeny interiéry a od roku 1991 začala další fáze rekonstrukce hradu. V listopadu 1992 byl hrad předán zpět městu a v červenci 1993 se jej podařilo otevřít pro veřejnost.

Dominantou nejstarší románské fáze hradu je dodnes zachovaný čtverhranný bergfrit postavený na najvyyšším místě skalního žebra. Na sever od něj stál čtverhraný Loket tzv. Skalní světnice, považovaný za původní palác. Teprve v roce 1966 byla objevena po vybourání točitého schodiště jedna z našich nejmenších (necelé čtyři metry v průměru) rotund. Na východní straně uzavíral areál dosud z velké části dochovaný oblouk mohutné hradby. Z jejího vnějšího líce vystupovaly polookrouhlé věžice a ve východním rohu byla prolomena vstupní bránou. V blíže neurčené době koncem 13. či ve 14. století se k východní hradbě přimkla budova, ze které se zachovaly poze sklepy.
Výraznou změnu pro podobu Lokte znamenala přestavba realizovaná Václavem IV. Stará brána byla zrušena a přístupová cesta vedena kolem východní a jižní fronty hradu. Zde ji pod ochranou bergfritu přepažily dvě hradby s bohatými portály bran. Na jihozápadě byla postavena zalomená budova tzv. markrabství. Ve dvorku vedle ní se cesta zalomila k severu a další bránou pokračovala do úzké uličky mezi skalním žebrem a novou hradbou ve svahu nad řekou. Čtvrtá brána na konci této uličky tvořila poslední překážku před vstupem na nádvoří. To bylo nyní podél celého oblouku vnější hradby obytnými a užitkovými Lokety. Na jihovýchodě navazoval na starší gotické křídlo věžovitý palác Hejtmanství, jehož východní zeď předstupuje před románskou hradbu. Poslední volné místo mezi Hejtmanstvím a bergfritem vyplnila nízká budova kuchyně.
Šlikovská přestavba se týkala zejména obytných budov. V jihovýchodním křídle přibyla kaple s presbytářem nastavěným na starší polookrouhlou baštu či věžici. Kuchyně byla přenesena do bývalého václavského paláce a Loket prodloužen až k věži. V severním nároží pohltil nový palác románskou rotundu a v další již raně renesanční fázi na něj navázalo další křídlo s mohutnou dělostřeleckou polookrouhlou baštou. Proti městu byl postaven nový, dnes zaniklý hradební okruh zesílený polokrouhlými dovnitř otevřenými baštami.
Vlastnictví města se již ve vnější podobě hradu výrazněji neprojevilo, zato byly výrazně přestavěny interiéry v důsledku přestavby hradu na věznici. Architektonické články včetně arkýřů byly odstraněny a vnější hradební okruh byl stržen a použit na stavební materiál.

půdorys

půdorysný plán

fotogrammetrické zaměření fasády velké věže

fotogrammetrické zaměření nádvorní fasády původní kuchyně

plán města podle Pröklových dějin Lokte (před 1810)

ikonografie

letecký pohled na areál hradu

hradní brána
kresba publikovaná v díle A. Sedláčka

Šlikův archiv
kresba publikovaná v díle A. Sedláčka

pohled na město a hrad od východu

pohled na město a hrad od západu

pohled od jihozápadu
kresba publikovaná v díle A. Sedláčka

pohled od severozápadu
rytina V. Morstadta

hrad od západu
kresba V. Morstadta (1838)

razítko

vstupenka
líc

vstupenka
rub

fotoalbum
severní fronta (nad řekou)

000930-055
vpředu markrabství, za ním Dolní bašta a severní palác

000930-056
markrabství a bergfrit od západu

000930-057
Dolní bašta a severní palác od západu

000930-058
celkový pohled od západu z mostu přes Ohři

jižní fronta (od města)

000930-061
bergfrit a kuchyňské křídlo od jihu

000930-062
arkýře ve styku kuchyňského a jižního křídla

000930-063
předbrání 2. brány a jižní průčelí markrabství

000930-064
oblouk románské hradby skrývající východní křídlo

000930-065
románská věžice, později přestavěna na kapli

000930-066
severovýchodní oblouk románské hradby

000930-067
východní bašta (Šlikův archiv)

000930-068
východní palác

nádvoří

000930-069
vstupní portál
2. brány

000930-074
skalní strž mezi Dolní baštou a zbytky Skalní světnice

000930-075
zbytky Skalní světnice, bergfrit a kuchyňské křídlo

000930-081
zbytky Skalní světnice

000930-087
spojovací hradba mezi markrabstvím a Dolní baštou

000930-088
ochoz nad 2. bránou

000930-089
2. brána - pohled z nádvoří

pohledy z bergfritu
000930-077 severní nároží nádvoří	000930-078 východní a jižní palác	000930-080 2. brána s předbráním

bergfrit

000930-076
prevét v bergfritu

000930-079
krov bergfritu

000930-082
portál ve 2. patře

000930-070
pohled z předbrání 2. brány

000930-071
severozápadní nároží

interiéry

000930-073
1. patro východního křídla

000930-083
vězeňská kobka v Dolní baště

000930-084
1. patro jižního křídla

000930-072
klenby přízemí jižního křídla

000930-085
freska v interiéru východního křídla

000930-086
apsida románské rotundy

Loket románský hrad, přestavěn goticky a renesančně, v 19. století přestavěn na věznici

Loket
románský hrad, přestavěn goticky a renesančně, v 19. století přestavěn na věznici