Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou
gotický hrad přestavěný na renesanční barokně upravený zámek

Poloha:	na návrší nad stejnojmenným městem (okr. Třebíč)
Majitel:	ČR - Okresní úřad Třebíč
Uživatel:	Státní zámek Náměšť nad Oslavou
Adresa:	Zámek 1, Náměšť nad Oslavou, 675 71
telefon:	0509/620319 (i fax)
WWW:	http://www.zamek-namest.cz e-mail: holy@zamek-namest.cz
Expozice:	1. trasa: hist. interiéry (knihovna, kaple, pracovna E. Beneše, sbírka gobelínů) 2. trasa: ubytovací pokoje státních návštěv, kulečníkový sál
Otevřeno:	duben, říjen: So, Ne, sv 9-16 květen, červen, září: Út - Ne 9-17 červenec, srpen: Út - Ne 9-18
Prohlídka:	s průvodcem 1. trasa 50 min, max. 40 osob 2. trasa 45 min, max 15 osob
Vstupné:	1. trasa: dospělí 40,- Kč, děti 20,- Kč; cizinci dospělí 80,- Kč, děti 40,- Kč 2. trasa: dospělí 40,- Kč, děti 20,- Kč; cizinci dospělí 80,- Kč, děti 40,- Kč
Doprava:	bus 2 km, vlak 2,5 km, parkoviště (i bus) 200 m
Prameny:	Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000 Miroslav Plaček: "Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí", Libri, Praha 2001
Datum návštěvy:	18.11. 2000

přehled dějin, popis Na místě dnešního zámku stával gotický hrad, zbudovaný v 2. polovině 13. století pány z Lomnice. Jeho pozůstatkem je válcová věž z lomového kamene. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do renesančního zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, příznivci Jednoty bratrské. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po Bílé hoře prodal Karel st. ze Žerotína Náměšť svému příbuznému Albrechtovi z Valdštejna (1628), který ji za rok postoupil Werdenberkům. Od roku 1752 byl zámek v majetku Haugviců z Biskupic. Po požáru (1760) barokně přestavěn a upraven, odstraněny zbytky pevnostního charakteru.
Vstup do zámku přes hluboký hradní příkop po kamenném mostě s plastikami a tzv. hodinovou věží. Nad bránou žerotínský znak a letopočet 1578. Za bránou leží 1. nádvoří uzavřené zdí s romantickým cimbuřím. Vlevo se zvedá dvoupatrové východní zámecké křídlo. Dvouramenné schodiště vede k bosovanému portálu se znakem Jana ze Žerotína a jeho dvou manželek. Vpravo od portálu tři hrotitá okna zámecké kaple. Vnitřní pravoúhlé nádvoří má na západní a na jižní straně arkády, dnes v obou patrech zasklené. Průčelí zdobí tesané znaky a různé emblémy. Kamenná kašna s Neptunem je dílem G. Gialdiho, snad autora projektu zámku. Venkovní fasády působí stroze, člení je pouze okna a zdobí psaníčková sgrafita. Celek připomíná vzhled italských kastelů.
V 1. patře zámku je vedle vybraného nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, cínu, koberců a kachlových kamen, zejména sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století (celkem 24 kusů) - např. ukázka vlámské renesanční verdury z let 1540 až 1550, figurální nástěnné koberce vrcholového baroka, pozdně barokní série z francouzského královské manufaktury v Beauvais, pozdně barokní vlámská verdura, francouzské rokokové koberce (grotesky) a nástěnný koberec z 19. století, dokládající úpadek tohoto umění. Manýristické štukové obrazce na klenbě zámecké knihovny vyplnil Carpoforo Tencalla freskami s mytologickými a alegorickými náměty.

půdorys