[HLAVNÍ STRÁNKA]

Okoř
zříceniny gotického hradu


Poloha: na skalce obtékané Zákolanským potokem ve stejnojmenné vsi (okr. Praha - západ)
Majitel: obec Okoř, Hlavní město Praha
Uživatel: Obecní úřad Okoř
Adresa: Velké Přílepy, 252 64
telefon: +420 233900675
Expozice: areál zříceniny - torzo obytné věže, paláce, bradby s baštami
Otevřeno: duben, květen, říjen, listopad: So, Ne 10-16 - možno tel. objednat (+420 604 521709, sl. Kreuzová)
červen-září: Út - Ne 10-16
Prohlídka: s průvodcem 45 minut, max. 50 osob
Vstupné: dospělí 55,- Kč, děti 35,- Kč
víkendy s programem: celodenní vstupné dospělí 75,- Kč, děti 55,- Kč, rodinné (2+2) 220,-
Doprava: bus 300 m (linka DP Praha č. 350 Dejvická - Roztoky - Okoř nebo linky ČSAD č. 100350 a 290083 opět s odjezdem z Dejvické ul.)
parkoviště (i bus 300 m)
Prameny:
  1. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
  2. Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000
  3. Dobroslava Menclová: "České hrady", Odeon, Praha 1976
  4. CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
Datum návštěvy: 22.10. 2000




přehled dějin, popis
Velmi zajímavá zjištění posledních archeologických výzkumů dokládají vznik hradu již někdy v průběhu druhé poloviny 13. století, i když z této doby chybí jakékoli písemné zprávy. Prokázána je existence hradeb a především víceboké věžovité stavby, v přízemí obsahující výstavnou kapli, kterou je ve 13. století nutno spojovat s osobou panovníka či nejvyšší církevní vrchností. Pouze oni si totiž mohli dovolit zadat stavbu špičkové stavební huti.
K první velké přestavbě a rozšíření hradu přistoupil před rokem 1359 bohatý staroměstský měšťan František Rokycanský, jemuž úzké styky s Karlem IV. umožnily nevídaný vzestup, završený vybudováním náročné rezidence, která snese srovnání se sídly nejpřednějších pánů. Stará kaple se stala součástí v čele hradu stojící mohutné hranolové obytné věže, ke které přiléhala dvě výstavná palácová křídla, později dále upravovaná. Celé jádro obíhala ještě parkánová zeď a na čelní straně byl areál doplněn malým předhradím. Roku 1421 dobylo při návratu ze Žatecka Okoř husitské vojsko a od třicátých let se majitelé začali často střídat.
Až po roce 1470, kdy hrad získali páni z Donína, došlo k dalším zásadním změnám v podobě sídla. Kromě zlepšení obytné složky jádra hradu vzniklo díky vývoji palných zbraní nové vnější opevnění s dvěma okrouhlými baštami, doplněné velkým rybníkem. Značný rozsah podhradí umožnil přesunout sem provozní a hospodářské budovy a založen byl i nový pivovar. Nejpozději v této době byla také protější výšina za potokem zabezpečena mohutnou předsunutou baštou s širokým, do skály vysekaným příkopem.
Roku 1518 prodal Jan z Donína Okoř hejtmanovi Slánského kraje Hynkovi Bořitovi z Martinic na Smečně, jehož potomci provedli částečnou přeměnu pevnosti na renesanční zámek. Popis ze smečenského urbáře z roku 1590 praví, že "zámek Vokoř jest na skále vystavěný, pod cihlou krytý, při němž věže vysoká a pokojův všelikých drahně v něm, též kapla vystavěná, pavlače a vížky při nich též cihlou přikrytý, pod ním sklepy v skále vylámaný, studnice hluboká, velmi pohodlná. Pod zámkem pekárna a jiného stavení nemálo, též maštale pro koně v jednom zavření, okolo toho bašty zdělaný jsou a příkopa slove val, kde se vodou nadržuje, kterážto na mlejn pod zámkem jde." Jaroslav z Martinic ze po Bílé hoře znovu ujal svého majetku a roku 1649 odkázal hrad, za třicetileté války zpustošený, jezuitské koleji u Sv. Klimenta.
Jezuité starý hrad v 70. letech 17. století postupně barokně upravovali a 21. července 1675 byla dokonce obnovená svatováclavská kaple vysvěcena prelátem Tomášem Pěšinou z Čechorodu. Na počátku 18. století byly opravy dokončeny a obyvatelé pražské koleje sem mohli jezdit na "vakace". Roku 1773 zrušil Josef II. jezuitský řád a konfiskoval veškerý jeho majetek. Hrad Okoř začal rychle pustnout a protože byl častým zdrojem stavebního materiálu, zanedlouho se změnil ve zříceninu. Díky působivé siluetě patřil v době romantismu k jednomu z našich nejčastěji zobrazovaných hradů.


půdorys

půdorys hradu
perspektivní rekonstrukce


ikonografie

pohled od jihovýchodu
rytina Langhanse podle kresby F.A. Hebera (cca 1840)
pohled od severozápadu
rytina J. Farka podle kresby F.A. Hebera (cca 1845)

kresba K.H. Máchy
2. brána a bok jádra
kresba J. Šembery (cca 1820)
pohled od jihozápadu

kresby z díla A. Sedláčka

severozápadní bašta
pohled od severu
pohled od jihozápadu
pohled od západu

pohled od severovýchodu
palác a věž od západu
3. brána od západu
refektář a zbytky 1. brány od západu

razítko
vstupenka


fotoalbum

předhradí

001022-056
parkán severně od jádra
mezi 2. a 3. bránou
001022-057
severozápadní bašta
001022-031
jižní parkánová hradba
001022-048
baštovitý výstupek před 3. bránou

jihovýchodní bašta

001022-009
pohled od jihu
001022-063
bližší pohled od jihu
001022-030
pohled z paláce
001022-062
štěrbinová dělostřelecká střílna


3. nádvoří (staré předhradí)

001022-015
3. brána od západu
001022-021
průjezd 3. brány

001022-049
východní část 3. nádvoří se vstupem do studniční věže
001022-020
místnost ve východní části 3. nádvoří
001022-024
studna
001022-059
studniční věž od východu

refektář

001022-061
východní fasáda
001022-010
západní fasáda

001022-023
vstup z 3. nádvoří
001022-025
zbytky kleneb přízemí
001022-026
jihovýchodní nároží


jádro

001022-022
oblouk hradby pod věží
zbytky nejstarší fáze
001022-013
severní obvodová hradba jádra
001022-019
východní křídlo se 4. bránou
001022-027
průjezd 4. brány

věž

001022-018
severní fasáda
001022-047
pohled od severozápadu
001022-064
pohled od jihovýchodu
001022-029
pohled od západu

001022-043
interiér mladší fáze
001022-041
interiér ranně gotické kaple v přízemí
001022-046
detail kružbového okna kaple

jižní palác

001022-012
jižní fasáda
001022-058
zbytky opěráků vzpírajících jižní fasádu
001022-032
severní fasáda s čtverhrannou věžičkou

001022-035
interiér od západu
001022-033
vnitřní líc jižní zdi s kružbovým výklenkem
001022-040
kružbový výklenek v jižní zdi

001022-036
interiér suterénu a přízemí od západu
001022-037
zbytky klenby suterénu
001022-045
pohled od východu

001022-039
schody do sklepa
001022-055
sklep pod jádrem
001022-051
vstupní portál do přízemí
001022-052
vstupní portál do suterénu

západní palác

001022-011
západní fasáda
001022-014
severní fasáda s prevétem
001022-016
severní fasáda

© 2000, 2001 Zany