Olomučany (Čertův Hrádek)

Olomučany (Čertův Hrádek)
zbytky zdiva gotického hradu

Poloha:	na terénním jazyku do údolí Svitavy západně od stejnojmenné obce (okr. Blansko)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	vstup volný
Doprava:	vlak, bus, parkoviště 2,5 km (Blansko, žst.) mapa KČT č. 86 "Okolí Brna - Moravský kras"
Prameny:	Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 Tomáš Durdík, Pavel Bolina: "Středověké hrady v Čechách a na Moravě", Argo, Praha 2001 J. Pilnáček: "Paměti města Blanska a okolních hradů", Blansko, 1927 Jan Knies: "Vlastivěda moravská - Blanský okres", Musejní spolek v Brně, Brno, 1902 kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981 Pavel Bolina: "K vlivu biskupa Bruna ze Schaumburka na vývoj moravské hradní architektury" in Archaeologia historica 11, Brno 1986 Miroslav Plaček: "K vývoji hradů v povodí Svitavy", in Archaeologia historica 13, Brno 1988 Pavel Bolina, Jiří Doležel: "Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století" in Archaeologia historica 13, Brno 1988 http://www.dvojenoviny.cz/cestovani/Historie_pamatky/hrady_blanensko.html Rudolf Procházka: "Od Obřan k Novému hradu" in "Castellologica bohemica 4", Archeologický ústav AV ČR, Praha 1994
Datum návštěvy:	2.6. 2001

přehled dějin, popis

Malý dvoudílný hrádek vznikl pravděpodobně již koncem 13. století, jak naznačují především archeologické nálezy, a za jeho zakladatele je většinou odborníků považován olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu, kterému patřilo mimo jiné i blízký Blansek či Blansko. Právě rozlehlému panství tohoto hradu snad měla nevelká stavba skýtat ochranu ve směru od Brna.
Pod jménem Olomučany se hrad v písemných pramenech poprvé objevuje roku 1346, kdy jej při dělení rodového majetku obdrželi synové Jindřicha z Lipé Bertold a Čeněk. Nedlouho poté se zřejmě stal správním centrem nově vytvořeného panství, jehož součást tvořily především zbytky rozděleného panství zbořeného hradu Obřany. Vžité jméno sídla spojovala starší literatura nepříliš přesvědčivě s osobou loupežného rytíře Jakuba Čerta z Bořítova, který zde měl údajně žít v druhé polovině 14. století. Dalším kandidátem byl podle J. Pilnáčka Hynek z Kunštátu zvaný Suchý Čert.
Uměle vytvořené panství bylo za Čeňka z Lipé již nedlouho po polovině století opět rozděleno mezi několik majitelů a již roku 1374 se po Olomučanech píše Vilém z Opatovic. V nedávné době se podařilo zcela vyvrátit další tradici, podle níž vzniklo lidové pojmenování olomučanského sídla ve spojitosti se známým válečníkem Hynkem Jevišovickým z Kunštátu, zvaným Suchý Čert, který však hrad prokazatelně nikdy nedržel. Někdy před rokem 1406 koupil hrad Jan Bidlo, který se uvádí ještě roku 1437, a to "z Olomučan, seděním na Otradicích." Z toho lze usuzovat na pravděpodobný zánik hradu v období husitských válek, což značnou měrou opět potvrzují i archeologické nálezy.
Nevelkou dvoudílnou dispozici rozděloval dochovaný mohutný příkop, dodnes široký více než 25 metrů. Pravidelné obdélné předhradí dnes nevykazuje jednoznačně určené stopy zástavby a patrné jsou pouze nevýrazné hrázky po původní obvodové hradbě.
Dvoudílné jádro bylo rozděleno ve zdejším kraji typickou hradební zdí bez příkopu. Přibližně uprostřed délky zmíněné dělící zdi je situován výrazný suťový kužel, ukrývající malé zbytky věže. Její podoba je však značně nejistá, neboť se dochovala pouze část okrouhlého vnitřního líce a krátký úsek rovné zdi ve svahu. Jedině případný průzkum by mohl jednoduchou sondáží odkrýt průběh vnějšího líce zdiva a jednoznačně tak ověřit, zda se v tomto případě jednalo o nakoso stojící hranolovou věž s kruhovým vnitřkem či o okrouhlý bergfrit s břitem. Nejvýraznějším pozůstatkem zděných konstrukcí hradu je část víceprostorového paláce v severozápadní části areálu, dochovaná ve výši více než dvou metrů.

půdorys