Šternberk
gotický hrad, přestavěn renesančně a barokně, v 19. století regotizován

Poloha: na výšině nad stejnojmenným městem (okr. Olomouc)
Majitel: ČR
Uživatel: Správa státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy
Adresa: Horní náměstí 6, Šternberk, 785 01
telefon: 0643/412935, 412671
WWW: http://www.hrad-bouzov.cz/sternb/index.htm
e-mail: hrad@bouzov.cz
Expozice: 1. okruh: původní Lichtenštejnské rodové muzeum
2. okruh: mobiliář ze svozů z nepřístupných severomoravských zámků
Otevřeno: leden-březen: So, Ne 10-14
duben: So, Ne 9-15
květen-září: Út-Ne 9-16
říjen: So, Ne 9-15
listopad, prosinec: So, Ne 10-14
Prohlídka: 1. okruh: s průvodcem 45 min., max 40 osob
2. okruh: s průvodcem 45 min., max 40 osob
Vstupné: 1. okruh: dospělí 40,- Kč, děti 20 Kč,-
2. okruh: dospělí 40,- Kč, děti 20 Kč,-
oba okruhy: dospělí 70,- Kč, děti 35 Kč,-
fotografování 50,- Kč, video 100,- Kč
Doprava: bus 200 m, vlak 2 km, parkoviště (i bus) 100 m
Prameny:
  1. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
  2. http://www.hrad-bouzov.cz/sternb/index.htm
  3. Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000
Datum návštěvy: 5.11. 2000



popis hradu, dějiny
Hrad poprvé připomínaný roku 1269 založil krátce předtím Zdeslav ze Šternberka. Jednoduchý obdélný hrad měl v čelní 3,7 metrů široké hradbě zavázaný okrouhlý bergfrit. Na zbývajících stranách byla hradba slabší, o síle jen 2 metry. Vstupní brána byla ve východním koutě nádvoří v místě dnešní brány, od severu chráněna bergfritem. Palác stál na nejchráněnějším místě v jihozápadní části nádvoří a byl o něco kratší než dnešní křídlo. Minimálně kolem severní části jádra obíhal parkán. Při romantických úpravách byly objeveny zbytky kružby raně gotické kaple, která byla nejspíš v jiné části hradu než je kaple dnes.
Za Alberta ze Šternberka, arcibiskupa magdeburského a biskupa litomyšlského vznikla v jižním křídle nová vrcholně gotická kaple, ostatní části křídla však Albertovi jednoznačně připsat nelze.
Roku 1397 přešel hrad na Petra z Kravař, za jehož potomků byl hrad roku 1430 dobyt husity. O dva roky později je vypudilo spojené vojsko severomoravské katolické šlechty. Hrad dvojím dobýváním zcela jistě značně utrpěl, o jeho obnovu se v polovině 15. století postaral Jiří Strážnický z Kravař. Snad za něj byla do západního parkánu vložena hranolová věž a jihozápadní nároží paláce vzepřeno mohutným opěrným pilířem. Jeho dílem bude zřejmě i mohutnou hranolovou stavbou chránící od jihu vstupní bránu, jejíž zbytky vnesoucí vyhlídkovou terasu dosud vystupují z obrysu hradu na východě.
Roku 1466 vyženil Šternberk s Jiřího dcerou Ludmilou Jan Berka z Dubé a Lipé. Jeho potomci pokračovali v dalších úpravách hradu. Roku 1507prováděli drobnější úpravy v interiérech, roku 1526 posunuli severní parkánovou zeď, čímž získali prostor pro umístění děl. Do roku 1536 postavili také nové předhradí, či spíše "zahradí", neboť se rozkládá v neobvyklé poloze ukryto za hmotou jádra. Mezi lety 1544-60 přistavěl Jan Václav Berka do parkánu k západnímu paláci již raně renesanční dvoupatrový trakt, jehož interiéry jsou vybaveny bohatými síťovými klenbami. Drobný sál patra se k západu obracel dvouobloukovou loggií, která musela být později díky nepříznivým povětrnostním podmínkám uzavřena skleněnými tabulemi s malovanými vitrážemi. Do jižního parkánu byla vložena obdobně zdobená patrová budova jejíž schodiště spojovalo jádro a nové předhradí.
Roku 1570 vyženil s Kateřinou Berkovou přestavěný hrad Karel II. kníže z Münsterberka, kteří jej drželi až do vymření rodu v polovině 17. století. Po smrti knížete Karla II. Fridricha roku 1647 zdědila panství jeho dcera Alžběta Marie provdaná za würtemberského knížete Sylvia Nimroda. To již byl ale zpustošen vojenskými akcemi třicetileté války a také požáry - roku 1626 jej dobyl hrabě Mansfeld, roku 1627 odtud byl vypuzen, přičemž město lehlo popelem. V letech 1643-50 na hradě "hospodařila" švédská posádka.
V letech 1695-1704 skoupil části mezitím rozděleného panství kníže Jan Adam z Liechtensteina, v jehož rodině zůstal Šternberk až do roku 1945. Po roce 1886 byl za knížete Jana II. hrad podle projektu vídeňského architekta K. Kaisera regotizován v tehdy módním romantickém duchu. Tato přestavba bohužel značně zdeformovala vzhled hradu, jehož původní podoba se jen těžko odkrývá.



půdorys




ikonografie

pohled od severovýchodu
(výřez z litografie podle kresby F.Kaliwody, 1850)

pohled z předhradí
(xylografie podle kresby Josefa Mánesa, 1852)

reprint pohlednice
pohled od jihovýchodu

reprint pohlednice
pohled od severu



fotoalbum

001105-001
jádro od jihozápadu

001105-002
jižní fasáda jádra s presbytářem kaple

001105-003
bergfrit od jihu

001105-007
vstupní portál do bergfritu

001105-009
nádvorní fasáda jižního křídla

001105-010
nádvorní fasáda kaple

001105-011
zbytky věžovité budovy a brána na východní straně nádvoří

001105-027
zbytky věžovité budovy

001105-028
předhradí od západu

001105-031
jádro od jihu

001105-032
zbytky věžovité budovy od východu

001105-033
kaple od východu

001105-034
bergfrit a jádro od severu

interiéry

001105-013
portál v průjezdu jižního křídla

001105-014
chodba v 1. patře jižního křídla

001105-015
presbyterium hradní kaple

001105-019
cimbál z hradních sbírek

001105-020

001105-021

001105-022

001105-024
hvězdicová klenba sálu v 1. patře západního křídla táflovaný strop jižního křídla gotický trámový strop jižního křídla

heraldická výzdoba

001105-004
knížata z Liechtensteinu

001105-005
hrabata Bruntálští z Vrbna

001105-006
páni ze Sovince(?)

001105-008
páni z Kravař

001105-012

001105-016

001105-017

001105-029
erb Berků z Dubé na nádvorní fasádě západního křídla neurčené erby v chodbě 1. patra jižního křídla erb knížat z Liechtensteinu na fasádě budovy v předhradí


© 2000-2001 Zany