Tetín

zříceniny gotického hradu

Poloha:	na opyši ostrožny za stejnojmennou obcí (okr. Beroun)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	vstup volný
Doprava:	bus 0,5 km - zastávka Tetín (linka ČSAD 210008 Králův Dvůr - Beroun - Tetín - Liteň vlak 5 km - zast. Srbsko nebo stanice Beroun parkoviště 200 (Tetín náves) mapa KČT 1:50 000 č. 36 "Okolí Prahy - západ"
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 Tomáš Durdík, Viktor Sušický: "Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Střední Čechy", nakl. Pankrác, Praha 2000
Datum návštěvy:	6.5. 2001

dějiny objektu O hradu Tetín se z dobových pramenů příliš nedozvíme, dlouho zůstával nezaslouženě ve stínu sousedního přemyslovského hradiště. Na počátku 20. století byla jeho podstatná část odtěžena vápencovým lomem. Donedávna se za nejstarší zmínku o jeho existenci považoval rok 1321, archeologický výzkum však prokázal vznik hradu již kolem poloviny 13. století. Tyto nové skutečnosti dovolily zmínku o královském lovčím z roku 1288 doposud vztahovanou ke staršímu hradišti přenést již ke kvalitativně vyššímu typu raně gotického hradu, kterým panovník nahradil zanikající hradiště. Snad tím chtěl kromě jiných cílů také udržet význam místa, kde byla zavražděna svatá Ludmila.
V dalších letech máme v pramenech dlouhou mezeru až do zmiňovaného roku 1321, kdy jej držel Štěpán z Tetína, synovec levobočka Václava II. Jana Volka. V té době již byl hrad přestavěn (nejspíše za Václava II.) na reprezentativní sídlo přemyslovských levobočků. Od Štěpána z Tetína koupil hrad za neznámých okolností Karel IV. a nelze vyloučit, že se s ním setkáváme i v jeho návrhu zákoníku Majestas Carolina. Karel IV. vědomě navazoval na přemyslovskou tradici, proto pro něj nepochybně neměl význam hrad samotný, ale především Tetín jako místo mučednické smrti světice. Není tedy divu, že po připojení tetínského panství k nově postavenému Karlštejnu hrad upadal a brzy zaniknul. Některé indicie získané archeologickým výzkumem napovídají, že mohl být při blíže neurčené bojové akci dobyt a poškozen, což zcela jistě uspíšilo jeho zánik.

popis hradu Archeologický průzkum rozpoznal dvě významné stavební fáze, obě z 13. století. Původní dnes lomem téměř zničená stavba přibližně z poloviny století měla lichoběžný půdorys. Nejchráněnější zadní stranu zaujal trojprostorový palác, ve středu nádvoří byla studna nebo cisterna. od zbytku ostrožny odděloval hrad šíjový příkop. Více o jeho podobě nevíme, dochovala se pouze část nádvorní zdi paláce a dva bloky severní obvodové hradby, ostatní informace byly odvozeny ze starých plánů pořízených před zahájením těžby vápence. Hrad v této podobě neměl věž a představoval nejúspornější variantu hradu své doby, kdy hlavní obrannou i obytnou stavbu tvoří palác. V této podobě také plně postačoval pro funkci, kterou v systému královských hradů měl.

Když se Tetín stal ve druhé polovině 13. století sídlem přemyslovských levobočků, vyžádala si změna jeho funkce přestavbu jednoduchého hradu v rezidenci hodnou postavení svého držitele. Podél celé dlouhé vstupní strany původního vnitřního hradu bylo postaveno nové obytné křídlo, jehož součástí se stala i vstupní brána zajištěná hřebenem - palác tak dostal půdorys písmene L. Před čelem hradu vznikl nový níže položený dolní hrad trojúhelného tvaru, jehož ohrazení bylo stavěno technikou opus spicatum. Čelo dolního hradu nad šíjovým příkopem bylo pravděpodobně zdvojeno formou parkánu a byla do něj vetknuta mohutná branská věž, která suplovala chybějící hlavní věž. Její trosky jsou dnes nejvýraznější částí hradní zříceniny.

půdorys