[HLAVNÍ STRÁNKA]

Valdek
zříceniny gotického hradu


010507-213 - 216
Poloha: na výrazném ostrohu 6,5 km jižně od Hořovic (okr. Příbram)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: zřícenina => volně přístupný
Doprava: bus 2 km (Neřežín)
z Komárova vojenskou asfaltkou cca 1,5 km k jihu na parkoviště před hradem
mapa KČT č. 34 "Brdy a Rokycansko"
Prameny:
  1. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
  2. Dobroslava Menclová: "České hrady", 2. vydání, Odeon, Praha 1976
  3. CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000, díl VI. - Podbrdsko, str. 169-180
  4. Tomáš Durdík, Viktor Sušický: "Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Střední Čechy", nakl. Pankrác, Praha 2000
  5. Vladislav Razím: "Ke stavební podobě raně gotického paláce hradu Valdeka" in Průzkumy památek, 2000/2, str. 23-36
  6. J. Andrle: "Otázky vztahů mezi stavbami hradů Volfštejna a Valdeku" in Archaeologia historica č. 23, Brno 1998, str. 399-408
Datum návštěvy: 7.5. 2001


přehled dějin
Valdek založil ve druhé polovině 13. století mocný rod Buziců, z nichž se poprvé připomíná roku 1263 v přídomku Oldřicha Zajíce z Valdeka. Listina s touto zmínkou však byla v nedávné době označena za nespolehlivou. Již kolem roku 1260 existoval v nedalekém Ostrově klášter augustiniánů založený údajně právě Oldřichem Zajícem. Že by se tak stalo ještě před založením panského sídla je značně nepravděpodobné. Oldřich i jeho potomci zastávali za posledních Přemyslovců i za Jana Lucemburského nejvyšší zemské úřady. Oldřichův syn Zbyslav z Třebouně byl nejvyšším komořím, nejznámějším příslušníkem rodu byl však Oldřichův vnuk Vilém Zajíc z Valdeka. Za domácích válek po nástupu Lucemburků na český trůn stál při královně Elišce, od krále získal podkomořský úřad a roku 1317 mu na nějakou dobu byla svěřena výchova malého kralevice Václava, pozdějšího císaře Karla IV. Za Vilémových synů však význam rodu poklesl a někdy kolem roku 1340 získal hrad Běškovcové z Běškova, kteří zde byli roku 1346 obléháni Děpoltem z Rýzmberka.
Další osudy hradu jsou neznámé, znovu se vynořuje až počátkem 15. století kdy byl majetkem krále Václava IV. Ten jej zastavil Janu z Lestkova, jednomu z obránců Karlštejna před husity roku 1422. Po Janově smrti hrad často měnil nepříliš movité majitele a jeho význam stále upadal. Roku 1509 dostal Kunata Pešík z Komárova od krále Vladislava svolení vyplatit hrad ze zástavy a držet jej v dědičném vlastnictví. Za jeho potomků hrad upadal stále více a při prodeji zabaveného majetku Václava Pešíka z Komárova roku 1623 je poprvé uváděný jako "zámek v lese pustý Valdek řečený". Valdecké zboží bylo připojeno k hořovickému panství jehož osudy nadále sdílelo. Postupně prošlo rukama Bořitů z Martinic, Bruntálských z Vrbna a knížat z Hanau, posledním majitelem byl kníže Heinrich von Hanau hrabě von Schaumburg.


popis
Složitý stavební vývoj hradního jádra není uspokojivě prozkoumán, teprve v posledních letech se hradu dostalo pozornosti jakou si nesporně zaslouží. Nejnovější výzkumy přinesly mnoho nového a dovolily poopravit některé starší hypotézy.
Nejstarší budovou se jeví obdélný palác o rozměrech cca 23x13 metrů v nejchráněnější mírně vyvýšené jižní části staveniště, jehož stěny se kónicky zužují. Dnes do značné míry zasypané přízemí paláce tvořilo původně jednu rozlehlou prostoru osvětlenou čtyřmi úzkými okénky. Teprve v pozdní gotice bylo přízemí příčnými zdmi rozděleno do tří místností. V původní variantě však mohlo být vnitřní dělení tvořeno dřevěnými či hrázděnými zdmi. Dřevěný strop, po jehož kapsách zůstaly ve zdivu hluboké kapsy, odděloval přízemí od prvního patra, které snad zpočátku tvořilo také jedinou prostoru. Osvětlena byla třemi okny ve výklencích se sedátky, jejichž současná podoba je nejspíše dílem pozdně gotického rozšíření. V západní zdi byl proražen průchod do arkýře, který nejspíše sloužil jako prevét. Nádvorní stěna paláce se celá zřítila, její podobu lze alespoň částečně určit podle dochovaných zbytků paláce. V úrovni prvního patra probíhala po celé délce nádvorní stěny chodbička v síle zdiva. Na západě ústila do průchodu v obvodové hradbě podle některých autorů do dalšího arkýřového prevétu, jiní považují její vyústění za jakousi střílnu s komorou pro obsluhu.
V pozdní gotice bylo nad trámovým stropem prvního patra postaveno další podlaží osvětlené třemi dochovanými okny s pískovcovým ostěním uzavřeným původně mříží. Původně jednopatrový palác byl zakončen vysokou sedlovou střechou jejíž štít se dochoval ve zdivu mladšího druhého patra. Na západní straně byl ve štítu proražen průchod vedoucí na ochoz obíhající v této úrovni vnější obvod a snad i nádvorní stranu paláce. Na palác navázala hradba striktně kopírující hrany skalního útesu, což dalo vzniknout zajímavému dvoubokému výběžku v severovýchodní části. V čele jádra stojí okrouhlá věž, jejíž vznik je zastřen tajemstvím, otázky vzbuzují především druhotně užité gotické články ve zdivu její spodní části. Poslední hypotézy posouvají její vznik snad až do počátku 15. století do doby husitských válek. Věž byla přístupná dochovaným hrotitým portálkem ve výšce 12 metrů nad úrovní terénu, současný vstup v přízemí byl proražen až druhotně. Portálek vstupu svým vzhledem navozuje domněnku, že jde o druhotně použité ostění, které mohlo původně sloužit jako okno nějaké církevní stavby, například ve zmíněném klášteře v Ostrově vypáleném husity.
Před čelem jádra byl v druhé fázi předložen široký parkán vymezený několikrát zalomeným obloukem hradby se vstupní bránou proraženou nad příkopem.
V další etapě bylo k jihovýchodnímu boku jádra přihrazeno nové přibližně obdélné nádvoří. V jeho jižním, mírně ostroúhlém koutu jsou reliéfní zbytky obdélné stavby po níž zbyly ve zdi kapsy stropních trámů. Východní nároží tvořilo polookrouhlý výběžek, skrývající snad původně studnu či cisternu. Vedle něj je dochován portál nové brány a branky pro pěší, jejichž ostění bylo doplněno v 19. století. Do starého jádra se pak vstupovalo novou bránou v boční hradbě pod věží.
Čtvrtá fáze se zaměřila především na rozšíření obytné plochy jádra. Přízemí starého paláce bylo rozděleno již zmíněnými příčkami na tři menší místnosti, budova také dostala směrem k válcové věži čtvercový rizalit. K opačné západní straně nádvoří byla přiložena plochostropá budova nejspíše provozního charakteru. Nové vstupní nádvoří umožnilo zrušení původní brány a parkán jádra mohl být v těchto místech zastavěn novou přibližně obdélnou palácovou budovou.


půdorys

půdorys B. Kutiny ze Sedláčkových Hradů
půdorys podle
J. Muka
půdorys podle
T. Durdíka a
J. Muka
rozvinutý pohled na interiéry paláce (kresba J. Anderle)
hmotová rekonstrukce podle D. Menclové


ikonografie
kresby ze Sedláčkových Hradů

pozdně gotické kamnové kachle
interiér čelního paláce
nádvoří jádra od jihozápadu
čelní příkop jádra se vstupní bránou
portály vstupní brány jádra a branky pro pěší


fotoalbum

010507-158
jádro od severovýchodu
010507-159
čelní příkop jádra od západu
010507-162
jádro od jihovýchodu

na sucho kladená parkánová zeď kolem jádra a předhradí

010507-202
pohled ze starého paláce
010507-239
západně od jádra - vnější líc
010507-243
západně od jádra - vnitřní líc
010507-244
vnitřní líc u západního vyústění čelního příkopu jádra

dolní nádvoří

010507-160
vnější portály vstupní brány a branky pro pěší
010507-208
vstupní část dolního nádvoří
010507-163
vnější portál branky pro pěší
010507-164
vnější portál vstupní brány
010507-166
nádvorní líc vstupní brány

010507-193
jižní část nádvoří
010507-170
baštovitý výběžek ve východním rohu
010507-221
vnější líc baštovitého výběžku
010507-222
vnější líc východní hradby s baštovitým výběžkem

010507-220
jižní část východní hradby
010507-223
vnější líc jižního nároží
010507-224
západní hradba


staré jádro

010507-167
vnější líc východní hradby s věží v pozadí
010507-194
vnitřní líc střepu východní hradby při okrouhlé věži
010507-172
příčná zeď mezi věží a východní obvodovou hradbou

010507-173
vstupní část východně od věže
010507-174
obvodová hradba východně od věže s kapsami trámů
010507-175
zbytky příčné dělící zdi východně od věže
010507-192
západní obvodová hradba nádvoří s kapsami po stropních trámech

vnější pohledy západní strany

010507-234
vnější líc trojúhelného výběžku hradby
010507-240
oblé zakončení výběžku
010507-235
vnější líc západní hradby nádvoří
010507-241
vnější líc západní stěny předního paláce
010507-242
vnější líc západní stěny starého paláce

okrouhlá věž

010507-212
pohled od jihu
010507-200
vstupní portál
010507-178
interiér věže
010507-179
okenní výklenek
010507-177
proluka mezi věží a předním palácem od severu
010507-180
proluka mezi věží a předním palácem od jihu

starý palác

010507-196
starý palác od severovýchodu
010507-204
východní část 1. a 2. patra
010507-205
západní část 1. a 2. patra
010507-218
interiér od východu

010507-203
západní vyústění chodbičky v síle nádvorní zdi
010507-209
jihozápadní kout interiéru se zbytky krbu
010507-210
okenní výklenek 1. patra
010507-211
okenní výklenek 2. patra
010507-236
vnější líc západního vyústění chodbičky v síle nádvorní zdi starého paláce

nádvorní rizalit

010507-197
severní nároží
010507-217
pohled od jihu
010507-219
pohled od západu

vnější pohledy

010507-168
vnější líc východní zdi
010507-226
vnější líc jižní zdi
010507-229
jihozápadní nároží
010507-231
vnější líc západní zdi

přední palác

010507-181
pohled z nádvoří
010507-182
vstup z nádvoří
010507-183
vnitřní portál vstupu z nádvoří
010507-176
vnější líc východní stěny
010507-185
východní kout se vstupem ve východní stěně a původní bránou v severní stěně

010507-186
severozápadní kout interiéru
010507-187
vnitřní líc nádvorní (jižní) stěny
010507-188
JV kout interiéru s okrouhlou věží v pozadí
010507-191
západní část nádvorní stěny s přilehlou obvodovou hradbou

© 2001,2002 Zany