Vartnov

Vartnov
zřícenina gotického hradu

Poloha:	na osamoceném pahorku na okraji chatové osady Pocheň (Brumovice) (okr. Opava)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	zřícenina = volně přístupný
Doprava:	bus 1,5 km (Úblo), vlak 5,5 km (Úvalno - 2 km na rozcestí, odtud 3,5 km do osady Pocheň), parkoviště 300 m V turistické mapě KČT je hrad chybně označen mimo osadu Pocheň, ve skutečnosti se nachází na jejím okraji. Přichod k objektu není nijak označen, z hlavní ulice odbočit za č.p. 11 do boční ulice, cca po 100 m stojíme před čelem hradního jádra
Prameny:	Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Martin Wihoda: "Hrady českého Slezska", Arch. ústav AV ČR, Brno 2000 Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
Datum návštěvy:	15.4. 2001

Roku 1342 se na Opavsku poprvé objevil rod pánů z Warty, kteří snad mohli založit hrad Wartenau, tedy Vartnov. Krátce poté přešel hrad do vlastnictví rodu pánů z Holštejna. Poprvé byl hrad výslovně zmíněn roku 1377 při dělení údělů mezi syny vévody Mikuláše II Opavského. Roku 1421 prodali pání z Holštejna a Vartnova hrad vévodovi Janu II. Jeho synové postoupili někdy před polovinou 15. století Vartnov Bírkům z Násilé. Za česko-uherských válek byl hrad dobyt a vypálen, kdo byl v té době jeho majitelem a na které straně konfliktu stál nelze s určitostí říci. Poté již nebyl obnoven a roku 1523 je uváděn jako pustý.
Hrad byl postaven na osamocené skalní kupě obklopené mohutným příkopem zčást vysekaným ve skále, před kterým byl navršen val. Oválné jádro hradu bylo obehnáno cca 2,5 metrů silnou plášťovou zdí. Na jižní straně před hradbu předstupovala věžová brána, do níž ústil most přes příkop. Obranu citlivého vstupu doplňoval úzký parkán. Při západní straně jádra stála dvouprostorová budova s přesunutým krytým vstupem. Směrem k bráně stála ne této straně další budova, jejíž zbytky jsou dnes silně poškozeny destrukcí terénu. Další něpříliš jasná budova stála na opačné straně v jihovýchodní části jádra. V severním oblouku hradby stál pravděpodobně původní hradní palác.
V další fázi byla severní čtvrtina oddělena od zbytku jádra příčnou zdí. Západní polovinu zadního oddílu tvořil patrně palác, ze kterého se dodnes dochovala přízemní valeně klenutá místnost v severozápadním nároží. V jihozápadním nároží byl odkryt lomený portál. Východní polovinu tohoto oddílu tvořil dvorek s roubenou studnou.

půdorys