[HLAVNÍ STRÁNKA]

Vikštejn
zřícenina gotického renesančně přestavěného hradu

Poloha: na ostrožně nad řekou Moravicí mezi Vítkovem a Melčí (okr. Opava)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: zřícenina = objekt volně přístupný
Doprava: bus 1 km (Vítkov, Podhradí), parkoviště 300 m
Prameny:
  1. Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Martin Wihoda: "Hrady českého Slezska", Arch. ústav AV ČR, Brno 2000
  2. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
Datum návštěvy: 15.4. 2001


Při dělení údělů mezi syny opavského vévody Mikuláše II. roku 1377 je poprvé zmiňován hrad Vikštejn a jeho majitel Vítek ze Šostýna. Jeho syn Bernard v polovině 80. let 14. století ve službách hlubčického vévody Mikuláše III. Opavského zemi jeho synovce Jana II. vévody opavského a ratibořského. Po Bernardově smrti roku 1394 zabavil hrad vévéda Přemysl I. Jeho synům hrad náležel až do roku 1461, kdy jej vévoda Arnošt postoupil Budivoji z Moravice. Po pěti letech však panství zkonfiskoval král Jiří a svěřil jej Hynčíku Bírkovi z Násilé. V srpnu 1474 obsadil hrad uherský král Matyáš Korvín, brzy byl ale navrácen panu Hynčíkovi. Bírkové obnovili poškozený hrad. Snad už roku 1525 započal Jan Planknar z Kynšperka rozsáhlou renesanční přestavbu, která probíhala postupně až do 80. let 16. století. V roce 1626 obsadilo hrad dánské vojsko generála Mansfelda. V té době snad vzniklo i násypové hliněné předsunuté opevnění s příkopem. Roku 1646 byl hrad preventivně pobořen císařskými vojsky.
Nejstarší jádro tvořil nepravidelný ovál ohrazený plášťovou zdí o průměru 1,5-3,1 metrů. V severní části byl plášť jádra vytažen proti příchozímu v tupý břit štítové zdi zvýšené oproti zbytku hradby nejméně o 4,5 metrů. Z vnitřní strany vyplňovaly břit nejméně čtyři podlaží zástavby, z nichž se nejlépe dochoval suterén. Proti hrotu břitu je zde téměř čtvercový valeně klenutý sklep přístupný klenutou chodbíčkou s předsíní vedenou podél obvodové hradby. volná prostor mezi sklepem a chodbičkou vyplňuje další nepravidelná místnost. V prvním podlaží byl na východě pětiboký sál ve východní části a obdélná místnost s lichoběžnou komorou v západní části. Vnitřní členění dalších úrovní zůstává nejasné.
Jižní konec jádra byl snad původně ukončen rovně velkým obdélným nejméně patrovým palácem. V jeho sousedství byla hradba prolomena dvěma průchody. Na západě to byl široký průjezd, schopný vpustit na nádvoří i vozy. Menší východní průchod směřoval do parkánu. Ten obíhal téměř celé jádro, boční zdi jej napojovaly na jádro při jižní stěně oodélného paláce. Před parkánem přetínal ostrožnu šíjový příkop.
Renesanční přestavba hradu v druhé polovině 16. století výrazně změnila jeho podobu. Obdélný gotický palác byl stržen a na jeho místě vyrostla novostavba rozšířená do zadního příkopu původního hradu. Za ní vzniklo nové zadní nádvoří na východě uzavřené prodloužením parkánové hradby. Celou jižní stranu zaujala dlouhá provozní budova se stájí a pekárnou v suterénu. Přízemí bylo členěno na předsíň, velkou světnici a komoru. Podkroví bylo užíváno jako sýpka. Západní stranu zadního nádvoří uzavírala podlouhlá renesanční branská budova a kovárna vestavěná do původního parkánu. Podél celého západního a severního boku ohradila renesanční hradba velké vnější nádvoří, které doplňovalo půdorys celého hradu do přibližně obdélného tvaru. V úskoku hradby stála věž neznámého vzhledu, která kontrolovala cestu od řeky Moravice kolem hradu směrem na Opavu. Na jejím místě byla ve 20. stoleté postavena romantická čtvrhranná věž. V severozápadním nároží vnějšího nádvoří se dochoval rozsáhlý sklep hospodářského stavení. K severu se nádvoří obracelo vstupní bránou z roku 1582 sevřenou mezi dvě třípodlažní budovy. Z brány vedl most na kamenných pilířích přes mohutný u vrcholu až 20 metrů široký přikop v průběhu renesanční přestavby postupně vylámaný ve skále až do hloubky 14 metrů.
Pravděpodobně ve 2. čtvrtině 17. století byly před čelním příkopem, v té době ještě prohlubovaným, navršeny jakési "bastiony" chráněné ještě sypaným valem a mělkým příkopem.

půdorys

půdorysný plán
půdorys jednotlivých úrovní jádra
pokus o rekonstrukci hradu v 15. století


ikonografie
není k dispozici

fotoalbum

jádro

010415-202
nádvorní líc západní hradby
010415-204
nádvorní líc východní hradby
010415-200
severovýchodní bok jádra a východní parkán

čelo štítové zdi s břitem

010415-196
pohled od severu
010415-195
pohled od západu
010415-235
jizva v čele zdi

010415-236
vnější líc západního čela se střílnou
010415-197
vnější líc střílny
010415-203
výklenek se střílnou

010415-205
čelo jádra od jihu
010415-201
zbytek jižní stěny uzavírající čelo
010415-217
ostění okna z nádvoří do suterénu čela
suterén čela jádra

010415-220
ústí chodbičky do suterénu
010415-225
větvení chodbičky
010415-224
ústí vstupní chodbičky do velkého sklepa
010415-221
malý sklep suterénu
010415-223
jižní stěna velkého sklepa
010415-222
okno v jižní stěně velkého sklepa

suterén palác

010415-206
zbytek vřetenového schodiště do suterénu
010415-207
vstup do východní místnosti
010415-210
střední místnost

010415-227
východní místnost
010415-229
střední místnost s portálem do západní místnosti
010415-230
západní místnost

2. nádvoří

jižní budova

010415-211
interiér od východu
010415-212
interiér od západu
010415-215
vstupní (západní) průčelí

brána a kovárna

010415-213
trosky interiéru brány od jihu
010415-208
vnitřní líc západní stěny kovárny s větracími arkádami
010415-209
jihozápadní nároží kovárny a severovýchodní nároží brány

velké nádvoří

010415-199
renesanční budovy v čele nádvoří od jihovýchodu
010415-214
novodobá hranolová věž v místě původní věže neznámé podoby
010415-216
jihozápadní nároží hradby velkého nádvoří
010415-237
východní polovina čelního příkopu

renesanční sklepy hospodářské stavby v severozápadním koutě

010415-194
zbytky schodiště do suterénu
010415-233
východní polovina suterénu
010415-234
sloupy podpírající klenbu

severozápadní budova

010415-189
severní průčelí
010415-192
interiér od jihovýchodu
010415-193
okenní výklenek v 1. patře

severovýchodní budova

010415-190
severní průčelí
010415-191
interiér od jihozápadu
010415-198
zbytky vstupu do přízemí

© 2001 Zany