Boskovice (hrad)

Boskovice (hrad)
zřícenina gotického, renesančně přestavěného hradu

Poloha:	na strmém výběžku z masivu kopce nad stenojmenným městem (okr. Blansko)
Majitel:	Rodina Mensdorff-Pouilly
Uživatel:	Jiří Mazal
Adresa:	Hradní 7, Boskovice, 680 01
telefon:	0501/452043
WWW:	http://www.boskowan.cz/region/boskovice/historie/hrad/default.htm hrad@boskowan.cz
Expozice:	historie a vývoj hradu, areál zříceniny, opevnění
Otevřeno:	duben, říjen: So, Ne, sv 10-16 květen, září: Út-Ne 10-17 červen-srpen: denně 9-18
Prohlídka:	samostatně nebo s průvodcem 45 min, max. 40 osob
Vstupné:	dospělí 25,- Kč, děti 15,- Kč foto: 20,- Kč, video: 50,- Kč
Doprava:	vlak + bus 2 km, parkoviště (placené, i bus) 800 m
Prameny:	Jan Knies: "Vlastivěda moravská - Boskovský okres", Musejní spolek Brno, Brno 1904 Miloš Stehlík: "Státní hrad a zámek v Boskovicích", Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně 1970 kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981 Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 "Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM", Aion s.r.o., Praha 1997 průvodce pro návštěvníky hradu Pavel Bolina: "Zamyšlení nad některými aspekty publikace M. Plačka Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Castellologica bohemica 6, Archeologický ústav AV ČR, Praha 1998, str. 482 Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000 Tomáš Durdík, Pavel Bolina: "Středověké hrady v Čechách a na Moravě", Argo, Praha 2001 Miroslav Plaček: "Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí", Libri, Praha 2001
Datum návštěvy:	14.10. 2000

popis

Původní hrad pánů z Boskovic zaujal skalnatý vrcholek výběžku. Dochovala se z něj především zalamovaná plášťová hradba tvořící ovál o maximálních rozměrech přibližně 45 a 35 metrů. Směrem k sedlu na jihozápadě se hradba obracela tupým břitem, do jehož suterénu byla vložena okrouhlá cisterna na vodu. Na jihu a jihovýchodě byl k hradbě přistavěn čtyřprostorový palác se zalamovaným nádvorním průčelím. Jeho suterény jsou dnes zčásti zavalené, zčásti přístupné. Na severozápadě se dochovaly pozůstatky původního vstupu, přístupová cesta byla vedená spirálovitě přibližně ve shodě s dnešním průběhem, pomocí dřevěné rampy byla nejspíše vyvedena k portálu brány v obvodové hradbě jádra.
Tak alespoň vidí podobu nejstaršího hradu M. Plaček ve shodě s B. Samkem. Oproti tomu T. Durdík s P. Bolinou považují palác až za dílo vrcholně gotické přestavby Heralta z Kunštátu vynucené dobytím a pobořením hradu v markraběcích válkách před rokem 1389. Nepochybným dílem této přestavby je ve fragmentech dochovaná obkročná žebrová klenba sálu v prvním patře paláce. Přes nepravidelný půdorys místnosti si klenba zachovala pravidelný klenební obrazec, klenební žebra pak musela být do zdi zasekána v různých výškových úrovních. Toto řešení velmi připomíná klenby obvyklé pro dvorskou huť krále Václava IV., kterou mohl být Heralt z Kunštátu ovlivněn. Obdobné klenby mohly být i v dalších místnostech, pozdější přestavby a pozvolný rozpad hradu mohl jejich stopy setřít.
K plášťové hradbě jádra byly postupem času přistavěny další obytné a provozní budovy, kterými bylo nakonec obklopeno celé nádvoří. Ani v jejich datování nejsou autoři jednotní, názory opět kolísají mezi dvěma epochami, již zmíněnou přestavbou Heralta z Kunštátu a přestavbou za pánů z Boskovic v závěru 15. století. Obdobná situace je i cca 10 metrů širokého parkánu, jehož stopy byly nalezeny na západní a severní straně jádra. P. Bolina a T. Durdík předpokládají jeho pokračování až na východ, kde by byl tento parkán zakončen příčnou hradbou přecházející v mohutný opěrný pilíř zajišťující stabilitu přilehlé části jádra. Obdobnými pilíři byl zpevněn téměř celý obvod jádra a později na nich byly vystavěny četné arkýře, jejichž podobu přibližuje model vystavený v hradní expozici.
Jako u mnoha jiných hradů došlo ve druhé polovině 15. století na Boskovicích k výraznému posílení opevnění v reakci na bouřlivý rozvoj vojenství a především palných zbraní. Nejvýznamnější položkou nákladné přestavby byl nový hradební okruh, který obklopil severní polovinu jádra. Na západě se napojoval na stávající parkánovou hradbu, jeho zakončení na východě překryla renesanční přestavba. M. Plaček hypoteticky předpokládá pokračování hradby od jejího rozpoznaného zakončení na severovýchodě směrem k výše zmíněnému pilíři a od něj pak dále k jihu, kde by ve formě parkánu obíhala východní a jihovýchodní část jádra. Aktivní obranu hradby umožňovaly tři v té době již zastaralé hranolové dovnitř otevřené bašty a také úskoky zdiva. Nový hradební okruh vymezil severně od jádra rozlehlý prostor, který zaplnila při zemních pracích J. Konečného zjištěná hospodářská a provozní zástavba.
V průběhu první poloviny 16. století se Ladislav Velen a Kryštof z Boskovic věnovali především zvelebováním obytné části hradu. Z té doby pochází brány s pozdně gotickým ostěním ve tvaru oslího hřbetu ve zmíněném pilíři na východě jádra. Hned za ním se přístupová cesta stáčela vlevo do nové vstupní brány jádra s raně renesančním portálem, která sem byla přeložena z původního umístění. Dřevěné pavlače předpokládané po vnitřním obvodu jádra nahradil Ladislav Velen podklenutým zděným ochozem, který zprostředkoval přístup k reprezentačním prostorům v prvním patře. Zde se z renesančních zásahů dochovaly především kamenná ostění s přetínavými pruty.
Za Ederů a Zástřizlů došlo k další výrazné renesanční přestavbě. Zástřizlové opětovně posilovali obranu hradu. Na pozdně gotický okruh na východě navázali novou hradbou zesílenou mohutnou polygonální baštou. Od ní pokračovala opět několikrát zalomená hradba k jihu a kolem jádra dále k jihovýchodu, kde vzniklo menší jižní nádvoří s novou vstupní bránou. Nad oběma jejími portály se dochovaly erbovní kartuše se zástřizlovskou lilií, na vstupní straně byla kartuše po obou stranách doplněna nápisovými deskami (texty nápisů viz níže u popisu příslušných obrázků). Bránu zajišťovalo drobné předbrání a především okrouhlá věž zvaná Hláska zavázaná do hradby severně od brány.

Jak již bylo uvedeno ve společné historické stati, od počátku 18. století bylo zdivo hradu rozebíráno na stavbu nového sídla Rezidence ve městě dole pod hradem ale i na další stavby ve městě a okolí. Přesto ještě krátce stavělo i zde - roku 1706 přibyly na hradě dlouhá obdélná budova koníren vysunutá před obvodovou hradbu.

Rozebírání hradu na stavební materiál se výrazně podepsalo na jeho vzhledu. Teprve v průběhu 20. století se k zbytkům jeho budov obrátila pozornost památkových úřadů, v letech 1929 a znovu po sesutí paláce roku 1942 bylo provedeno zajištění dochovaného zdiva. Systematické zabezpečovací práce byly zahájeny teprve po roce 1945. Přesto však dosud nebyl proveden hloubkový archeologický průzkum, který by mohl minimálně vnést jasno do dosud sporných otázek stavebního vývoje hradu.

půdorys

podle B. Samka

podle T. Durdíka a P. Boliny

001014-049
plán prohlídkové trasy

1. patro paláce s předpokládaným řešením klenby sálu

ikonografie

hrad a klášter roku 1682

celkový pohled na město s panskými sídly
(1. čtvrt. 18. stol.)

celkový pohled na město
(po roce 1825)

rytina A. Kunikeho
(30. léta 19. stol.)

modely
současný stav

001014-039
pohled od západu

001014-040
pohled od východu

renesanční stav

001014-041
pohled od jihozápadu

001014-042
pohled od jihovýchodu

001014-043
pohled od severovýchodu

001014-045
pohled od západu

001014-044
severní cíp 1. nádvoří

001014-052
2. brána s hláskou

001014-053
severní cíp jádra

001014-054
jádro z ptačí perspektivy

fotoalbum
opevnění

010602-046 & 047
bašta v severozápadním nároží s kurtinami

001014-028
jihozápadní kurtina

001014-102
polygonální bašta od severozápadu

001014-103
polygonální bašta od severu

001014-074
polygonální bašta z 1. nádvoří

001014-100
západní čtverhranná bašta

001014-061
západní čtverhranná bašta

001014-065
interiér severozápadní bašty

předhradí

001014-029
zbytky barokní 1. brány

001014-030
barokní konírny

010602-034
východní zakončení koníren pod hláskou

001014-031
1. brána od jihozápadu

2. brána s hláskou

001014-032
2. brána a hláska od jihozápadu

001014-033
hláska od jihozápadu

001014-035
2. brána od jihozápadu

010602-038
renesanční obloučkové cimbuří

010602-044
erb Jaroše ze Zastřizl nad nádvorním portálem

001014-096
2. brána z paláce

001014-097
hláska z paláce

010602-039
detail cimbuří hlásky

heraldická nápisová deska nad portálem 2. brány

001014-036
celkový záběr

010602-035
zástřizlovský erb

010602-036
levý nápis

010602-037
pravý nápis

1. nádvoří

001014-050
náhrobek Václava Morkovského ze Zástřizl a Kunky z Korotína

001014-055
boskovická bible

001014-064
krytá studna

001014-066
pohled do studny

001014-067
šlapací kolo studny

001014-068
rumpál studny

001014-057
jižní 3. brána

001014-071
severní část 1. nádvoří

001014-073
severovýchodní 3. brána

001014-101
východní ulička mezi obvodovou hradbou a jádrem

jádro

001014-060
jihozápadní bok jádra

001014-062
zazděná původní brána do jádra

001014-037
jižní nároží jádra

001014-069
severní nároží jádra se severní 3. branou

001014-070
zbytky renesančního ostění s přetínanými pruty v místě předpokládané kaple

001014-076
nová brána do jádra

001014-077
zbytky severního křídla paláce

001014-078
zbytky východního křídla paláce

001014-079
jižní část paláce

001014-080
zbytky západního křídla paláce

001014-082
vodní cisterna

001014-083
vstupní portál do sklepa

001014-084
sklep pod východním křídlem

001014-085
relikt profilovaného portálu

001014-086
zbytky výzdoby interiéru

001014-087
sklep pod východním křídlem

001014-088
zbytky výzdoby interiéru

001014-089
jižní křídlo paláce

001014-090
interiér severního křídla

001014-091
cihlová klenební konzola

001014-092
interiér východního křídla

001014-093
zbytky žebrové klenby sálu v 1. patře východního křídla

001014-095
kamenná klenební konzola

001014-099
severní část jádra se vstupní bránou

Boskovice (hrad) zřícenina gotického, renesančně přestavěného hradu

Boskovice (hrad)
zřícenina gotického, renesančně přestavěného hradu