Boskovice (zámek)

Boskovice (zámek)
barokní klášter přestavěný na empírový zámek

Poloha:	na jižním okraji stejnojmenného města (okr. Blansko)
Majitel:	Rodina Mensdorff-Pouilly
Uživatel:	MP Holding, spol. s r.o.
Adresa:	Hradní 6, Boskovice, 680 01
telefon:	0501/452241, fax 0501/454605
WWW:	http://www.boskowan.cz/historie/zamek/ zamek@boskowan.cz
Expozice:	empírové a barokní interiéry se zařízením
Otevřeno:	květen-srpen: Út-Ne 9-18 září: Út-Ne 9-17 duben, říjen: pouze pro předem objednané skupiny
Prohlídka:	s průvodcem (Č, A, N, F, H) 60 min, max. 45 osob
Vstupné:	dospělí 40,- Kč, děti 20,- Kč, rodinné 100,- Kč cizojazyčný výklad, prohlídka mimo otevírací dobu, mimo sezónu: přirážka 100%,
Doprava:	vlak + bus 2 km, parkoviště 500 m, bus 1,5 km
Prameny:	Miloš Stehlík: "Státní hrad a zámek v Boskovicích", Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně 1970 kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981 Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vl. nákladem, Plzeň 2000 kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981 http://www.boskowan.cz/region/boskovice/historie/zamek/default.htm
Datum návštěvy:	14.10. 2000

Projektu dvoupatrové budovy empírového zámku byl původně připisován architektu Petru de Nobile, pravděpodobnější je však názor považující za jeho tvůrce rodáka z Bonnu Josefa Esche, který je připomínán v následujících letech v nedalekém Brně.
Díky barokním klášterním budovám má zámecká stavba na svou dobu anachronický čtyřkřídlý půdorys na třech stranách uzavřený ochozy. Celek má však rysy čistého empíru s průčelím členěným mělkými rizality, kordonovými římsami a dvojicemi piliastrů v ose vjezdu. Východní křídlo kláštera bylo nahrazeno novým širokým dvoupatrovým křídlem, využita byla také upravená zadní část klášterního kostela. Zbývající tři jednopatrová křídla byla zvýšena na stejnou úroveň s křídlem východním. Zámecké nádvoří si ponechalo i arkády klášterního dvora.
V přízemí vstupního východního křídla je trojlodní sloupová síň se sochou boha Herma od J. Käsmanna. Na jižní straně na sloupovou síň navazuje monumentální trojramenné schodiště zdobené antickými sochami a alegorickými obrazy. Schodiště vedlo do prvního patra k hlavnímu reprezentačnímu sálu, který zaujímal výšku obou zbývající poschodí. Výmalba sálu vzbuzuje iluzi plastické výzdoby. Do roku 1945 byla v zámku umístěna i rozsáhlá knihovna čítající přes 10 000 svazků.
Poslední výraznější úpravy si vyžádalo zřícení nádvorní stěny západního křídla roku 1916. Arkády byly tehdy staženy kotvami a jejich oblouky zaslepeny, čímž dostalo nádvoří svůj dnešní vzhled.

půdorys