Cimburk

Cimburk
zřícenina gotického hradu

Poloha:	na podlouhlém vrcholu nad Městečkem Trnávka (okr. Svitavy)
Majitel:	ČR
Uživatel:	Státní lesy
Otevřeno:	volně přístupný
Doprava:	vlak 1,5 km (Městečko Trnávka, žst), bus 1 km (Městečko Trnávka, kino), parkoviště (i bus) 1 km
Prameny:	Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 Tomáš Durdík, Pavel Bolina: "Středověké hrady v Čechách a na Moravě", Argo, Praha 2001
Datum návštěvy:	20.9. 2000

Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, již roku 1308 zde Bernart z Cimburka datoval svou listinu. Hrad musel být založen jen krátce předtím, neboť Bernartův otec Ctibor se psal ještě po Lipnici.
HRad vymezovala mohutná zalamovná zeď ve tvaru oválu. Na západní a snad i na severní straně k ní byl přiložen palác. Hrad pravděpodobně patřil mezi hrady s plášťovou zdí, definitivně to však může potvrdit až archeologický průzkum. Na jižní straně jádra je pahorek skrývající ve svých útrobách zbytky nějaké stavby, kterou někteří autoři považují za obytnou věž. Teprve výzkum však může odhalit její přesnou podobu a dobu vzniku, tedy zda již byla součástí novostavby či zda náleží některé z pozdějších přestaveb.
Bernart na Cimburku nezůstal příliš dlouho, již někdy kolem roku 1330 jej směnil s Jindřichem z Lipé za území v okolí Střílek, kde si postavil nový hrad stejného jména, pro odlišení zpočátku nazývaný Nový Cimburk. Jindřichův stejnojmenný synovec prodal hrad roku 1365 markraběti Janu Jindřichovi. Jeho syn markrabě Jošt zapsal Cimburk roku 1407 Markétě ze Šumvaldu, jejíž manžel ho roku 1446 vložil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic.
Páni z Boskovic ve druhé polovině 15. století hrad výrazně přestavěli. Na východní straně jádra do okružního příkopu zvenči k obvodové hradbě postavili dlouhý patrový palác s valeně klenutým suterénem. Nelze však vyloučit že budova je poněkud staršího data. Nejpozději v této době jádro minimálně z jihu a západu obklopil parkán. V jeho jihozápadním nároží uvádí M. Plaček vstupní věž viditelnou ještě na plánu z roku 1912.
Na jih od jádra vzniklo nové téměř obdélné předhradí zesilující obranu přístupové cesty do hradu. Vstupovalo se do něj v jihovýchodním nároží čtverhrannou vstupní bránou mírně vysunutou před čelné hradbu. Opačné jihozápadní nároží zaujala mohutná okrouhlá dělostřelecká bašta. Její kupolí zaklenuté přízemí umožňovalo umístění těžkých děl i v patře a významně tak posilovalo její palebnou sílu. Před čelní hradbu byla vysunuta téměř celou svou hmotou, částečně však mohla postřelovat i západní bok předhradí a jádra. Tímto směrem byly namířeny i tři střílny v západní hradbě předhradí, ke které zevnitř přiléhal lehčí objekt, po kterém ve zdi zůstala řada otvorů pro trámy. Z této doby snad pochází i valové opevnění kolem celého hradu, které před čelním příkopem předhradí tvořilo zvláštní vstupní pevnůstku, ve které se lomila cesta k mostu přes příkop.
Boskovicové drželi Cimburk až do roku 1545, kdy prodali Cimburk Šimonu Ederovi ze Štiavnice, který získal velké jmění důlním podnikáním, které mu přineslo přízeň císaře Ferdinanda i povýšení do šlechtického stavu. Jeho rod však vymřel roku 1598 a Cimburk se neznámým způsobem dostal do rukou Adama Věžníka z Věžník. Po bitvě na Bílé hoře koupil Cimburk kníže Karel z Lichtenštejna a připojil ho k moravskotřebovskému panství. Za třicetileté války se na hradě usadila císařskéá posádka, poté ještě sloužil k pobytu úředníků, ale po požáru roku 1776 zpustnul.

půdorys

půdorys hradu
(podle J. Svobody)

rekonstrukce hradu na konci 14. století

půdorys hradu
(podle P. Boliny a T. Durdíka)

rekonstrukce hradu po pozdně gotické přestavbě
(podle P. Boliny a T. Durdíka)

ikonografie

fotoalbum
jádro severní oblouk plášťové hradby

celkové pohledy
000920-001 od západu	000920-003 od severozápadu	000920-012 od jihu

000920-026
od jihovýchodu

000920-021
od severu

000920-024
od východu

detaily
000920-022 branka na severu	000920-023 západní opěrák	000920-020 střední část přízemí se zbytkem nádvorní zdi západního paláce	000920-031 okno v 1. patře s kapsami po stropních trámech	000920-032 zdivo 1. a 2. patra se zbytkem nádvorní zdi západního paláce

západní křídlo pánů z Cimburka

valeně klenuté přízemí
000920-010 vstup	000920-016 interiér od jihu	000920-017 SV roh s původním vstupem	000920-019 původní vstup z nádvoří

000920-013	000920-018	000920-002	000920-038
střep zdiva na jihozápadě	jižní část v pohledu z klenutého přízemí	střep zdiva na jihozápadě

000920-014	000920-029	000920-033
čtvercový přístavek neznámého účelu na jihu

boskovický palác v parkánu

000920-004
severovýchodní nároží

000920-005
východní stěna

000920-006
jihovýchodní nároží

000920-008
dělící příčka a vých. zeď od jihu

000920-009
jihovýchodní nároží severní místnosti

000920-025
interiér severní místnosti
pohled od severu k jihu

000920-007	000920-027	000920-028	000920-034
střep nádvorní zdi		dělící příčka od severu	okno severní místnosti

suťový kužel na jihu jádra

000920-035
pohled od jihu

000920-037
pohled od jihu (detail)

000920-030
pohled od severu

000920-067
pohled od jihovýchodu

000920-065
jihovýchodní část

předhradí

západní hradba

000920-040
celkový pohled

000920-041
severní část

000920-042
jižní část s baštou

000920-057
severní část z předhradí

000920-064
celkový pohled z předhradí

okrouhlá bašta

000920-043
pohled od západu

000920-050
pohled od jihu

000920-047
pohled od východu

000920-056
od severovýchodu

000920-060
vstup od severu

000920-061
interiér

000920-062
zbytky vstupu

vstupní branská věž

000920-048	000920-049	000920-051	000920-052	000920-054
pohled od jihovýchodu	brána a čelní hradba od jihozápadu	východní zeď	severovýchodní nároží a navazující hradba