Drslavice (okr. Prachatice) - západní palác

[ZPĚT]
Drslavice - tvrz
západní palác Téměř obdélný palác o rozměrech přibližně 12x16 metrů byl založen do mírně stoupajícího svahu. Již zmíněná spára ve zdivu napovídá, že budova vznikla ve dvou po sobě jdoucích fázích. Její obvodové zdivo se dodnes dochovalo v plné výši, vnitřní členění však mladší zásahy výrazně změnily. Do značné míry tak byly setřeny a znečitelněny stopy jeho stavebního vývoje, který se dnes jen velmi obtížně analyzuje.

Původní situace je nejčitelnější především v polozapuštěném přízemí, které je na rozdíl od horních podlaží rozděleno přibližně uprostřed na dvě poloviny. Severní z nich tvořila původně velká obdélná předsíň zaklenutá křížovou bezžebrovou klenbou. Předsíň ve středu místnosti předělila příčná zeď jejíž dvě lomené arkády se sbíhaly do středového pilíře. Severní z nich byla z poloviny zrušena blokem zdiva schodiště do 1. patra, které bylo snad dodatečně přidáno do projektu, což by vysvětlovalo přerušení arkády.
Jižní trakt přízemí byl opět rozdělen na dvě poloviny - západní z nich tvořila obdélnou místnost, dnes zaklenutou dodatečně vloženou pozdně gotickou valenou klenbou. Východní část byla rozdělena na dvě výškové úrovně. Otvorem při nádvorní zdi se vstupuje do spodního sklepa zaklenutého valenou klenbou s otisky bednění. Sklep osvětlují dvě štěrbinová okénka. Nad sklepem je nízká prostora (cca 170 cm) s dodatečně vloženou valenou klenbou. K jejímu pozdně gotickému sedlovému portálku vede z předsíně nepravidelné šikmo obezděné schodiště.

Ve vyšších úrovních rozeznal průzkum stopy několika po sobě jdoucích hlavních stavebních fází. Nejstarší gotická fáze pochází snad z období původní výstavby paláce koncem 14. století. Rozpoznáváme z ní zazděná malá okénka archaického spíše pevnostního typu, které odhalily sondy v jižní a východní stěně. Ve východní stěně víme o dvou - jedno je těsně pod dnešní podlahou 1. patra v severní polovině stěny, druhé vysoko nad podlahou při jihovýchodním nároží. Právě výška umístění tohoto okna naznačuje, že objekt měl již od počátku odlišné výškové členění. Ve stejné výškové úrovni se v jižní stěně dochovaly zbytky asi o polovinu většího nadvakrát zazděného okna, přičemž první etapa zazdívky nepochybně souvisí s výstavbou sousedního jižního paláce. Nad tímto oknem, těsně nad úrovní podlahy současného 2. patra, bylo další okénko velikostí odpovídající okénkům východní stěny.
Snad někdy během 15. století, možná v souvislosti se stavbou jižního paláce, došlo v západním paláci k výrazné přestavbě. Vodorovná spára ve východním průčelí oddělující horní podlaží naznačuje pozdější vznik tohoto podlaží někdy v pozdním 14. či během 15 století. I okna tohoto podlaží jsou oproti starším okénkům mnohem větší a výstavnější, soudě podle třech zachovaných nik ve východní stěně. Jejich spodní část zasahuje pod úroveň současného stropu, který je dílem schwarzenberské přestavby na sýpku. V úrovni jejich zakončení byly také odhaleny otvory po trámech původního gotického stropu. O podobě oken samotných nevíme nic, jejich niky byly později vyplněny mladšími pozdně gotickými okny. V severní stěně v místech styku se zdí mladší severní budovy se dochovaly zbytky okenního otvoru přibližně stejné šířky avšak nižšího. Jeho spodní hrana koresponduje se zmíněným okénkem v jižní části východní stěny. Těžko říci, ke které z těchto dvou gotických fází lze toto okno přiřadit, jednoznačně lze pouze říci, že toto okno je starší, než severní křídlo.

Ještě honosnější byla monumentální pozdně gotická či raně renesanční přestavba. Ta mohla být dílem již Volfa Binára, J. Muk ji však přisuzuje až Vilému z Rožmberka. Hlavním argumentem potvrzujícím rožmberskou variantu jsou architektonické články v budově pivovaru východně od tvrze i černý diorit, z něhož jsou vytesány okenní ostění a konzoly tvrze. Obdobné články i materiál byl ve 40. letech 15. století použit při přestavbě Českého Krumlova.
Při přestavbě byly využity niky tří oken východní stěny horního podlaží, do kterých byly vezděny o něco menší niky s obdélnými později sníženými otvory oken. V severní polovině protější západní stěny byl malý prevét, arkýřový záchod, jehož konzoly dosud vyčnívají z hladké plochy západní fasády. V jižní části západní stěny bylo obdobné okno jako ve východní stěně, jehož poloha v koutě půdorysu, kde bylo za rohem v jižní stěně obdobné okno, navozuje domněnku, že zde snad zde byl ve vnitřním dělení budovy vyčleněn separátní rohový prostor se dvěma okny. Další obdobné okno bylo odkryto v severní stěně při západním nároží, tedy mimo prostory severního křídla. Okno tedy mohlo vzniknout až po postavení severního křídla, pokud zde ovšem nebyl záměr vydělit z půdorysu okno při nároží obdobně jako tomu bylo na straně jižní.
Jestliže podoba horního podlaží byla výstavná a měla sloužit pravděpodobně k vlastnímu bydlení, první patro mělo jednoznačně monumentální reprezentační charakter umocněný především dvěma velkými arkýři. Větší z nich byl dodatečně prolomen do staršího zdiva jižní stěny. Kromě šířky cca 2,5 metrů o jeho podobě nic bližšího nevíme, mladší zásahy z něj zanechaly pouze obvod příslušné niky a zbytky tří odlomených konzol odkrytých pod omítkou jižní fasády. Podoba druhého arkýře přibližně uprostřed jižní poloviny východní stěny se dá z dochovaných zbytků a dalších souvislostí vcelku dobře rekonstruovat. Z nádvorní fasády dosud trčí dvě konzoly z černého dioritu, třetí je odlomená, ve zdivu je uchováno její jádro. Konzoly předstupují před zdivo do vzdálenosti 110 cm a vymezují tak hloubku arkýře. V omítce je jasně patrná mělká vpadlina vymezující prostor arkýře i otisk pultové stříšky, která jej zakončovala. Šířka jeho niky zachované v interiéru je cca 2 metry. Mezi novodobými okny byly nalezeny zbytky niky a ostění dalšího čtvercového okna. Rozměrové shody niky tohoto okna a niky sousedního arkýře dovolily předpoklad, že se arkýř do nádvoří otvíral stejným čtvercovým oknem, po jeho bocích lze předpokládat charakteristická sedátka.
Stopy dalších dvou okenních nik stejných rozměrů jsou patrné v západní stěně, jednu přibližně ve středu zdi překrylo mladší okno, do druhé při severozápadním nároží byl vložen mladší vstup z uličky západně od tvrze. Původní vstup po schodišti v přízemí byl v té době ještě funkční, komunikaci se severním křídlem zajišťoval vstup proražený při severovýchodním nároží prvního patra.

Utilitární přestavba na sýpku s sebou přinesla přepatrování budovy. Pozdně gotický strop prvního patra byl zrušen a o cca 0,5 m výše byla vyzdvižena nová stropní konstrukce. Takto byl získán prostor pro předělení prvního patra na dvě sýpková podlaží. Tři patra sýpky byla osvětlována drobnými naležato položenými obdélnými okny.
V nejvyšším podlaží pro ně byly využity tři nádvorní okna rožmberské přestavby, které byly zazdívkou zmenšeny na požadované rozměry. Po dalších sýpkových oknech se dochovaly zbytky jejich nik. Ve východní stěně bylo jedno vloženo do zazděného arkýře, střední sýpkové podlaží bylo na této straně osvětleno oknem vloženým nad severní okno rožmberského prvního patra. Obdobná situace je i na zbývajících stranách. Na jihu bylo okno vloženo opět do zazděného arkýře, nad ním osvětlovalo střední patro sýpky další okno provázené v této úrovni dalším oknem nad dnešním vstupem. V západní stěně víme pouze o jednom okně přibližně v polovině délky středního patra sýpky.

Poslední přestavba na hostinec téměř setřela stopy starších fází, které dnes rozeznáváme jen obtížně. Především bylo opět změněno výškové členění, když byl vybourán strop mezi 1. a 2. patrem sýpky. Tak byl získán dostatečně vysoký prostor pro hostinský sál, který byl osvětlen čtyřmi dnešními čtvercovými okny. Dvě jsou obrácena do nádvoří, jedno k západu a poslední k jihu. Vstup byl veden od jihu přes malou verandu nově proraženými dveřmi v jihozápadním nároží. Další patrně provozní vstup využil niku pozdně gotického okna v severní části západní stěny.
Probíhající rekonstrukce se doposud soustředila především na ostatní budovy tvrze, západní palác na své znovuzrození doposud čeká. Můžeme jen doufat, že budou v průběhu úprav odhaleny další stopy, které pomohou vnést jasno do doposud velmi nečitelného stavebního vývoje paláce.