| parkán | zesilující prvek gotických opevnění, prostor mezi vyšší hlavní a nižší parkánovou hradbou většinou upravený navezením zeminy. Parkán umožňoval nasazení dvou řad střelců nad sebou a také zmenšoval riziko prolomení celého okruhu opevnění. Parkán zajišťoval plynulý pohyb obránců podél celého obvodu opevnění, pokud do něj zasahovaly různé stavby (Švihov, Klenová, Křivoklát), musela být průchodnost zachována. Parkán mohl být užit i ve více liniích za sebou. |
| piliastr | svislý architektonický prvek působící dojmem do zdi zapuštěného pilíře mělce vystupujícího ze hmoty. VYznačen je vždy hlavicí, často také patkou. Běžným motivem byl od počátku 17. století. |
|
plášťová zeď | mohutná vysoká obvodová hradba, za níž jsou po celém obvodu hradu skryty jeho stavby (Kumburk Lanšperk, Templštejn, částečně Svojanov) |
| hrad s plášťovou zdí | typ bezvěžového hradu, u něhož téměř veškerá tíha obrany leží na plášťové zdi |
| portikus | menší sloupová síň otevřená do tří stran, představená před hlavní vchod do budovy |
| primogenitura | dědická posloupnost kdy dědicem je nejstarší příslušník z nejstarší rodové linie |
| prevét | nejpokročilejší forma středověkého záchodu, nejčastěji ve formě arkýře s kamennou sedačkou s otvorem či podobně vybaveného výklenku ve zdi. Tato varianta je známa již z románských hradů (Přimda, Loket) |
| předsunutá bašta | samostatné dělostřelecké opevnění blokující výšiny v okolí hradu vynucené rozvojem dělostřelectva v 15. století. Provedení kolísalo od zemních opevnění (Týřov, Krašov) až po náročné zděné objekty (Libštejn, Okoř). Nejnáročnější varianta připomínala malý samostatný hrad či tvrz (Hluboká, Český Šternberk). V ojedinělých případech se z různých příčin proměnila v samostatné sídlo (Nový hrad u Adamova, Nový Hrádek) |
| přihrádek | širší parkán |