Hazlov

Hazlov
románsko-gotický hrad přest. na renesančně-barokně klasicistní zámek

Poloha:	uprostřed stejnojmenné obce (okr. Cheb)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Adresa:
telefon:
WWW:
Expozice:
Otevřeno:
Prohlídka:
Vstupné:
Doprava:	bus 300 m - zastávka Hazlov (linky 410010 Cheb - Hazlov, 410110 Cheb - Aš, 410450 Praha - Karlovy Vary - Aš, 410240 Cheb - Aš - Hranice, 410430/440430 Plzeň - Cheb - Aš) vlak 1 km - stanice Hazlov (trať Cheb - Aš) mapa KČT č. 1 "Ašsko a Chebsko"
Prameny:	Jiří Úlovec: "Hrady, zámky a tvrze na Chebsku", Chebské muzeum, Cheb, 1998 Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
Datum návštěvy:	29.9. 2000

Hazlov drželi na počátku 13. století ministeriálové s predikátem z Hazlova. Roku 1224 se zmiňuje Friedrich z Hazlova, za nějž byl nejspíš v místě založen hrad, který jeho nástupci udrželi až do počátku 15. století. Po nich se od roku 1401 střídaly chebské měšťanské rody Jurů, Landwürstů, Maléříků až do poloviny 16. století. Po nich následovali v celkem rychlých odstupech další rody, až jej roku výměnou získali Moserové, kteří Hazlov drželi až do počátku 19. století. Za nich se zanedbané hospodářství podařilo obnovit. Poté se opět vystřídalo několik majitelů, v letech 1853-1945 pak Helmfeldové.
Z nejstaršího románského hradu známe pouze čtverhrannou věž, která je dnes součástí kostela. Někdy ve 14. stoeltí byl na okraji srázu založen velký obdélný palác a snad i patrové stavení na jihu. V 2. polovině 15. století byl starší gotický palác prodloužen k jihu a jeho severní průčelí obohatil arkýř s dodnes dochovanými konzolami. jižní stavení bylo přestavěno a přibyla u něj polygonální schodišťová věž. Na jihu přibyla také další dvoupatrová budova. Během renesance a baroka byl celý areál podstatně rozšířen, mezi lety 1687-88 byla mezi románskou věž a západní gotický palác nová kostelní loď.
Po celých sedm století své existence sloužil Hazlov svým majitelům jako sídlo, takže byl udržován v dobrém stavu. Zato v posledních desetiletích se sídlo změnilo ve zříceninu. Neudržovaný hrad byl již v 50. a 60. letech zčásti zbořen, především jeho jižní část. Počátkem 70. let na něj byl vydán dosud platný demoliční výměr.

půdorys