[HLAVNÍ STRÁNKA]

Hlodný
nevýrazné zbytky zaniklého gotického hradu

Poloha: pod vrcholem ostrohu nad levým břehem Bělé a pravým břehem bezejmenného potoka (okr. Rychnov nad Kněžnou)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: volně přístupný
Doprava: bus cca 2,5 km - zastávka Liberk, Uhřínov - hájovna (linka č. 660129 Rychnov nad Kněžnou - Deštné v Orlických horách)
Ze zastávky po žluté značce cca 1 km po proudu Bělé, poté značka odbočuje vlevo proti proudo bezejmenného potoka (dále viz dole uvedený popis cesty)
mapa KČT 1:50000 č. 27 "Orlické hory", čtverec C1 - ! objekt není v mapě vyznačen !
parkování možno pouze na okraji silnice podél řeky Bělé. Přístup z druhé strany směrem od osady Tisovec neověřen
Prameny:
  1. August Sedláček: "Hrady, zámky a tvrze království Českého", sv. II "Hradecko", Praha 1883
  2. kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 6. - Východní Čechy", Svoboda, Praha 1989
  3. Ladislav Svoboda: "O plášťových hradech" in Archaeologica historica 20, Brno 1995
  4. František Musil, Ladislav Svoboda: "Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou", Grantis, Ústí nad Orlicí, 1998
  5. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
Datum návštěvy: 3.7. 2001


přehled dějin
Dějiny hradu Hlodný jsou krátké a stručné. Jediná přímá zmínka o jeho existenci pochází až z roku 1576, kdy se při dělení solnického panství mezi syny Benjamina z Vlkanova uvádí "… cestou Hlodenskou nad zámek pustey Hlodney". Více světla může vnést snad pouze rozbor kolonizačního procesu na horním toku řeky Bělé, jak se o něj pokusili L. Svoboda a F. Musil v monografii panských sídel rychnovského okresu.
Osídlení této oblasti probíhalo pod taktovkou pánů ze Žampachu poměrně pozdě - až kolem poloviny 14. století. Centrem nově vytvořeného panství byl snad právě hrad Hlodný a nedaleký Velký Uhřínov s farním kostelem, kde se v letech 1354-69 připomíná Jan Ovčíř ze Žampachu. Někdy před rokem 1393 koupil od pánů ze Žampachu zdejší panství Půta starší z Častolovic (+1397), po němž následovali jeho syn a vnuk Půta mladší (+1403) a Půta nejmladší (+1435).
Páni z Častolovic patřili ve své době k nejbohatším a také nejvýznamnějším rodům, vlastnili rozsáhlé statky na východě Čech a jejich rodová doména zahrnovala i minstrberské knížectví a kladské hrabství za českými hranicemi. Takto mocným feudálům jistě nemohl nevelký a zřejmě ne zcela dokončený hrad postačovat, proto někdy na počátku 15. století jeden ze dvou posledně zmiňovaných Hlodný opustil a náhradou za něj si na protilehlém břehu postavil nové sídlo zcela v souladu se situací nazvaný jednoduše Nový Hrad (později zvaný Klečkov). Nový Hrad je poprvé výslovně připomínán roku 1427, k přenesení sídla panství tedy nejspíše došlo před tímto datem.
Opuštěný hrad po ztrátě rezidenční funkce zřejmě rychle chátral a z jeho zdiva dodnes zůstaly pouze nepatrné zbytky. Postupně byla zapomenuta i poloha hradu, nezná ji ani August Sedláček na konci 19. století.


popis
Pro stavbu hradu byl vybrán ostroh vybíhající z jižního konce masivu kopce Bělá vysoko nad levým břehem stejnojmenné řeky. Od masivu bylo staveniště odděleno mohutným šíjovým příkopem o šířce kolem 15 metrů, který vznikl rozšířením přírodní průrvy. Skalnaté čelo hradu se zvedá do výšky asi 8 metrů ode dna příkopu. Na západní straně vybíhá z kontreskarpy příkopu směrem k jihozápadu nevýrazný val.
Vlastní hrad nepravidelného tvaru o přibližné délce 40 metrů a šířce 15 metrů tvoří dnes již jen terénní nerovnosti s velmi skromnými zbytky zdiva. Za skalnatým čelem je nevýrazné sedlo, nad kterým se tyčí asi 5 metrů vysoká homole jejíž tvar navozuje dojem suťového kužele po zřícené věži. Tuto domněnku by však mohl potvrdit či vyvrátit pouze archeologický výzkum, prozatím se autoři kloní spíše k názoru, že jde o přírodní útvar, který byl ponechán na místě, kde svou hmotou mohl krýt za ním stojící palác. Na východním svahu homole stojí nejvýraznější zbytek hradu - nevelký střep obvodové hradby.
Hradní palác byl vložen do obvodu hradu a vyplňoval západní stranu zadní části hradu. Palác byl přibližně obdélný o šířce asi 8 m a délce nejméně 20 m. Zbyly z něj pouze valovité útvary naznačující nezřetelně jeho podobu. Jihovýchodně od paláce zbýval jen velmi malý prostor pro nevelké nádvoří vymezené skalním stupněm.
Vstup do hradu předpokládají L. Svoboda a F. Musil od severozápadu - ze zakončení výše zmíněného valu vedou most k bráně v obvodové hradbě při severním čele paláce.


půdorys

výřez ze základní mapy 1:5000
půdorys
řez v pohledu k západu
pokus o rekonstrukci hradu ve 2. polovině 14. století


ikonografie

není k dispozici


fotoalbum

010703-002
šíjový příkop od západu
010703-005
čelo jádra nad šíjovým příkopem
010703-007
sesuté zdivo v čele jádra

homole v přední části jádra

010703-024
homole v přední části jádra od jihu
010703-003
západní bok
010703-004
zbytky obvodové hradby (?) na západním boku
010703-037
situace v místě předpokládané brány

střep obvodové hradby na východě

010703-008
celkový pohled od severu
010703-013
pohled od východu
010703-023
pohled od jihu

zbytky paláce

010703-026
severní část
010703-029
jižní část
010703-031
palác od jihu
010703-036
skalní výběh či náznak zdiva jižního čela

vedení přístupové cesty
Přestože jsem měl při své návštěvě k dispozici turistickou mapu KČT 1:50000 a černobílý výřez z mapy 1:10000, nebylo jednoduché nepatrné zbytky hradu nalézt. Proto jsem pořídil následující tři snímky, které návštěvníkovi snad pomohou v posledních několika stech metrech. Po opuštění turistické značky v zákrutě bezejmenného přítoku Bělé stoupáme po lesní cestě k severovýchodu. Po cca 150 metrech vlevo před sebou uvidíme mýtinu ze snímku 010703-044. V těchto místech odbočíme k ZJZ na další cestu, která sleduje vrstevnici ostrohu (010703-043). V místě zachyceném na snímku 010703-041 odbočíme z cesty do svahu a vystoupáme do šíjového příkopu hradu, který je na tomto snímku patrný uprostřed horní části. Zbytky hradu pak budeme mít po levé ruce.

010703-041
hrad od severovýchodu
010703-043
cesta po okraji svahu
010703-044
mýtina nad bezejmenným potokem

© 2001-2002 Zany