[HLAVNÍ STRÁNKA]

Nový hrad (Klečkov)
zříceniny gotického hradu

Poloha: na ostrohu v zákrutě řeky Bělé (okres Rychnov nad Kněžnou)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: zřícenina => volně přístupný
Doprava: bus cca 300 m - zastávka Liberk, Uhřínov - Klečkov (linka č. 660129 Rychnov nad Kněžnou - Deštné v Orlických horách)
mapa KČT 1:50000 č. 27 "Orlické hory", čtverec C1 parkování cca 400 m u hájovny
Prameny:
  1. August Sedláček: "Hrady, zámky a tvrze království Českého", sv. II "Hradecko", Praha 1883
  2. kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 6. - Východní Čechy", Svoboda, Praha 1989
  3. Ladislav Svoboda: "O plášťových hradech" in Archaeologica historica 20, Brno 1995
  4. František Musil, Ladislav Svoboda: "Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou", Grantis, Ústí nad Orlicí, 1998
  5. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
Datum návštěvy: 3.7. 2001


přehled dějin
Kolonizace oblasti na horním toku řeky Bělé této oblasti probíhala pod taktovkou pánů ze Žampachu kolem poloviny 14. století. Centrem nově vytvořeného panství byl nejspíše nevelký hrad Hlodný a nedaleký Velký Uhřínov s farním kostelem. Na počátku 15. století byli majiteli panství páni z Častolovic - Půta mladší (+1403) a Půta nejmladší (+1435).
Páni z Častolovic patřili ve své době k nejbohatším a také nejvýznamnějším rodům, vlastnili rozsáhlé statky na východě Čech a jejich rodová doména zahrnovala i minstrberské knížectví a kladské hrabství za českými hranicemi. Takto mocným feudálům jistě nemohl nevelký a zřejmě ne zcela dokončený hrad postačovat, proto někdy na počátku 15. století jeden z posledně dvou zmiňovaných Hlodný opustil a náhradou za něj si na protilehlém břehu postavil nové sídlo zcela v souladu se situací nazvaný jednoduše Nový Hrad (později zvaný Klečkov). K přenesení sídla panství nejspíše došlo před rokem 1427, kdy je Nový Hrad Půty nejmladšího poprvé zmiňován mezi hrady, které v Čechách držela katolická strana.
Půta zemřel roku 1435 bez mužských potomků a rozsáhlé rodové panství spravovala jeho ovdovělá matka Anna kněžna Osvětimská. Po její smrti o pět let později se části majetků zmocnil Jan Kolda mladší ze Žampachu a ještě téhož roku oblehl i Nový Hrad. Koldovým oddílům se podařilo mocnit předhradí, na západ od hradu na okraji stráně zřejmě vybudovali obléhací tábor, ze kterého mohli snadno ostřelovat hrad hluboko pod ním. Na pomoc obležené posádce vytáhl s krajskou hotovostí hejtman hradeckého kraje Jetřich z Miletínka, s jehož pomocí byl Kolda vytlačen nejprve z předhradí a poté od hradu zcela vytlačen.
Další osudy hradu nejsou zcela jasné - spolu s dalšími majetky po pánech z Častolovic jej nejspíše jako odúmrť získal roku 1456 Jiří z Poděbrad na základě majetkového ujednání, které roku 1387 uzavřeli Půta starší z Častolovic a Boček z Kunštátu a Poděbrad. Nakolik byl hrad poškozen obléháním nelze odhadnout, jisté však je, že již na konci století je již pustý. Roku 1495 tvořil již jen příslušenství litického panství, které tehdy od Jindřicha Minsterberského kupoval Vilém z Pernštejna. Znovu se jako pustý připomíná roku 1558, kdy rýnský falckrabě Albrecht rozprodával litické panství. Benjamin z Vlkanova zcelil tehdy nakoupené statky do nového solnického panství. To si roku 1576 dělili jeho synové a při té příležitosti je opět a již naposledy zmiňován "zámek pustey Novey hrad". Po tomto roce již zprávy o existenci hradu mizí a v zapomnění upadá i jeho jméno. V dalších staletích přejaly ruiny hradu jméno podle blízkého mlýna (dnes hájovna) Klečkov. S Novým Hradem jej spolehlivě ztotožnil až August Sedláček na konci 19. století.

popis
Hrad byl postaven v ostré kličce tvořené řekou Bělá na asi 300 metrů dlouhém ostrohu vybíhajícím z vysoké stráně nad pravým břehem řeky. Konec ostrohu rozšiřující se do tvaru palice vystupuje nad řeku do výše asi 70 metrů, jeho šíje klesá k západu asi o 20 metrů. Tři příčné příkopy daly na šíji ostrohu vzniknout dvěma za sebou řazeným předhradím, jejichž původ je ovšem nejasný, z jejich zbytků nelze určit, zda byly součástí hradu od samého počátku, nebo byly dílem posilování obranyschopnosti hradu za husitských válek.
Přístupová cesta k hradu vedla stejně jako dnes z údolí směrem k západu po severním svahu ostrohu. Na prostranství před prvním příkopem se obracela k východu. Příkop s valem ze tří stran obíhal první předhradí o rozměrech přibližně 60x17 metrů. Jeho podélné boky jsou dnes značně narušeny erozí, která pohltila i severní úsek příkopu. Ten je na čele hluboký stále ještě téměř 5 metrů, zatímco podél jižní strany předhradí se jeho val snižuje a přibližně uprostřed se v krátkém úseku úplně ztrácí. Ve střední části předhradí jsou patrné dva rovnoběžné valy ponechávající asi 3,5 metrů širokou mezeru. Ty jsou patrně pozůstatky nádvorních zdí hospodářských objektů, které stály podél obou delších stran předhradí.
Další šíjový příkop o hloubce 7 metrů a šířce 13 metrů vylámaný ve skále odděloval menší druhé předhradí o délce asi 45 metrů. Nejširší část přímo nad příkopem v sobě s vysokou pravděpodobností skrývá zbytky zástavby v čele předhradí, kam literatura umísťuje štítovou zeď či objekt vstupní brány. Val podél severní části předhradí v sobě nejspíš skrývá zbytky obvodové hradby. Od jádra hradu odděluje druhé předhradí třetí šíjový příkop o šířce 25 metrů a dochované hloubce asi 7 metrů, na jehož dně je jáma přibližně okrouhlého tvaru považovaná za pozůstatek hradní studny či cisterny.
Dvoudílné jádro bylo obehnáno dalším okružním příkopem s valem, který minimálně na jihu pokračoval podél druhého předhradí a na jeho opevnění se napojoval v místech druhého šíjového přikopu mezi oběma předhradími. Obdobná situace se dá předpokládat i na severu, situace je zde značně zkreslena pozdějšími sesuvy půdy. Na sever od jádra byla obrana přístupové cesty z údolí Bělé zesílena trojhrannou baštou či srubem s vlastním příkopem, který byl přisazen k okružnímu příkopu.
Vstup do jádra byl veden nejspíše kulisovou bránou v čelní hradbě dnes dochované ve formě až 1,5 metrů vysoké destrukce, ze které vystupuje místy i lícované zdivo. Cesta dále stoupala po mírně stoupajícím jižním úbočí k další kulisové bráně vedoucí do nejlépe dochovaného tzv. středního hradu v jihovýchodní části jádra. Ten byl přibližně oválného či nepravidelně polygonálního tvaru o délce asi 25 a šířce asi 15 metrů. Jeho zdivo o původní síle až 185 cm se dochovaným v dosti amorfním stavu, místy je však stále lícováno. Střílny umístěné po obvodu měly pod kontrolou podstatnou část údolí Bělé, zalomení přístupové cesty téměř o 180° funkčně předznamenává pozdější barbakány.
Ještě asi o 6 metrů výše než ležel střední hrad se rozkládalo nádvoří opět přibližně oválného horního hradu. Severní polovina obvodu nádvoří byla zastavěna dnes značně nečitelnými budovami, mohutné až 4 metry vysoké destrukce především v západní části u M. Plačka vyvolaly dojem suťového kuželu po zřícené věži, kterou však L. Svoboda a M. Musil považují za nepravděpodobnou. Od vstupní strany byl horní hrad chráněn ještě úzkým parkánem.


půdorys

podle L. Svobody a F. Musila
podle M. Plačka

střední a horní hrad
(podle L. Svobody)
obléhací opevnění
(podle L. Svobody, F. Musila)
pokus o hmotovou rekonstrukci


ikonografie

romantická rekonstrukce podle K. Liebschera
zřejmě zdivo středního hradu
(kresba ze Sedláčkových Hradů)
neurčená partie
(kresba K. Liebschera ze Sedláčkových Hradů)


fotoalbum

1. předhradí

010703-045
první šíjový příkop od západu
010703-048
první šíjový příkop od jihu
010703-050
druhý šíjový příkop od jihu
010703-051
druhý šíjový příkop od severu

010703-053
pohled od východu
010703-054
pohled od západu
010703-057
východní čelo s druhým příkopem
010703-064
jižní svah s příkopem (pohled od východu)

2. předhradí

010703-049
západní čelo s druhým příkopem
010703-055
západní čelo v pohledu přes druhý příkop
010703-059
vstupní část od východu

010703-061
amorfní blok zdiva ve vstupní části
010703-066
východní část
010703-068
jižní příkop od východu

jádro

010703-067
reliéfní zbytky cisterny ve třetím příkopu

střep hradby v jihozápadním nároží jádra

010703-070
pohled od jihu
010703-071
pohled od východu (vnitřní líc)
010703-072
pohled od severu
010703-073
pohled od západu (vnější líc)

střep západní hradby jádra

010703-076
amorfní vnější líc
010703-079
vnitřní líc
010703-081
pohled od severu

střední hrad

010703-101
pohled od severovýchodu
(z horního hradu)

příčná hradba před středním hradem

010703-103
severní střep
010703-104
jižní střep od západu
010703-107
jižní střep od jihu
010703-108
jižní střep od východu


jihovýchodní střep obvodové hradby

010703-110
010703-112
010703-113
010703-114

jižní střep obvodové hradby

010703-115
010703-116
010703-117

východní střep obvodové hradby

010703-118
010703-122 & 123
010703-124

severovýchodní střep obvodové hradby

010703-129 - 131
010703-134 & 135
010703-136

010703-140
010703-141
010703-142
010703-143
010703-145

horní hrad

010703-074
pohled od východu

střep parkánové hradby

010703-086
pohled od západu
010703-087
pohled od severu
010703-090
pohled od východu
010703-091
pohled od jihu

zbytky paláce

010703-099 & 100
celkový pohled od jihu

010703-094
zbytky nádvorní zdi východní části
010703-095
zbytky střední části
010703-096
zbytky západní části

© 2001-2002 Zany