[HLAVNÍ STRÁNKA]

Jestřebí
(Krušina, Habstein, Habichtstein)
zřícniny gotického hradu



tur. informace přehled dějin popis hradu půdorys, model ikonografie fotoalbum


popis
Pro stavbu hradu si Berkové vybrali téměř 50 metrů vysoký terénní útvar dominující širokému okolí. Asi 25 metrů nad okolní terén vystupuje násypový kužel, nad nímž tyčí 24 metry vysoký pískovcový skalní suk. Suk je horizontálně rozdělen do dvou úrovní – nižší 14 metrů nad patou suku, která původně ze všech stran obíhala suk s druhým o 10 metrů vyšším plató. Opady značně zmenšily rozlohu skály, u nižšího plató minimálně o tři čtvrtiny, obdobně poškozeno bylo i horní. Již zmíněná kolekce vyobrazení a popis zpracovaný Augustem Sedláčkem v jeho Hradech dovoluje alespoň částečně rekonstruovat podobu hradu, díky typologickému zařazení ke skalním hradům lze mnohé usuzovat i z analogií s podobnými lépe dochovanými objekty.

hospodářské zázemí
Při patě suku je předpokládán první oddíl hradu, jeho hospodářské zázemí. Nedochovaly se po něm žádné stopy, pokud nějaké byly, definitivně je zničily opady skály a romantické úpravy okolí v 19. století. Jeho existenci lze vyvodit na základě analogií s podobnými objekty, další indicií je i vyvedení průlomu ke studni, který v této úrovni umožňoval odebírání vody. Pokud vůbec byl první oddíl nějak opevněn, tvořily jej spíše symbolické dřevěné konstrukce jako palisáda či polský plot a snad i násep na severozápadní straně patrný již na starých vyobrazeních. Pokud toto opevnění existovalo, mohlo být propojeno s ohrazením vznikajícího podhradního městečka Krušina a to v místech kostela, z nějž dodnes stojí spodní část věže přestavěné na zvonici. Ta má dodnes úzká gotická okénka a portál v prvním patře přístupný právě z předpokládaného hospodářského oddílu hradu.

dolní plató
Z prvního oddílu bylo také přímo přístupné nižší skalní plató hradního jádra – někde ve stěně suku cca 6 metrů nad terénem byl zřejmě do skály vysekán vstup na nepříliš dlouhé schodiště vedoucí někam doprostřed plošiny dolního plató. Díky opadu skály dnes toto schodiště nenávratně zmizelo, za jeho zbytek by snad mohla být považována prostora na severní straně suku odkrytá po zřícení skály.
Současný vstup druhotně využívá válcovou šachtu hradní studny, do níž byl nejprve vložen žebřík a následně v 19. století vřetenové schodiště. Odhalená spodní část šachty byla v 19. století novoromanticky obezděna a v úrovni terénu opatřena hrotitým portálkem. V té době již byla studna dávno zasypána a proto si ji A. Sedláček mohl splést se vstupní věží. Nevšiml si zřejmě zcela zřejmých stop po mohutném šlapacím kole v místnosti cca 6 metrů pod úrovní plató přístupné dodnes částečně dochovaným schodištěm. Místnost byla směrem k jihu otevřena a podle draží vytesaných do skály zde dřevěná podlaha předstupovala před okraj skály, takže odtud mohl být bráněn přístup k vodnímu zdroji hradu. Pro mohutné kolo o průměru asi 10 m a šířce 1,2 byla do stěn místnosti zasekána drážka, v jejichž stěnách jsou dodnes zřetelné rýhy způsobené vyhnutím osy kola. Z plochy plató vedla k místnosti s čerpacím kolem chodbička se schodištěm ve skále vysekaná a zakončená dveřmi zasazenými v zárubni. Na povrchu chodbička ústila těsně při jižní hradbě, po odpadnutí této části skály bylo z podesty uprostřed chodbičky vysekáno nové pravoúhle zatočené rameno schodiště.
Skalní plató bylo po celém obvodu chráněno dosud zčásti dochovanou hradbou kopírující okraj skály asi ve vzdálenosti 1-2 metry. Hradební zeď se sypaným jádrem a rovnanými líci z místního hrubě přisekaného pískovce byla podle pramenů vysoká 3,5-4,5 metrů. Stínky jejího cimbuří s vně seškmenou stříškou byly vysoké asi 1,3 m a široké přes 2 m. Zbytky této hradby se dochovaly především na jihovýchodní a severovýchodní straně, viditelné jsou však především z vnější strany. Při severovýchodní hradbě je terén srovnaný ve dvou stupních, nelze však určit, zda jde o relikty původní zástavby či zbytky zahrádek uváděných zde Sedláčkem.
Ze Sedláčkova popisu zástavby dolního plató víme o několika sklepech vytesaných do skály. Alespoň částečně se dochovaly pouze dva z nich, oba zahloubené do stěn centrálního bloku. Jihovýchodní obdélný sklep zasahoval pod úroveň okolního terénu a ve směru východ-západ byl dlouhý 7,6 m. Druhý rozměr díky opadu skály neznáme. Jeho dno je vyplněno opadaným materiálem, proto nelze ani určit, jak hluboko pod úroveň plató zasahoval. Severovýchodní sklep měl podlahu v úrovni plató a podle dochovaných dražé byl vymezen dřevěnou či hrázděnou stavbou. Podle plánu z roku 1840 měřila jedna strana sklepa 5 m a výška byla 2 metry. Další sklep o rozměrech 10x10 metrů popisovaný Sedláčkem zmizel beze stop, stejně jako džbánovité „vězení“ hluboké 8 metrů a šířce při dně 3,5 m - to však bezpečně leželo v odpadlé části skály. Obdobné džbánovité objekty vytesané do skály se však dochovaly na jiných objektech a pro Sedláčkem přisuzovaný účel by bylo tesání takových objektů příliš nákladné. Ani další možnost, že šlo o cisternu pro zadržování vody, není v poměrně propustném pískovci příliš pravděpodobná, tím spíše, že zde byla o pár kroků dále k dispozici studna. Nejpravděpodobnější je možnost, že šlo o džbánovité zásobnice sloužící k uchovávání potravin.

horní plató
I centrální blok skály byl po celém svém obvodu chráněn hradbou, oproti dolnímu plató však podstatně skromnější. 25 metrů vysoká skála poskytovala dostatečnou ochranu, takže se hradba omezila v podstatě na 0,5 m vysokou poprsní zídku zakončenou 2 m širokými a 1,8 metrů vysokými stínkami opět s ven sešikmenou stříškou. Tentokrát se nemusíme spoléhat pouze na vyobrazení, na severozápadní straně se do dnešních dní dochoval úsek zdi s třemi téměř kompletními stínkami.
Přístup z dolního plató byl veden po jihozápadní stěně schodištěm vytesaným do skály (pokud ovšem toto schodiště bylo původní). Začínalo od východu, asi v polovině výšky bloku se na malé podestě lomilo 180° a před vystoupením na úroveň horního plató prošlo brankou ve stínce hradby. Stopy zástavby se opět nedochovaly, pouze přitesání skály na východě naznačuje v těchto místech rozsáhlé podsklepení, z něhož je část patrná na starém plánu. V těchto místech by se snad mohl nacházet i dřevěný palác uváděný A. Sedláčkem, zatímco existence jím uváděné dřevěné věže není ve srovnání s obdobnými hrady příliš pravděpodobná.

půdorys
podle F. Gabriela

řez v úrovni 295,3 m n.m.
řez v úrovni 302,4-304,7 m n.m.

řez v úrovni 309,4 m n.m.
půdorys


plán úprav (před r. 1840)
řez v úrovni 309,4 m n.m.
doplněný o situaci na plánu před r. 1840


ikonografie

pohled od severu - veduta J. Pucherny podle kresby F.K. Wolfa (1797)
pohled od JZ (obraz A.V. Pařízka z poč. 19. století)
pohled od J (rytina podle kresby K. Wurmse, kol. 1800)

pohled od SV - rytina podle kresby A. Levého (před r. 1881)
pohled od JZ
(xylografie A. Bubáka, 1868)

kresby Romana Havelky z díla A. Sedláčka

pohled od SV

pohled od JZ

fotografie a pohlednice

stav před r. 1909 - pohlednice nakladatelství J. Hentschel, Č. Lípa
fotografie F. Röslera
(posl. čtvrtina 19. století)
letecký snímek
(cca 1. třetina 20. století)
výřez z pohlednice nakladatelství J. Hentschela, Č. Lípa
(odesláno r. 1918)


fotoalbum

010710-063
věž kostela přestavěná na zvonici
010710-093
zvonice od hradu (vstup je veden původním gotickým portálem)
010710-067
celkový pohled od západu

dolní plató

010710-110
pohled od severovýchodu
010710-115
pohled od východu
010710-064
pohled od jihu

010710-112
detail východního líce hradby
010710-094
fragment vnitřního líce hradby
010710-096
jižní okraj nad studnou

studna

novoromantický vstup a studniční šachta

010710-065
pohled od jihu
010710-113
pohled od východu
010710-074
lomený portál

010710-101
šachta studny vysekaná ve skále
010710-104
zděná část šachty
010710-106
kapsy vysekané pro staré schodiště
010710-107
kapsy ve zdivu

místnost se šlapacím kolem

010710-080 - 083
celkový záběr
010710-076 - 078
detail drážky pro kolo
010710-100
schody pod podlahou

schodiště na horní plató

010710-084
portál dolních dveří
010710-087 - 089
dolní polovina schodiště
010710-097
stupně původní horní části
010710-095
nová horní část
010710-098
nová horní část

horní plató

010710-090
pohled od jihu
010710-091
pohled od východu
010710-068
pohled od západu
010710-072
detail cimbuří

tur. informace přehled dějin popis hradu půdorys, model ikonografie fotoalbum

© 2001-2004 Zany