Poloha: | okres Ústí nad Orlicí, na kopci obtáčeném Divokou Orlicí | ||
Majitel: | Česká republika | ||
Uživatel: | Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště na Sychrově | ||
Adresa: | Národní památkový ústav, Správa státního hradu Litice, Litice nad Orlicí, 564 01 Žamberk | ||
telefon: | +420 465 320 627; +420 603 232212 | ||
WWW: | http://www.hrad-litice.cz litice@npu.cz, | ||
Otevřeno: |
duben a říjen: So, Ne, sv 9-16 květen - srpen: denně mimo Po 9-17 září: Út - Pá: 10-14; So, Ne, sv 9-16 (29/9 zavřeno) po předchozí objednávce i mimo návštěvní dobu | ||
Prohlídka: | samostatně nebo s průvodcem - 35 minut, max. 30 osob, (samostatně při malé návštěvnosti) | ||
Vstupné: | Dospělí 90,-Kč; senioři, žáci, studenti, ZTP a ZTTP 60,- Kč; rodinné (2 dospělí, 2-3 děti) 240,- Kč; skupiny dětí do 6 let 20,- Kč děti do 6 let, ZTP/P, zaměstnanci NPÚ a AMG, vedoucí hromadných výprav nad 20 osob zdarma | ||
Doprava: | ČD (Litice nad Orlicí) 1 km, parkoviště bus 700 m, auto 300 m | ||
Prameny: |
|
půdorys podle A. Sedláčka | půdorys podle D. Menclové | tentýž plán s rozkreslením umístění jednotlivých fotografií | hmotová rekonstrukce stavu po poděbradské přestavbě |
nádvorní průčelí jižního paláce (kresba F.A. Hebera, 1844) |
nádvorní průčelí jižního paláce (pohlednice z poč. 20. století) |
pohled od západu rytina W. Bergera podle kresby A. Novotného (1797) |
|
|
výzdoba 1. brány |
krby |
průjezd jižního paláce |
letecký pohled na jádro od západu |
letecký pohled na jádro od jihu |
(snimky zveřejněny se souhlasem © Národního památkového ústavu) |
C001-21 oblouk obvodové hradby a jižní palác jádra z jihu |
C001-22 vstupní průčelí jižního paláce a 4. brána |
V lépe dochovaném jižním paláci, který byl hlavní obytnou budovou hradu, byly některé interiéry zaklenuty žebrovými klenbami, jejichž konzoly umístěné mimo kout místnosti ukazují na určité souvislosti se dvorskou stavební hutí Václava IV., která si v takovýchto nepravidelnostech libovala. Vzhledem k nerovnému terénu, na němž byl tento palác postaven, měly přízemní místnosti různou výšku. Východní část přízemí tvořila vstupní průjezd do horního hradu, výše položené místnosti v západní části přízemí sloužily jako sklady. Přístup do obytných prostor paláce byl až v úrovni 1. patra, kde je dosud zachován vstupní portál, k němuž vedl padací most z dřevěné či zděné rampy.
C001-28 interiér západní místnosti v přízemí jižního paláce |
C001-29 interiér 1. patra jižního paláce |
C001-30 2. patro jižního paláce |
C001-23 pohled z nádvoří na zbytky severního paláce |
C001-27 trosky severního paláce ze západního nároží nádvoří |
C001-33 severovýchodní nároží severního paláce |
C001-24 věž přistavěná k jižnímu paláci |
C001-31 interiér věže s křížovou žebrovou klenbou |
K severovýchodnímu nároží jižního paláce byla snad v tomto období dodatečně přistavěna štíhlá čtverhranná věž s klenutými interiéry. Datování této věže je značně problematické. Její existence odporuje pojetí dvoupalácové dispozice, která žádnou věž nezahrnovala. Až do výše 1. patra paláce je věž k jeho zdivu přistavěna na spáru, zdivo dalšího patra je však již provázáno se zdivem 2. patra paláce. Tato situace skýtá dva možné výklady:
|
C001-26 pohled z jádra na těleso 2. brány |
C001-34 severovýchodní nároží vnějšího hradebního okruhu |
C001-36 jižní stěna východní podkovovité bašty vnějšího hradebního okruhu |
C001-17 průčelí 1. brány |
C001-18 točité schodiště v průjezdu 1. brány |
C001-19 nádvorní průčelí 1. brány |