Oheb
zříceniny gotického hradu

Poloha: na ostrožně nad hrází Sečské přehrady (okres Chrudim)
Majitel: ??
Uživatel: ??
Otevřeno: stále (zřícenina)
Prohlídka: samostatně
Vstupné: zdarma
Doprava: autobus 3 km (Seč), parkoviště (i bus) 1,5 km
Prameny:
  1. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
  2. Dobroslava Menclová: "České hrady", Odeon, Praha 1976
Datum návštěvy: 6.11. 1999



přehled dějin, popis
Hrad vznikl až někdy v druhé polovině 14. století, neboť roku 1348 bylo návrší řečené Oheb vráceno po smrti zástavního držitele Hrabiše z Paběnic vilémovskému klášteru. Snad právě na ochranu klášterních majetků v povodí Chrudimky byl Oheb postaven, nelze však vyloučit ani jeho založení některým z pozdějších zástavních držitelů. První písemná zmínka je z roku 1405, kdy měl hrad v zástavě majitel sousedního Vildštejna Ješíka z Popovce. Hrad byl postaven na vysokém ostrohu v ohybu řeky, ze tří stran bezpečně chráněném strmými svahy. Na přístupové straně byl hřeben překopán širokým příkopem s valem, za nímž stála v rohu obvodové hradby hranolová věž s průjezdem brány. K hradbě bylo přistavěno několik hospodářských stavení, podrobnější rekonstrukci podoby obytných budov jádra v této fázi zatím brání nedostatek informací.
Po Ješíkově smrti roku 1408 připadl hrad králi Václavovi IV., který jej ještě v témž roce zastavil kutnohorskému mincmistru Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. Za husitských válek držel hrad nejprve husitský hejtman Hynek Krušina z Lichtemburka, po ovládnutí nedaleké Lichnice a zboží zaniklého vilémovského kláštera roku 1429 se Ohebu zmocnil Jan Hertvík z Rušínova, kterému roku 1436 vlastnictví všech získaných majetků potvrdil i král Zikmund. Roku 1455 získali hrad mocní Trčkové z Lípy a nedlouho poté byla zahájena výrazná přestavba modernímu vojenství již neodpovídajícího sídla.
Jádro bylo doplněno čtverhrannou obytnou věží a další budovy zaujaly prostor strženého opevnění v blízkosti brány. Na koruně čelního valu před původním příkopem vznikl dodnes zachovaný, dovnitř prohnutý oblouk mohutné hradby, zpevněné třemi okrouhlými baštami a budovou nové brány. Přestože zbylé úseky okružní hradby na severu a západě nebyly kvůli dostatečné strmosti terénu baštami vybaveny, jedná se o jeden z vrcholných obranných systému doby a litovat lze jedině nedostatku historických zpráv, které by umožňovaly přesnější datování. Nedlouho po dokončení jistě nákladných prací začal význam hradu upadat, neboť Mikuláš Trčka připojil celé zboží k Lichnici a zanedlouho ponechal Oheb osudu. Při dělení rozsáhlých rodových držav roku 1533 mezi pět Mikulášových synů se hrad již připomíná jako pustý a naposledy je zmiňován roku 1628 ve výčtu příslušenství sečského zboží.
Ve 40. letech 19. století nechal majitel panství Vincenc Karel Auersperk zbytky zřícenin upravit a vykácet a velké změny okolní krajiny přinesla především stavba Sečské nádrže ve 30. letech 20. století, díky níž se snížil hradní ostroh a v souvislosti s umístěním přehradní hráze zpřístupnily vrchol ostrohu nové cesty.



půdorys
půdorys hradu před stavbou sečské přehrady
půdorys hradu před stavbou sečské přehrady
půdorys hradu podle D. Menclové
půdorys hradu podle D. Menclové



ikonografie
Oheb cca 1840 - rytina podle kresby F.A. Hebera
Oheb cca 1840 - rytina podle kresby F.A. Hebera



fotoalbum
pohled na čelo jádra ze silnice přes lesní porost
C007-26
pohled na čelo jádra ze silnice přes lesní porost
břit jižní bašty čela hradu
C007-27
břit jižní bašty čela hradu
čelní hradba mezi jižní a prostřední baštou
C007-28
čelní hradba mezi jižní a prostřední baštou
prostřední bašta čelní hradby
C007-29
prostřední bašta čelní hradby
jižní bašta z čelního příkopu
C007-30
jižní bašta z čelního příkopu
interiér jižní bašty
C007-31
interiér jižní bašty
střílna v čelní hradbě
C007-32
střílna v čelní hradbě
zbytky východní bašty čelní hradby
C007-33
zbytky východní bašty čelní hradby
vstupní průčelí 2. brány
C007-34
vstupní průčelí 2. brány
střední a jižní bašta obvodového opevnění od 1. brány
C007-35
střední a jižní bašta obvodového opevnění od 1. brány
interiér střední bašty
C007-36
interiér střední bašty
jižní část čela vnitřního hradu
C008-01
jižní část čela vnitřního hradu
interiér východní bašty čelní hradby
C008-02
interiér východní bašty čelní hradby
vnější líc obvodové hradby severně od 1. brány
C008-03
vnější líc obvodové hradby severně od 1. brány
vstup do suterénu v severní části vnitřního hradu
C008-04
vstup do suterénu v severní části vnitřního hradu
severní obvodová hradba vnitřního hradu
C008-05
severovýchodní obvodová hradba vnitřního hradu
severovýchodní obvodová hradba vnitřního hradu
C008-06
severní obvodová hradba vnitřního hradu
zbytky obytné věže ze severu
C008-07
zbytky obytné věže ze severu
severozápadní obvodová hradba vnitřního hradu
C008-08
severozápadní obvodová hradba vnitřního hradu
zdivo podélné budovy pod obytnou věží
C008-09
zdivo podélné budovy pod obytnou věží
severní zeď podélné budovy pod obytnou věží C008-10 & 11
severní zeď podélné budovy pod obytnou věží
vnější líc severozápadní obvodové hradby
C008-12
vnější líc severozápadní obvodové hradby
vnější líc severní obvodové hradby
C008-13
vnější líc severní obvodové hradby
interiér podélné budovy pod obytnou věží
C008-14
interiér podélné budovy pod obytnou věží
výběžek zdi podélné budovy do svahu nad řekou
C008-15
výběžek zdi podélné budovy do svahu nad řekou
pokračování ostrohu severovýchodně od hradu
C008-16
pokračování ostrohu severovýchodně od hradu
nádvorní průčelí 2. brány nádvorní průčelí 2. brány
C008-17, C008-18
nádvorní průčelí 2. brány
trosky budov v severní části vnitřního hradu
C008-19
trosky budov v severní části vnitřního hradu
vstup do suterénu severní části vnitřního hradu
C008-20
vstup do suterénu severní části vnitřního hradu

© 1999-2002 Zany