Terminologický slovník


R

risalit (rizalit) termín převzatý z italštiny označuje takovou část stavby, která vystupuje z jejího obrysu v celé výšce o jednu či dvě okenní osy. O tři okenní osy pak již vystupuje křídlo.
rondel obecně okrouhlá stavba, u pozdně gotických a renesančních opevnění mohutná, převážně zemní dělostřelecká okrouhlá bašta, nejčastěji umístěná v nároží. Dokonalá opevněníse systémem rondelů stavěli Pernštejnové (Pardubice, Kunětická Hora, Chlumec nad Cidlinou, snad Litomyšl)
roubená komora srub vkládaný do studených kamenných zdí jako tepelná izolace. Obvykle bývala klenutá dřevěnými valenými klenbami, mohla však být i plochostropá. Ve vnějším líci zdi se obvykle projevuje půlkruhovým ústupkem ve zdivu s trojúhelně uspořádanými okénky se široce rozevřenými špaletami (Radyně, Bezděz, Kašperk). V interiéru bývala dřevěná konstrukce překryta mazanicí a omítnuta. Přítomnost komory v interiéru indikují otisky jejich trámů ve zdivu (Borotín, Kašperk). V některých případech je existence komory doložena pouze starými popisy objektů (Dobronice)