Starý Rybník

gotický renesančně přestavěný hrad, později v sousedství postaven empírový zámek

Poloha:	zřícenina hradu na skalnatém hřbetu mezi dvěma rybníky ve stejnojmenné obci (okr. Cheb)
Majitel:	právnická osoba
Otevřeno:	zřícenina = volný vstup
Doprava:	bus 300 m (linka č. 410130 Cheb - Plesná), vlak 1, 5 km (zast. Skalná, trať Cheb - Luby) parkoviště 100 m mapa KČT 1: 50000 č. 1 "Ašsko a Chebsko", čtverec D2
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 Jiří Úlovec: "Hrady, zámky a tvrze na Chebsku", Chebské muzeum, Cheb, 1998
Datum návštěvy:	29.9. 2000

přehled dějin, popis Vesnici Starý Rybník drželi od roku 1299 Rabové z Mechelsgrünu. Někdy kolem poloviny 14. století si mezi dvěmi rybníky vystavěli nové sídlo, po kterém se psali poprvé roku 1364. Brzy poté se neznámým způsobem dostalo do držby chebských měšťanů Frankengrünerů a po nich Gumerauerů a Brambachů. Téměř celé 16. století je panství v rukou pánů z Wirspergu. I v dalších letech se majitelé často střídali - Trautenbergerové, Hartenberkové, Perglarové z Perglasu a další. Roku 1787 jej koupil Jan Jiří Wilhelm, jehož potomci, povýšení do šlechtického stavu s přídomkem z Helmfeldu, udrželi zboží až do roku 1945.
Do téměř pravidelně obdélného hradu se vstupovalo od severu branou vedle čtverhranné věžovité stavby. V jižní části stál třípatrový palác. Z něj zůstaly kromě sklepů zachovala ve značné části západní zed, východní zeď a střední příčka téměř zanikly. Od jihu palác zpevňovaly dvě půlválcové věže, z nichž se opět zachovala pouze část západní. Kolem poloviny 15. století byl hrad přestavěn. Vstupní stranu zaujalo nové křídlo, které pohltilo zbytek staré věžovité stavby.
V této podobě se hrad dochoval a zřejmě byl i obýván až do požáru roku 1792. Tehdy se zčásti změnil ve zříceninu, vstupní budova bylo však používáno až do počátku 20. století. Tehdy byla opuštěna a rovněž se rozpadla. Po zkáze hradu si Wilhelmové postavili na sever od něj empírový zámek.

půdorys

plán hradu podle D. Menclové

plán přízemí hradu

výřez z katastrální mapy z r. 1841

ikonografie

rytina J. Harnische podle kresby F.A. Hebera (1846)

letecký pohled

kresba zachycující stav před r. 1893

fotoalbum
vstupní křídlo

000929-027
vstupní průčelí od severozápadu

000929-028
západní stěna

000929-029
interiér přízemí

000929-033
čepy uložení padacího mostu

první patro
000929-034 celkový pohled od jihu	000929-031 pohled k západu	000929-032 severovýchodní nároží

jižní palác interiér

000929-030
jihovýchodní nároží

000929-045
západní stěna

000929-046
východní stěna se špaletou okna

suterén

000929-035
suterén - západní místnost

000929-036
suterén - východní místnost

vnější pohledy

000929-038	000929-040	000929-039	000929-041	000929-037
jihozápadní věžice		jižní čelo s oběmi věžicemi	západní stěna pohled od jihu a od severu

východní stěna
000929-042 pohled od jihu	000929-044 východní stěna střílnovitá okénka 1. patra	000929-043 detail okénka s trojlistým závěrem