Nový Stránov

Nový Stránov
gotický hrad přestavěný na renesanční a novorenesanční zámek

C010-05
celkový pohled od jihu

Poloha:	okres Mladá Boleslav, na ostrohu nad obcí Krnsko
Majitel:	Ing. Jaromír Šimonek a MUDr. Blanka Horová
Uživatel:	majitel
Otevřeno:	denně mimo pondělí
vstupné:	40,- Kč
Doprava:	autobus 1 km (Krnsko), vlak 2 km (Krnsko)
Prameny:	Oberro Software - CD ROM "Hrady a zámky" Pavel Vlček: "Ilustrovaná encyklopedie českých zámků", Libri, Praha 1999 Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM, Aion s.r.o., Praha 1997
Datum návštěvy:	8.4. 2000

přehled dějin, popis

Původní hrad, jenž byl středem poměrně rozsáhlého panství, nechal postavit Jaroš ze Svojovic v letech 1463 - 1468. Do počátku 17. století spadá významná pozdně renesanční přestavba hradu v zámek. Z nejstarší doby pochází mohutná šestiboká věž, k ní přiléhá palác z renesanční přestavby. Z této doby pocházejí i některé další části zámku. Nejpůsobivější je jižní spojovací křídlo s trojnásobnou, oboustranně otevřenou arkádou o čtyřech obloucích. Dnešní podoba zámku pochází s poslední stavební úpravy v novorenesančním slohu, kterou provedl v letech 1890 - 1894 podle projektu Josefa Schulze stavitel J. Mráz na zakázku Marie z Valdštejna - Vartemberka.
Přístup do zámku vede stromořadím od pozdně gotické brány s mostem, která byla součástí opevnění předhradí. V interiérech se ze starších fází zachovaly pouze zbytky nástěnných maleb z 16. a 17. století a některé architektonické články a součásti výzdoby jako je ostění oken nebo erby stránovských vrchností. V poničené zámecké kapli je portál z konce 15. století. Interiér zámku byl po zestátnění zcela přizpůsoben funkci dětského domova.
U vstupu na most přes původní příkop nás zaujaly dva erbovní reliefy, z nichž jeden se opakoval i na troskách sousedního polozříceného kostela sv. Václava z r. 1767. Na jednom z nich byly tři ptačí hlavy, na druhém křídlo polcené s pětkrát děleným štítem. Husí hlavy patřily stavebníku kostela Janu Václavu Příchovskému z Příchovic, křídlo pak jeho manželce z původně braniborského hraběcího rodu Roze z Lisova. Příchovský erb můžeme v mnohem kvalitnějším zpracování nalézt na arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze, který dal vystavět bratr Jana Václava pražský arcibiskup Antonín Petr.

půdorys