[HLAVNÍ STRÁNKA]

Švamberk (Krasíkov)
zřícenina gotického hradu

Poloha: na dominantním kopci nedaleko Konstantinových Lázní (okr. Tachov)
Majitel: Česká republika
Uživatel: ??
Otevřeno: zřícenina = stále
Vstupné: volné
Doprava: bus 1 km (Krasíkov), vlak 5 km (Břetislav), parkoviště 500 m (i bus)
Prameny:
  1. Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999
  2. "Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice", Státní ústav památkové péče, Praha 1999
  3. M. Novobilský, P. Rožmberský: "Hrad Krasíkov neboli Švamberk", Nadace České hrady, Plzeň 1997
Datum návštěvy: 28.9. 2000


Přídomek z Krasíkova je zmiňován poprvé roku 1287 u Ratmíra z rodu Skviřínských vladyků. Později si tento rod upravil jméno podle získaného znaku labutě na pány ze Švamberka. Módním německým jménem byl přejmenován také hrad na Schwamberg. Roku 1421 oblehli hrad husité a zajali zde svého úhlavního nepřítele Bohuslava ze Švamberka. Ten se po ročním věznění přidal na kališnickou stranu a padl roku 1425 jako husitský hejtman. roku 1443 hrad vyhořel a musel být opraven. Další úpravy následovaly na počátku 16 století. V roku 1644 hrad opět zpustošil rozsáhlý požár a o tři roky později jej vyplenili Švédové. Z této rány se hrad již nikdy nevzpamatoval.
Hrad tvoří dlouhý trojúhelník, v polovině přeťatý vyzděným příkopem. V předhradí stály především hospodářské budovy. Upoutá především mohutná kaple (obnovená roku 1707, v roce 1880 připojena věž) s hrobkou Švamberků. Z jádra hradu za příkopem zbyla pouze kulatá věž na konci ostrohu, část zdi přilehlého paláce a valeně klenutý sklep. Ke Švamberské hrobce se vztahuje řada různých příběhů. Roku 1791 se pod vedením čelivského faráře vloupala skupina lidí do hrobky, ukradli prsteny, kordy a měděné rakve, ze kterých byly později udělány kamnovce na čelivské faře. Krádež prozradil syn jednoho ze zlodějů. Všechny vykradače předčili vandalové z nedávné doby, kteří hrobku zcela zlikvidovali.



půdorys

schematický plán
(podle J. Úlovce a Z. Procházky)

půdorysný plán M. Novobilského
(měřeno pásmem)
hmotové rekonstrukce

13. století

1. čtvrtina 15. století

poč. 16. století



ikonografie

zbytky paláce a bergfritu od východu
(kresba K. Liebschera)

rytina podle kresby F.A. Hebera (1848)

zbytky paláce a bergfritu od jihu



fotoalbum

předhradí

kostel sv. Máří Magdaleny se zvonicí

000928-029
pohled od jihu

000928-036
pohled od východu z koruny okružního valu

000928-033
zvonice od západu

000928-034
portál z bývalé kaple sv. Jiří
druhotně osazený na JV stěně kostela sv. Máří Magdaleny

000928-035
polygonální presbytář na oválné dělostřelecké baště

pivovar

000928-027
zbytky pivovaru od severu

000928-026
vnější líc jižní stěny pivovaru

000928-032
vnitřní líc jižní stěny

000928-030
nádvorní stěna

000928-031
vnitřní líc nádvorní stěny

zbytky domku kostelníka

000928-028
zbytky domku kostelníka v místě předpokládané 3. brány

jádro

000928-037
čedičový sloup - snad pilíř mostu původní brány jádra

000928-038
zbytky čelní hradby jádra západně od 4. brány

palác a bergfrit

000928-044
vnitřní líc západní zdi paláce a bergfrit od jihovýchodu

000928-046
torzo bergfritu od jihu

000928-047
interiér bergfritu

000928-049
bergfrit od severovýchodu

000928-050
nároží bergfritu a západní stěny paláce

000928-051
vnitřní líc západní zdi paláce a bergfrit od jihozápadu

000928-052
západní zeď paláce a bergfrit jihu

sklep pod palácem

000928-039
vstupní portál do sklepa paláce

000928-041
pohled od vstupu k severu

000928-043
pohled od severu ke vstupu

© 2000-2001 Zany