balustráda | zábradlí složené z kuželek (baluster). Používáno bylo především v renesanci a baroku a později v historizujících slozích |
barbakán |
pozdně gotické opevnění zajišťující bránu. Obvykle šlo o oblou či polygonální stavbu stojící samostatně či krčkem spojenou s vlastní bránou. Barbakán kryje svou hmotou bránu před dělostřelbou, proto se v něm přístupová cesta obvykle lomí. U našich hradů poměrně vzácný, použit byl např. na Pražském hradě, Lichnici, v Pardubicích, v Kostelci nad Černými lesy. Na Moravě pak na hradech
Pernštejn,
Dolní Kounice,
Helfštýn či ikonograficky doložené v
Letovicích a Lomnici. Předchůdce možno hledat například na Novém Hradě (Klečkově). Mnohem častěji se barbakán vyskytoval u městských fortifikací (Tábor a. j.) |
bastion | sypaná zemní, většinou obezděná velká polygonální dělostřelecká bašta |
bašta |
|
bateriová věž | součást pozdně gotických dělostřeleckých opevnění umožňující aktivní dělostřeleckou obranu. Nejčastěji okrouhlá či polookrouhlá věž se silnými zdi značně převyšuje hradbu a umožňuje velkou koncentraci děl. Ve větším počtu může tvořit hlavní obranné stavby objektu (Doubravská Hora, Hartenštejn) či jeho části (severní fronta Pražského hradu). Mohla také přestavovat hlavní objekt předsunutých bašt (Český Šternberk, Vimperk, snad Libštejn). Nejstarší užití známe z přestavby nárožní věže hradu Hradiště (Kotnova) v Táboře. |
bergfrit | útočištná hlavní věž. Z obranných důvodů bývala přístupná po snadno odstranitelném můstku ve vyšších úrovních. V případě potřeby mohla poskytnou obráncům poslední útočiště (odtud útočištná) a být zcela samostatně bráněna. Proto v úrovni přízemí neobsahovala žádné otvory a přízemí samo bylo přístupné pouze otvorem ve stropě a bylo využíváno jako skladiště či vězení. V dobách míru nebyl bergfrit obýván a jeho interiéry nebyly k tomuto účelu vybaveny. V Čechách býval bergfrit nejčastěji
okrouhlý
(Týřov,
Cimburk u Koryčan,
Cvilín,
Švamberk,
Hauenštejn,
Vízmburk a mnoho dalších),
okrouhlý s břitem
(Strakonice,
Svojanov), méně často pak čtverhranný
(Loket,
Gutštejn se zaoblenými nárožími
), či víceboký.
|
bergfritová dispozice | bergfritová dispozice, tedy hrad, v němž tvořil bergfrit hlavní obrannou stavbu, byla základním typem šlechtického hradu 13. a 14. století |
bloková dispozice | typ hradu u něhož obytná věž srůstá s palácem do bloku, obklopujícího většinou nepříliš rozměrné nádvoří |
bollwerk | velká zemní pozdně gotická bašta, nejčastěji polygonální (viceboká). V podstatě jde o obezděnou plošinu umožňující umístění velkého počtu těžkých děl |
břit |
ostrá hrana, do které je vytaženo zdivo různých prvků opevnění - věže (něm. spornturme)
(Svojanov,
Veveří,
Týřov,
Bítov,
Strakonice, Hasištejn, Bechyně)
či věžice (Krašov).
Břit zajišťoval dopad střel na zeď pod ostrým úhlem, díky čemuž po ní neškodně skluzly. Břity byly nejúčinnější v místech, kde bylo ostřelování možné pouze z jednoho směru, proti kterému byl břit obrácen. Tohoto účelu mohlo být dosaženo dvěma způsoby - nejčastěji vytažením zdiva do tvaru slzy či méně obvyklým seříznutím (Strakonice). Podobného efektu bylo dosaženo postavením čtverhranné věže nakoso (Cheb). V mnoha případech došlo k nepochopení smyslu břitu, kdy interiér stavby kopíroval vnější průběh zdiva a připravil jej o zesilující zdivo (Bítov, Hasištejn), jindy byl břit zeslaben vložením schodiště do jeho zdiva (opět Bítov) |