Rabštejnek (Rabštejn)

Rabštejnek (Rabštejn)
zřícenina gotického hradu

Poloha:	na nevýrazné skalce u Rabštejnské Lhoty (okr. Chrudim)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	zřícenina = volně přístupné
Doprava:	bus 500 m (Rabštejn), vlak 8 km (Slatiňany): 6,5 km Rabštejn >zámek Slatiňany + 1,5 km zámek Slatiňany > Slatiňany ČSD mapa KČT 1:50000 č. 45 "Železné hory" parkoviště 1 km (Rabštejn)
Prameny:	Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000
Datum návštěvy:	31.12. 2000

dějiny hradu

Někdy v průběhu první poloviny 14. století vznikl nevelký šlechtický hrad poprvé připomínaný koncem století jako majetek Mikuláše z Rabštejna. Na přelomu 14. a 15. století jej držel Mikuláš z Orle, po jehož smrti roku 1405 spadl na královskou komoru. O osudech hradu za husitských válek se nedochovaly žádné zprávy, v pramenech se znovu vyskytuje až roku 1437, kdy jej Jetřich z Orle prodal Hertvíkovi z Ostružna. Když Vilém z Ostružna roku 1450 opět hrad prodal Vaňku z Vlkanova, poprvé se uvádí pod jménem Rabštejnek. Již o sedm let později spadl opět jako odúmrť na královskou komoru a Ladislav Pohrobek jej daroval Petrovi Kdulincovi z Ostroměře. Od konce 15. století drželi hrad Šárovcové z Šárova, kteří jej roku 1540 prodali městu Chrudim.
Chrudimští jej však nepodrželi dlouho, pro účast ve stavovském povstání roku 1547 přišla města o veškerý majetek a tak i Rabštejnek opět přešel do rukou královské komory. Ještě v listopadu téhož roku byl prodán do šlechtických rukou a po několikeré výměně jej roku 1575 koupil nejvyšší písař Bohuslav Mazanec z Frymburka, za nějž se o deset let později Rabštejnek připojený ke slatiňanskému panství poprvé připomíná jako pustý.
Od roku 1595 drželi panství Karlíkové z Nežetic, kterým bylo pro účast ve stavovském povstání zabaveno. Po roce 1623, kdy jej královská komora odprodala často střídalo majitele, v polovině 18. století bylo připojeno k panství nasavrckému. To koncem 18. století získali po vymřelých hrabatech ze Schönfeldu knížata z Auerspergu.
Za knížete Františka Josefa byly ve druhé polovině 19. století zříceniny starého hradu romanticky upraveny jako místo pobytu při loveckých výpravách panstva.

popis

Obdélné předhradí opevňoval mělký příkop a val, hraba předhradí pak jako parkánová obíhala i oválné jádro. V jeho jihovýchodním koutě stála na skalce čtverhranná obytná věž, na níž od severu navazovala úzká budova. Na severu byla do obvodové hradby zavázána polookrouhlá zpočátku dovnitř otevřená bašta či věž. Výběh zdiva dokazuje existenci nějaké stavby i v západní části jádra, jejíž obvodová hradba byla zvenčí vzepřena dvěma mohutnými opěrnými pilíři. Na místě této budovy byla Auerspergy postavena dvouprostorová budova "paláce" s pseudorománskými okny vyzdobená sgrafity. I tato budova je dnes již jen zříceninou.

půdorys