| sala terrena
| (it.) přízemní, zpravidla arkádový sál obrácený do zahrady, často tvořila volnou stavbu
|
| sanktuář
| (sanktuarium) - architektonicky pojednaná schránka na oltářní svátosti v presbytáři kostela či kaple. Nejčastěji měl charakter skříňky ve zdi.
(např. Karlštejn v kapli sv. Kříže či
kostelu P. Marie)
|
| sedile
|
výklenkové sedátko, většinou architektonicky pojednané. U hradů užíváno především v kaplích
(Bezděz,
Zvíkov,
Křivoklát,
Horšovský Týn)
a v průjezdech bran
(Křivoklát,
Špilberk)
|
| Sedláček
| August (*28.8. 1843, Mladá Vožice; +14.1.1926, Písek)
český historik a středoškolský profesor, zakladatel české vědecké kastellologie. Jeho dílu vévodí především patnáctisvazkové "Hrady, zámky a tvrze království českého" (1880-1927 - poslední díl posmrtně) popisující plných 2955 lokalit z celého území Čech s výjimkou Chebska. Stěžejní částí díla byly politické dějiny jednotlivých objektů, které jsou dodnes nepřekonaným vzorem pro Sedláčkovy následovníky. Podoba, vývoj, umělecké a architektonické souvislosti stály na okraji Sedláčkových zájmů.
|
| seniorát
| dědická posloupnost kdy dědicem je nejstarší žijící příslušník celého rodu
|
| sgrafito
|
malba proškrabávaná (škrábat = italsky sgrafiare) do svrchní vrstvy uschlé omítky.
Nejčastější formou je tzv. psaníčkové sgrafito
(Náměšť nad Oslavou,
Pardubice,
Litomyšl,
Košumberk,
Častolovice
oblíbené byly také figurální motivy
(Brandýs nad Labem,
Přerov nad Labem,
Litomyšl,
|
| stěžejkový most
| padací most zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák - stšžejek, které zapadají do dlouhých úzkých štěrbin ve fasádě brány. Stěžejky mohly být přímo součástí mostovky, nebo na nich mohl být most zavěšen. U nás používán vyjímečně (Týřov, Kašperk, Šumburk, Bechyňská brána v Táboře)
|
| sudí - dvorský
| v Čechách pomocník královského podkomoří, v jehož kompetenci byla správa královských měst.
|
| supraporta
| úsek výzdoby doplňující vchod nad překladem zpravidla ukončeným římsou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
