Starý Světlov

Starý Světlov
zříceniny gotického hradu

Poloha:	na osamělém kopci nad obcí Podhradí (okres Zlín)
Majitel:	??
Uživatel:	??
Otevřeno:	zřícenina = vstup volný
Doprava:	bus 3 km (Luhačovice - Pozlovice) nebo 2 km (Provodov, Maleniska - odtud 500 m na Malenisko k poutnímu kostelu P. Marie a dále 1,5 km ke hradu) parkoviště (i bus) 1,5 km (Provodov, Malenisko)
Prameny:	Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 Jiří Kohoutek: "Hrady jihovýchodní Moravy", Archa, Zlín 1995
Datum návštěvy:	28.4. 2001

přehled dějin

První písemná zmínka o Světlovském hradě pochází z roku 1360, kdy jej drželi páni ze Šternberka, kteří tehdy ovládali také Lukov a Zlín. Postaven byl pravděpodobně o několik let dříve. Poté co Eliška ze Šternberka roku 1399 přibrala svého manžela Voka z Kravař za spoluvlastníka nastaly o vlastnictví hradu spory mezi příslušníky šterberského rodu. Hrad nakonec získal nejpozději roku 1417 Jaroslav ze Šternberka, který o tři roky později padl pod pražským Vyšehradem. Od roku 1423 držel hrad král Zikmund, který jej (stejně jako nedaleký Brumov) postoupil své manželce Barboře Celské, v jejíchž službách zde působil jako purkrabí obávaný válečník Pankrác ze sv. Mikuláše. Od něj roku 1449 vykoupili Světlov moravští stavové a postoupili jej čtyřem držitelům - Burianovi z Vlčnova, Zichovi z Lipiny, Jindřichu Mirkovi z Chlumu a Mikuláši Bystřicovi z Ojnic. V dalších letech se stal hrad opět předmětem sporů a kolem roku 1460 se stal pravděpodobně kořistí výbojného lukovského pána Matouše ze Šternberka. Za česko-uherských válek byl Světlov poškozen, zůstal však dále obydlen nejméně do 80. let 15. století. Tehdy si noví majitelé páni z Landštejna postavili přímo nad Bojkovicemi nový hrad stejného jména, dodnes stojící Nový Světlov, a starý hrad postupně ztrácel na významu. Když v roce 1517 získal celé světlovské panství Burian z Vlčnova, byl Starý Světlov uváděn již jako pustý.

popis

Oválné hradní jádro chránila několikrát zalamovaná plášťová hradba silná až 1,7 m, která až na pár zbytků zmizela. Za ní se na severní straně skrýval částečně podsklepený palác, jehož zbytky odkryl archeologický výzkum. V jižní části hradu byly nalezeny pouze zbytky dřevěncýh staveb. Kromě jižní strany obíhal celé jádro parkán rozšířený na východě, kde se z něj vstupovalo do jádra. Do parkánu samotného se vstupovalo na jihozápadě věžovitou bránou z předhradí mostem přes mohutný příkop s valem, který obklopoval celé jádro. Zbytky předhradí se dochovaly na táhlém hřebeni jihozápadně od jádra.

půdorys