Nový Světlov

Nový Světlov
pozdně gotický hrad přestavěný renesančně a novogoticky

010429-007
celkový pohled od jihu

Poloha:	na okraji výšiny nad soutokem Olšavy a Koménky Bojkovicemi (okr. Uherské Hradiště)
Majitel:	Ing. Josef Novotný, Nad kapličkou 20, č.p.3122, Praha-Strašnice, 10000
Uživatel:	Muzeum Bojkovska
Adresa:	Bojkovice, 68771
telefon, email:	572 641 440 (v sezóně), 572 610 428 (mimo sezónu) m.spiritova@bojkovice.cz, p.stojaspalova@bojkovice.cz
Expozice:	vlastivědná expozice - archeologie, dějiny hradu, řemesla, lidové bydlení, kroje
Otevřeno:	duben - září: Út - Pá 9-16³⁰, So, Ne 9-17
Prohlídka:	samostatně
Vstupné:	dospělí 20,-Kč, děti a důchodci 10,-Kč
Doprava:	bus 0,5 km (Bojkovice, Světlov); vlak 0,5 km (Bojkovice, žst.) parkoviště (i bus 100 m)
Prameny:	Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", 5. vydání, vl. nákladem, Plzeň 2001 Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 Jiří Kohoutek: "Hrady jihovýchodní Moravy", Archa, Zlín 1995 kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981
Datum návštěvy:	29.4. 2001

přehled dějin, popis Poté, co byl Starý Světlov poškozen za česko-uherských válek v 80. letech 15. století, rozhodli se bratři Ctibor, Zbyněk a Jaroslav z Landštejna nahradit nepohodlný a obtížně přístupný hrad novostavbou na výšině nad Bojkovicemi.
Jádro dnešního objektu se shoduje s rozsahem pozdněgotického hradu. Široce rezepjatý oblouk masivní hradby chránil půlkruhovou dispozici. Hlavní a tehdy asi jedinou budovou hradu byla mohutná obdélná obytná věž.
Roku 1515 zdědila Světlov Ctiborova dcera Jitka, jejíž manžel o rok později hrad prodal Burianovi z Vlčnova. Burian se roku 1526 postavil na stranu Jana Zápolského a proto mu byl hrad nakrátko zabaven. Ač měl tři dcery, odkázal Světov svému švagrovi Hynkovi z Kornic a Veselí, jehož synové jej prodali zpět Burianově dceři Kateřině provdané z Lomnice. Kateřina nechala hrad opevnit a rozšířit. Roku 1563 postoupila Světlov svému synovci Bedřichovi Tetourovi z Tetova. Za něj i za jeho potomků pokračovala na hradě čilá stavební činnost. V této renesanční etapě byla zahájena stavba velkého paláce nad jižním svahem do údolí Olšavy a také západní trakt, jehož propojení s východní částí zajišťovala drobná renesanční loggie. Na jihozápadním konci hradu byla postavena hranolová vstupní věž.
Roku 1594 koupil Světlov od posledního Tetoura Jan Jetřich z Kunovic. On i jeho švagr Zdeněk Žampach z Potštejna, který jej následoval v držení hradu, prosluli svým tvrdým zacházením s poddanými. Roku 1605 přestál Světlov beze škod ničivý vpád Bočkajovců (uheršti protihabsburští povstalci Štěpána Bočkaje), zcela jistě díky svému modernímu opevnění složenému ze čtyř bastionů spojených hradbou na místě staršího valu před obloukem hradby jádra.
Stejně tak se Světlov ubránil i několika švédským nájezdům na konci třicetileté války v rozmezí let 1645-46, roku 1663 i Turkům a Tatarům a nakonec v letech 1703-9 opět uherských kuruců. To už ale patřil uherským Serenyiům z Kis Serenu, kteří jej koupili roku 1613. Za stavovského povstání se sice František Serenyi angažoval na straně vzbouřených stavů, trest však byl na přímluvu jeho synů (setrvali na císařské straně) vcelku mírný, po zaplacení pokuty mu bylo panství ponecháno. Františkův vnuk hrabě Jan Karel zřídil roku 1690 ze Světlova a Milotic svěřenectví. Po jeho brzké smrti a dosažení plnoletosti se správy rodových statků ujal nejstarší syn Karel Antonín, který zemřel roku 1746 bez mužských potomků. Panství dědila jeho dcera Karolína, tak však zemřela již za čtyři roky a panství přešlo na jejího manžela Josefa Guiarda hraběte ze St. Julien.
Za Serenyiů a St. Julienů byla dokončena výstavba velkého paláce, obytná věž byla snížena na úroveň okolních budov, přibyly také budovy přistavěné k oblouku hradby jádra.
Synové Josefa Guiarda prodali roku 1803 Světlov Žofii Haugvicové z Biskupic. Uměnímilovná Žofie Haugvicová vytvořila na sklonku svého života ze Světlova kulturní centrum, její pozornost se soustředila především na vybudování bojkovického orchestru. Roku 1835 dědila Světlov její dcera Jindřiška, kterou učil malovat samotný Josef Mánes. Jindřiška byla provdána za Jindřicha hraběte Larische z Moennichu, slezského šlechtice a úspěšného důlního i zěmědělského podnikatele.
Hraběnka Jindřiška nechala Světlov v letech 1846-56 přestavět ve stylu anglické tudorské gotiky. Projekt vídeňského architekta Eduard Kuschee zcela změnil vzhled objektu a to jak exteriéry tak interiéry. Fasády byly sjednoceny a dostaly módní cimbuří. Nově byla postavena velká západní věž a věž vedle jižní brány. Definitivně vzalo za své opevnění a vzniklá zahrada se napojila na starší park. Výsledný produkt se velmi podobá zámku arciknížete Maximiliána Habsburského poblíž Terstu, takže se mu někdy také říká "slovácké Miramare".
Roku 1884 zdědila panství vnučka hraběcího páru Jindřiška hraběnka Bellegardová. Po krátkém držení posledního šlechtického vlastníka polského knížete Jiřího Lubomirskeho (1907-14) převzala panství Pozemková banka v Praze. V rámci pozemkové reformy bylo panství rozděleno a zámek získal dr. Bublík, který jej odkázal své dceři Jarmile Zbořilové. Se svým manželem nechala pustnoucí zámek opravit a roku 1946 jej prodali rodině Rolných, která jej počátkem 90. let restituovala. Po rekonstrukci zde do podzimu roku 1997 firma Rolný Nový Světlov s.r.o. provozovala hotelové zařízení. V té době bylo na firmu uvaleno konkursní řízení a roku 1998 byl zámek nabídnut k prodeji. Další informace o jeho osudu mi nejsou známy.

půdorys