Veselí nad Moravou

Veselí nad Moravou
gotický hrad přestavěný v renesanční, barokní a empírový zámek

Poloha:	uprostřed parku na okraji stejnojmenného města (okr. Hodonín)
Majitel:	UH CAR s.r.o., Velehradská 682, 686 01 Uherské Hradiště
Uživatel:	??
telefon:	608 200 481
www	http://www.veseli.branapamatek.cz
e-mail:	asterba@wo.cz
Otevřeno:	objekt pro veřejnost uzavřen, probíhá rekonstrukce
Doprava:	vlak i bus 1 km (Veselí nad Moravou žst.), parkoviště 200 m (i bus)
Prameny:	Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996 kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981
Datum návštěvy:	29.4. 2001

Po úspěšných bojích Přemysla Otakara II. s uherskými králi počátkem druhé poloviny 13. století vyvstala nutnost zabezpečit novou hranici stavbou nových hradů. Jedním z nich byl i ten ve Veselí nad Moravou. Už roku 1261 se po něm píše břeclavský komorník Sudomír, který zde zřejmě vykonával fuknci purkrabího. Nový hrad byl postaven na dřívějším ostrově mezi rameny řeky Moravy. O jeho podobě dnes mnoho nevíme, zmizela pod pozdějšími přestavbami. Pouze z analogií a pozdějších popisů víme, že měl okrouhlou věž a nejspíše pravidelné uspořádání. Více snad napoví probíhající rekonstrukce, která odhalila v nádvoří zbytky zdiva starších objektů.
Na počátku 14. století hrad dobyl mocný uherský magnát Matůš Čák Trenčanský, kterého odtud roku 1315 vypudil po dlouhém obléhání král Jan Lucemburský. Zakrátko jej král zastavil Vartemberkům, kteří jej urdželi po celou druhou polovinu 14. století. V té době hrad rozšířily zděné hradby s věžemi v nárožích. Od počátku 15. století drželi hrad páni ze Šternberka, kteří jej postoupili zpět císaři Zikmundovi. Ve 40. letech se Šternberkové nakrátko vrátili, aby roku 1447 postoupili hrad i s městem Mikuláši z Vojslavic. Jeho potomci postoupili roku 1526 hrad i s panstvím Hynku Bilíkovi z Kornic.
Bílkové přestavěli hrad v renesanční zámek, jehož zbytky jsou ukryty kromě východního ve všech třech zbývajících křídlech dnešní budovy. Hynkův syn Václav odkázal panství Burianu Tetourovi, jehož synové je roku 1589 předali Vojskům z Bogdunčovic. Těm bylo pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1624 prodáno Tomáši Bosňákovi z Magyarbelu. Mezitím byl zámek silně poškozen uherským vpádem roku 1621 a na podzim téhož roku byl při obléhání krnovskými vojsky rozstřílen a zapálen. V dalším průběhu války byl ještě jednou dobyt Švédy v roce 1645. O dva roky později Bosňákovi dědici zámek prodali Janu hraběti z Rottalu, který jej přestavěl v raně barokním slohu snad podle projektu architekta F. Luchese, který měl v oblibě nárožní věžice.
Již roku 1652 přenechal hrabě z Rottalu Veselí Pasmanu z Panasu, po němž jej dědil Michal Jan Urmény z Urménu. Za nich snad pokračovaly další úpravy, během nichž bylo postaveno východní křídlo a kryté chodby kolem nádvoří. Není však vyloučeno, že něco z toho vzniklo až v 18. století, za vlády Chorynských z Ledské. Ti v polovině století odstranili hradní věž a kolem roku 1840 nechal Fridrich Chorynský podle projektu F. Schlepse zámek přestavět v empírovém slohu, který mu dal jeho dnešní podobu. Té se přizpůsobil i pozdější půlkruhový severní dvůr. Západně od zámku na zbytku ostrova byl upraven rozsáhlý park s řadou drobných staveb a množstvím cizokrajných rostlin. Chorynští shromáždili na zámku rozsáhlou knihovnu a obrazovou galerii s obrazy významných umělců jako jsou Rembrandt či Rubens.
Na jaře roku 1945 byl zámek značně poškozen procházejícími vojsky, vzápětí jej musel opustiti i poslední majitel hrabě Friedrich-Karl, jehož potomci žijí převážně v Rakousku. Zámek pak sloužil jako kanceláře a internát Jihomoravských trubkáren. V současné době zde probíhá rekonstrukce.

půdorys