[HLAVNÍ STRÁNKA]

Brtnice
gotický hrad přestavěný na renesanční zámek


001119-033
celkový pohled od východu

Poloha: na ostrožně nad stejnojmenným městečkem (okr. Jihlava)
Majitel: v soukromém držení
Uživatel: ??
Otevřeno: pro veřejnost uzavřen
Doprava: bus 1 km (Brtnice náměstí), parkoviště 200 m (i bus)
Prameny:
  1. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
  2. kol.: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 1. - Jižní Morava", Svoboda, Praha 1981
  3. Miroslav Plaček: "Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné", Vlastivědný věstník moravský, 2/1991
  4. František Musil, Ladislav Svoboda: "Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou", Grantis, Ústí nad Orlicí, 1998
Datum návštěvy: 19.11. 2000


Roku 1423 oblehla jihlavská katolická hotovost hrad Rokštejn a přinutila jeho majitele Zdeňka z Valdštejna k odchodu. Náhradou za ztracený hrad si Zdeněk na ostrožně v nedaleké Brtnici začal stavět hrad nový. Jednoducý hrad zaujal nejzazší konec ostrožny, kterou přeťal šíjový příkop. Za ním stál na východ od vstupní brány maý obdélný palác. To je také jediná známá stavba této fáze hradu.
V držení Valdštejnů zůstala Brtnice až do třicetileté války. Během té doby byl několikrát výrazně přestavěn. První přestavba ve druhé třetině 15. století zdvojnásobila plochu hradu. Původní palác jádra byl rozšířen o další trakt na východě, který měl dvojnásobnou délku. Před šíjovým příkopem byla postavena nová obdélná část kolem dnešního druhého nádvoří. Od zbytku ostrožny ji odděloval další šíjový příkop nad nímž se tyčila mohutná hranolová věž chránící vstupní bránu.
V další již třetí gotické fázi byl k severu prodloužen i původní palác jádra, který tak vytvořil kompaktní obdélnou budovu. Celou západní stranu 2. nádvoří zaplnila dlouhá budova. Kolem celého hradu byl postaven parkán, který v nárožích kolem druhého nádvoří zpěvňovaly čtyři mohutné dělostřelecké bašty (tři z nich dosud stojí).
V druhé polovině 16. a na počátku 17. století byl celý objekt přestavěn na renesanční zámek. Všechny stávající budovy dostaly renesanční háv. Oblouk hradby a parkánu v severozápadní části jádra byl ubourán a na jeho místě byla kolem roku 1590 postavena renesanční budova s třípodlažní arkádou. Druhé nádvoří bylo na východní straně uzavřeno dalším křídlem, zbořeným po požáru roku 1760. V čele hradu vzniklo nové renesanční nádvoří s věžovitou bránou na jihu.
Po bitvě na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno Zdeňku z Valdštejna a konfiskát výhodně získal italský voják v císařských službách Rombald Collalto. Jeho potomkům náležela Brtnice až do roku 1945. V 1. polovině 17. století si zpustošení způsobené třicetiletou válkou vyžádalo barokní upravy. Collaltové zde shromáždili rozsáhlou rodovou obrazárnu a také soubor obrazů znázorňujících příjezdy císařů do Brtnice. Rozsáhlé opravy byly nutné také po požáru roku 1760. Tehdy byla přestavěna patra budov prvního nádvoří a teprve nyní ztratila Brtnice svůj pevnostní charakter - byly zasypány některé příkopy, zbývající byly překlenuty stálými kamennými mosty, bvěže a bašty byly sníženy. V 1. polovině 19. století pseudogoticky upravena vstupní věž a budovy na 2. nádvoří, v 2. polovině 19. století pseudorenesančně upraveny fasády.


půdorys

vývojová analýza zámku

hmotové rekonstrukce

arkády severního křídla 3. nádvoří a jejich příčný řez



ikonografie

rytina podle F.A. Hebera (1848)

kolorovaná kresba z r. 1829



fotoalbum

001119-025
východní křídlo 1. nádvoří a pozdně gotická bašta

001119-027
2. a 3. nádvoří od severovýchodu

001119-027
1. a 2. nádvoří od severovýchodu

most přes Brtnici

001119-034

001119-035

001119-036
sochy na západní balustrádě

předzámčí

001119-040
věž kostela v předzámčí

001119-041
kostel v předzámčí

001119-043
vstupní brána do parku před zámkem

001119-045
věžička vstupní brány

001119-086
neurčené zbytky zdiva jihovýchodně od zámku

1. nádvoří

001119-031
budovy 1. nádvoří od východu

001119-088
vstupní průčelí

001119-052
nádvorní průčelí vstupního křídla

001119-054
2. brána a severní křídlo 1. nádvoří

001119-047
západní část vstupního křídla

001119-075
věž 1. brány

001119-076
východní část vstupního křídla
erb hrabat Collalto und San Salvadore
001119-048
erb hrabat
Collalto und San Salvadore
nad 1. bránou
erb hrabat Collalto und San Salvadore
001119-050
erb hrabat
Collalto und San Salvadore
ve fasádě 1. nádvoří

001119-056
průjezd 2. brány

001119-087
jihozápadní nároží vstupního křídla

2. nádvoří

001119-060
severní fasáda a severovýchodní nároží

001119-063
západní fasáda

001119-073
jižní fasáda se zbytkem gotické věže vlevo

001119-072
alianční znak Antonína Františka Collalta a jeho první manželky Marie Terezie kněžny z Portia nad průjezdem 3. brány

001119-057
dveřní portál v průjezdu 2. brány

001119-085
západní křídlo od severozápadu

3. nádvoří

001119-032
gotický palác od východu

001119-039
gotický palác od jihovýchodu

001119-084
severní renesanční křídlo od jihozápadu

001119-067
nádvorní arkády severního renesanční křídla

001119-068
přízemí a 1. patro arkád

001119-071
nádvorní fasáda severního křídla

001119-064
nádvorní fasáda jižního křídla
alianční erb Claudia hr. Collalto a Marie Isabely kněžny de Gonzaga
001119-065
alianční erb Claudia hr. Collalto a Marie Isabely kněžny de Gonzaga
na nádvorní fasádě gotického paláce

pozdně gotické opevnění

001119-037
jihovýchodní bašta

001119-038
severovýchodní bašta

001119-082
severozápadní bašta

001119-081
klíčová střílna v jižním průčelí severozápadní bašty

001119-083
klíčová střílna v severním průčelí severozápadní bašty

© 2000, 2001 Zany