[HLAVNÍ STRÁNKA]

Buchlov
románsko-gotický hrad, přestavěn renesančně a barokně

Buchlov - pohled od západu


Poloha: na skalnatém vrcholu poblíž obce Buchlovice (okr. Uherské Hradiště)
Majitel: Česká republika, Památkový ústav Brno
Uživatel: Památková péče Buchlovice
Adresa: Buchlovice, 68708
telefon: 0632/595161 (+fax), pam. péče 0632/595110
WWW: -
Otevřeno:
Hrad: duben a říjen: so, ne, sv. 9-16 hod
květen a červen: út - ne, 8-17 hod
červenec a srpen: denně 9-18 hod
září: út - ne, 9-17 hod
Kaple sv. Barbory: červen a září: so, ne, 9-16
červenec a srpen: denně 9-16
Prohlídka: s průvodcem (Č, A, N, F, R, I, M) 90 minut, max. 40 osob
stavebně historická expozice, galerie a kaple samostatně
Vstupné: Hrad: dospělí 55,- Kč, děti 27,- Kč
kaple: dospělí 5,- Kč, děti 2,50 Kč
stavebně historická expozice a galerie zdarma
Doprava: bus - 2 km (zast. Buchlovice, hrad Buchlov rozc.) nebo 4 km (zast. Buchlovice, náměstí)
vlaku cca 10 km (Staré Město u Uherského Hradiště)
parkoviště (osobní i bus) 200 metrů
Prameny:
  1. Kateřina Sučková, Roman Abušinov: "Kamenný klíč - hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky", vlastním nákladem, Plzeň 2000
  2. Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
  3. Jiří Kohoutek: "Hrady jihovýchodní Moravy", Archa, Zlín 1995
  4. Antonín Bartušek: "Buchlov - státní hrad a památky v okolí", Sport. a turist. nakl. UV ČSTV, Brno 1962
  5. Petr Mašek: "Modrá krev - minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích", Mladá Fronta, Praha 1999
Datum návštěvy: 2.10. 1993, 11.6. 2000, 1.7. 2000



polovina 13. století
Královský hrad Buchlov byl postaven na úzkém skalnatém hřebenu osamělého kopce východní části Chřibů někdy kolem poloviny 13. století. Jeho hlavním úkolem bylo střežit stezku vedoucí přes Chřiby na východní Moravu a dále do Uher. V písemných pramenech se ovšem hrad objevuje až roku 1300, kdy je jmenován Protiva z Buchlova, nejspíše některý z hradských úředníků.
Hrad měl půdorys zalamovaného oblouku protaženého ve směru východ - západ. Na těchto stranách byl hrad zajištěn dvěmi hranolovými obytnými věžemi, z nichž menší východní byla hranou natočena proti vstupu a plnila tak funkci jakéhosi břitu. K hradbě mezi věžemi byl na jihu postaven jednoduchý obdélný palác. Přístupová cesta vedla od Buchlovic v místě dnešní komunikace, obešla hrad od jihu a v místě dnešního druhého nádvoří stoupala po nástupní rampě k bráně do parkánu shora chráněného západní věží. Parkánem pak příchozí obešel téměř celý hrad aby bránou proraženou v hradbě mezi palácem a západní věží. Pitnou vodu zajištovala ve skále vylámaná cisterna v severovýchodním koutě nádvoří. Do první poloviny 13. století tuto fázi jednoznačně určuje druhotně osazený půlkruh s obloučkovým vlysem pocházející z velehradské stavební huti.
V další plynule navazující fázi datované do druhé poloviny 13. století se začaly románské prvky nahrazovat gotické. V té době bylo dokončeno patro paláce, které má již hrotitá gotická okna. Do parkánu mezi východní věž a palác byla postavena věž s průjezdem v přízemí, nad kterým byla ve výši dvou podlaží dvěmi poli křížové klenby zaklenutá kaple datovaná do sedmdesátých let 13. století.


15. století
V průběhu 14. století jsou zprávy o hradu značně chudé, po většinu století pravděpodobně zůstával hrad v zeměpanském držení. V roce 1356 je zde doložen půrkrabí Havel a v letech 1371-86 Jeroným. Na přelomu 14. a 15. století začal být hrad zastavován, prvními známými zástavními držiteli byli Lichtenštejnové, které prameny v souvislosti s Buchlovem poprvé zmiňují roku 1407. Za husitských válek si král Zikmund vytvářel na Moravě soustavu pevných opěrných bodů proti husitům do které zařadil i Buchlov vyměněný s Lichtenštejny za hrad Podivín. Právě z Buchlova vyrazila výprava katolické šlechty proti husitské pevnosti Nový Tábor na ostrově řeky Moravy u nedalekých Nedakonic. Císař Zikmund si hrad neponechal nadlouho, někdy po roce 1423 jej získal za své služby do zástavy Ctibor z Ctibořic, který hrad držel do své smrti roku 1434. O tři roky později byl zastaven Čeňkovi z Mošnova, jehož synové hrad udrželi až do šedesátých let 15. století. Roku 1468 jej získali páni z Landštejna a ještě téhož roku byl obléhán a snad i dobyt vojsky krále Matyáše Korvína. V dalších letech se zástavní držitelé rychle střídali až jej roku 1482 získali páni z Cimburka.
Během neklidného 15. století byl jižní palác prodloužen až k západní věži, v jeho přízemí zůstal zachován vstup do nádvoří jádra. Nejpozději za Cimburků kolem roku 1495 bylo k severní hradbě přistaveno několikrát zalomené nový palácové křídlo. V severozápadním nároží jádra byla postavena plná válcová věžice která podpírala zdivo a také posilovala obranu této části hradu. Dosavadní předhradí v prostoru dnešního druhého nádvoří bylo znovu opevněno, z této fortifikace se dochovala pouze dělostřelecká bašta v jihovýchodním nároží dnes zvaná Andělka a část přilehlého úseku hradeb na jižní straně.

16. století
Cimburkové byli posledními zástavními držiteli Buchlova. Na počátku 16. století umožňoval král Vladislav II. šlechtickým rodům získat staré královské hrady do dědičného vlastnictví. Právo k Buchlovu získal Arkleb z Boskovic, který jej postoupil Žerotínům. Od nich získali roku 1540 hrad Ždánští ze Zástřizl.
Raně renesanční přestavba Jana Ždánského ze Zástřizl v letech 1540-58 velmi výrazně změnila podobu hradu. K čelu jižního paláce byla přistavěna tzv. hodinová věž označená letopočtem 1546, jejíž průjezd umožňoval vstup již jen pěším. V místě jižního parkánu jádra byla vytvořena terasa, ke které vedlo z předhradí dodnes užívané schodiště s portálem nesoucím opět letopočet 1545. Stará raně gotická kaple byla zrušena a nahrazena novou v severním křídle.
Jan Ždánský zemřel bez potomků roku 1572 a hrad přešel na Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Jeho syn Jiří Zikmund dal při příležitosti své svatby roku 1602 postavit při terase vedle hodinové věže jídelnu a taneční sál. Stavba pokračovala i za jeho syna Miloty posledního potomka prakšické větve Zástřizlovského rodu. Kolem severního obvodu nádvoří byly pavlače nahrazeny arkádovými ochozy.
Po Milotově smrti přešel Buchlov sňatkem jeho sestry Kunhuty s Bernardem Divišem na Petřvaldské z Petřvaldu. Za jejich syna Hanuše Zikmunda bylo postaveno dnešní první nádvoří s bránou z roku 1662 krytou tříbokým barokním bastionem. Hanušův syn Jan Dětřich postavil ještě roku 1691 budovu druhé brány, byl však posledním Petřvaldským, který na hradě žil, neboť od roku 1707 stavěl v sousedních Buchlovicích pro svou churavou manželku Marii Annu Nosticovou nový barokní zámek. Vnukem Jana Dětřicha Bernardem Janem vymřel rod pomeči a Buchlov přešel na jeho sestry Marii Terezii a Marii Eleonoru. Ta zemřela neprovdána a tak celé panství přešlo na potomky Marie Terezie provdané za Prospera Antonína Berchtolda z Uherčic.
Synové Prospera Antonína mají zásluhu na tom, že se hrad neproměnil v ruinu jako mnoho jiných. Leopold, pokrokový lékař, odpůrce trestu smrti a propagátor očkování proti neštovicím, zemřel roku 1809 na tyfus, kterým se nakazil při ošetřování raněných v nemocnici zřízené v Buchlovickém zámku. Na svých cestách po Africe a Asii shromáždil rozáhlou sbírku přírodovědných a etnografických předmětů, jejíž podstatná část tvoří dnešní expozici. Jeho bratr Bedřich se věnoval především botanice, byl členem mnoha vědeckých společností a spoluzakladatelem Českého (dnes národního) muzea. Zajímavé osudy měl i Leopoldv syn Zikmund, který se věnoval vojenské kariéře. Za svoji aktivní účast v uherském povstání v letech 1848-9 byl odsouzen k trestu smrti. Jeho maželka mu vymohla milost výměnou za domácí vězení v Buchlovicích. Ty směl opustit pouze do nejbližšího okolí a na krku musel mít jako připomínku původního rozsudku symbolickou oprátku. Poté se stáhnul do ústraní a věnoval se rozšiřování archeologických, numismatických a přírodovědných sbírek, které veřejnosti zpřístupnil v jednom z prvních muzeí právě na hradě Buchlově.
Berchtoldům patřil Buchlov až do konce druhé světové války, kdy byl zestátněn.

půdorys

půdorys 1. patra jádra
řez a půdorys raně gotické kaple
půdorysný plán 		půdorys půdorysný plán


ikonografie

pohled od jihovýchodu
litografie A. Hauna (1854)
pohled od jihu
rytina podle kresby F.A. Hebera (1848)
Buchlov na výřezu z dřevorytu Uherského Hradiště
(J. Willenberg, 1593)


razítko razítko vstupenka vstupenka



fotoalbum
celkový pohled od jihu
C016-15
celkový pohled od jihu 		celkový pohled na jádro od severu
C017-23
celkový pohled od severu 		model hradu - pohled od východu k západu
C016-20
model hradu - pohled od východu k západu 		model hradu - pohled od západu k východu
C016-21
model hradu - pohled od západu k východu

1. nádvoří
1. nádvoří, 1. brána a bastion kryjící vstup 1. nádvoří, 1. brána a bastion 1. brána s raně barokním portálem a erbem Petřvaldskách z Petřvaldu
C016-16
1. brána s raně barokním portálem a erbem Petřvaldskách z Petřvaldu 		1. nádvoří z průjezdu 2. brány
C016-33
1. nádvoří z průjezdu 2. brány 		1. brána krytá bastionem ze střechy věže s kaplí
C017-12
1. brána a bastion ze střechy věže s kaplí
hradba se střílnami vpravo od 1. brány
C016-35
hradba se střílnami vpravo od 1. brány 		část jižní hradby 1. nádvoří porostlá břečťanem
C017-21
část jižní hradby porostlá břečťanem 		severozápadní bok bastionu u 1. brány
C016-34
severozápadní bok bastionu 		bastion u 1. brány (pohled z východu)
C017-22
bastion od východu

2. návoří
zleva bašta Andělka, budova koníren a 2. brány s erbem Jana Dětřicha z Petřvaldu a jeho manželky (1691)
C016-18
zleva Andělka, konírny a 2. brána 		jižní nároží 2. nádvoří s baštou Andělkou a budovou bývalých koníren
C016-24
jižní nároží s Andělkou a konírnami 		průjezd 2. brány z 2. nádvoří
C016-25
průjezd 2. brány z 2. nádvoří 		severní kout 2. nádvoří s místem původního vstupu do jádra
C016-26
severní kout nádvoří s místem původního vstupu do jádra 		střelecká galerie obvodové hradby v západní části 2. nádvoří
C016-30
střelecká galerie obvodové hradby v západní části nádvoří
budova pekárny a mlýnu na 2. nádvoří od severu
C017-15
budova pekárny a mlýnu na 2. nádvoří od severu 		bašta Andělka a bývalé konírny z 1. nádvoří
C016-36
Andělka a konírny z 1. nádvoří

západní bastion
západní bašta 2. nádvoří
C016-31
pohled z 2. nádvoří 		západní bašta 2. nádvoří (pohled od severu)
C017-16
pohled od severu 		západní bašta 2. nádvoří (pohled od jihu)
C017-17
pohled od jihu

bašta Andělka
věž Andělka ze střechy západní věže pohled ze střechy západní věže bašta Andělka (pohled od západu)
C017-18
pohled od západu 		nároží staršího zdiva u jihozápadní paty bašty Andělka
C017-19
nároží staršího zdiva u jihozápadní paty Andělky 		bašta Andělka a obvodová hradba 1. nádvoří (pohled od východu)
C017-20
pohled od východu

jádro
věž s kaplí a východní věž začleněná do východního křídla paláce
C016-17
pohled z 1. nádvoří
věž s kaplí, východní věž a východní křídlo
 zleva taneční sál, jižní křídlo paláce a hodinová věž (pohled z 2. nádvoří)
C016-22
pohled z 2. nádvoří
zleva taneční sál, jižní křídlo a hodinová věž 		západní raně gotická věž a parkánová hradba jádra (pohled z 2. nádvoří)
C016-27
pohled z 2. nádvoří
západní věž a parkánová hradba 		severozápadní nároží severního křídla paláce s věžicí ze 14. století
C017-14
severozápadní nároží severního křídla s věžicí
jihovýchodní roh nádvoří jihovýchodní kout nádvoří západní část 3. nádvoří s raně gotickou věží
C017-01
západní část 3. nádvoří s raně gotickou věží 		průjezd 4. brány zčásti pohlcený pozdější zástavbou 3. nádvoří
C017-02
průjezd 4. brány zčásti pohlcený pozdější zástavbou 3. nádvoří


vstup ke schodišti z 2. nádvoří do jádra hradu
C016-23
vstup ke schodišti z 2. nádvoří do jádra hradu 		vstupní portál ke schodišti do jádra hradu s erbem Jana Ždánského ze Zástřizl z roku 1546
C016-32
vstupní portál ke schodišti do jádra 		jeskyně ve skalním masivu jádra
C016-28
jeskyně ve skalním masivu jádra
3. nádvoří
parkán
parkánová hradba jádra s obloukem bašty, v pozadí věž s kaplí a východní věž jádra
C016-19
parkánová hradba jádra s obloukem bašty, v pozadí věž s kaplí a východní věž jádra 		parkánová hradba jádra v místě původního vstupu z 2. nádvoří
C016-29
parkánová hradba v místě původního vstupu z 2. nádvoří 		jižní část parkánu jádra z terasy před hodinovou věží se 4. bránou
C017-00
jižní část parkánu jádra z terasy před hodinovou věží
východní bašta parkánu jádra, v pozadí 1. brána s bastionem
C017-04
východní bašta
v pozadí 1. brána s bastionem 		severovýchodní nároží parkánu jádra (pohled od jihu)
C017-05
severovýchodní nároží od jihu 		severovýchodní nároží parkánu jádra (pohled od západu)
C017-07
severovýchodní nároží od západu 		severní bašta parkánu jádra
C017-06
severní bašta 		severní bašta parkánu jádra (pohled od severu)
C017-13
severní bašta parkánu jádra (pohled od severu)
interiéry
románský oblouk s pilovým vlysem druhotně osazený v hradní kuchyni
C017-03
románský oblouk s pilovým vlysem druhotně osazený v hradní kuchyni 		západní část pozdně gotické žebrové klenby rytířského sálu s erbem pánů z Cimburka na středním svorníku
C017-08
západní část pozdně gotické žebrové klenby rytířského sálu s erbem pánů z Cimburka na středním svorníku 		pověstné 'buchlovské korýtko' v severozápadním nároží rytířského sálu
C017-09
pověstné 'buchlovské korýtko' v severozápadním nároží rytířského sálu 		východní část rytířského sálu s žebrovou klenbou a výběhem krbového sopouchu v jihovýchodním nároží
C017-10
východní část rytířského sálu s žebrovou klenbou a výběhem krbového sopouchu v jihovýchodním nároží 		jeden z mnoha vývodu na 16 předků potřebných k prokázání původu uchazeče o titul či úřad
C017-11
jeden z mnoha vývodu na 16 předků potřebných k prokázání původu uchazeče o titul či úřad

© 2000, 2001 Zany