Častolovice
renesanční zámek přestavěn pseudogoticky a pseudorenesančně
|
|
|
| Poloha: | na východním okraji stejnojmenného města u řeky Bělá | ||
| Majitel: | Františka Diana hraběnka Sternberg-Phipps | ||
| Uživatel: | majitelka | ||
| Adresa: | Zámek Častolovice, Masarykova 1, 517 50 Častolovice | ||
| telefon: | +420 494 323 646 | ||
| WWW: | www.zamek-castolovice.cz
e-mail: info@zamek-castolovice.cz, kastelán a kancelář zámku: zamek.castolovice@vol.cz, pruvodce-zamku@vol.cz | ||
| Otevřeno: |
květen - září: denně mimo Po 9:00 - 18:00 jindy po předchozí dohodě | ||
| Prohlídka: | s průvodcem 60 min, max. 30 osob | ||
| Vstupné: | dospělí: 90,- Kč, děti, studenti, důchodci: 45,- Kč | ||
| Doprava: |
vlak 500 m  (Častolovice, zastávka) nebo
1 km (Častolovice, žst), bus 300 m (Častolovice, náměstí) nebo
500 m (Častolovice, žel. zastávka)parkoviště (i bus) 100 m mapa: KČT 1:50 000 č. 25 "Podorlicko a okolí Babiččina údolí" | ||
| Prameny: |
|
 přízemí |
 1. patro |
půdorys s rozkreslením fotografií
|
pohled z věže kostela sv. Víta
|
Někdy na počátku 14. století založili páni z Častolovic z rozrodu Drslaviců na blatech nedaleko dnešního zámku nejspíše v místě zvaném Skalka gotickou tvrz či hrad využívající ke své obraně mokřiny a vodní plochy ve svém okolí. Zatímco tvrz sama nevynikala ani výstavností ani opevněním, její majitelé se významným způsobem zapsali do dějin. Půta nejstarší z Častolovic (1342 - +1397) zastával významné úřady hejtmana braniborského, lužického a lucemburského. Jeho vnukem knížetem minstrberským a hrabětem kladským Půtou mladším vymřel roku 1435 rod pánů z Častolovic po meči. Vdova po Půtovi starším Anna z Koldic prodala roku 1440 jeho statky Hynku Krušinovi z Lichtemburka. Jeho syn Vilém Krušina r. 1454 postoupil všechny zděděné statky Jiřímu z Poděbrad.
Král Jiří a jeho potomci připojili Častolovice k litickému panství. R. 1472 zdědil panství Jiříkův syn Boček z Kunštátu a po jeho smrti r. 1476 knížata minsterberská bratři Viktorin, Jindřich starší a Jindřich mladší, zvaný Hynek. Boček a Jindřich ml. jej postupně přenechali knížeti Jindřichu staršímu, který v roce 1495 prodal litické panství se všemi statky Vilémovi z Pernštejna.
Vilém z Pernštejna připojil Častolovice k panství potštejnskému, jehož centrem byl hrad Potštejn. Zatímco na Potštejně probíhal čilý stavební ruch, neobývané Častolovice chátraly. Nákladným životem se Vilémův vnuk Jaroslav z Pernštejna zadlužil natolik, že musel pro umoření dluhů postupně prodávat rodové državy. Roku 1558 tak došlo i na potštejnské panství, které bylo prodáno rýnskému falckraběti Arnoštovi. V té době byla již tvrz uváděna jako pustá.
Falckrabě Arnošt obrovské panství rozdělil na 5 dílů a postupně je rozprodával. Hned následujícího roku tak prodal "tvrz pustou" Častolovice Jindřichovi z Regernu. Ten si v rovině na levém břehu Bahnice postavil nevelký zámek a snažil se i jinak zvelebit zanedbané hospodářství. Zámek byla jednoduchá patrová budova s valeně a křížově klenutým přízemím, která dnes tvoří střední část jihozápadního křídla vlevo vedle vstupu. K zámku přiléhaly hospodřské budovy neznámého rozsahu a umístění.Roku 1570 postoupil falckrabě zámek i městečko Albrechtu Bryknarovi z Brukštejna. Ten je dal o pět let pozděj zapsat císaři Maximiliánovi a Rudolfu II. Ještě téhož roku prodal Rudolf II. již opět zpustlý zámek a pustou tvrz bratřím Janu, Jiřímu a Vilémovi Oppersdorfům z Dubu a Frýdštejna. Jiřího syn Fridrich získal podíly svých strýců a protože na panství nebyl obytný objekt odpovídající dobovým standardům šlechtického bydlení, rozhodl se nejspíše v prvním desetiletí 17. století zpustlý zámek v několika navazujicích etapách přestavět.
nádvoří z průjezdu do parku
|
Panská část zámku byla na kratších nádvorních průčelích zdobena freskami velmi dobré úrovně, které se dochovaly na jihovýchodním křídle. Námětem fresek jsou výjevy z římských dějin. Dlouhé severozápadní křídlo se do nádvoří obrací patrovými arkádami, v patře dnes prosklenými. Jihozápadní křídlo obsahovalo pokoje pro hosty, které byly pro jejich snazší orientaci odlišeny figurálními výjevy nad dveřními rámy. V dlouhém severozápadním křádle byly po stranách širokého schodiště obytné a reprezentatívní prostory zdobené deskovými kazetovými stropy zdobené taktéž antickými motivy. Nejsevernější místností tohoto křídla je malá jídelna, jejíž kazetový strop zachycuje příběh biblického Tobiáše, podle nějž je tato místnost také zvaná "Tobiáška".
olejomalba z roku 1696
|
Jednopatrová hospodářská část zámku byla nižší než panská křídla a stavebně výrazně jednodušší. Průjezdem severovýchodní brány se pak vstupovalo do dnes již neexistujícího čtverhranného tzv. "zadního plácku", ve kterém se nacházely menší hospodářské stavby.
Vzhled renesanční novostavby zámku je jasně vidět na olejomalbě z roku 1696 ze zámeckých sbírek. Na jejím pozadí si malíř přimyslel i dva blízké hrady Potštejn (vpravo) a Litice (vpravo), které se ve skutečnosti nacházejí vzdušnou čarou asi 10 a 13 kilometrů daleko.
C004-00severovýchodní křídlo s rytířským sálem |
C004-01vstupní průčelí |
C004-02zahradní průčelí |
Po smrti Fridricha z Oppersdorfu roku 1615 držel Častolovice jeho starší syn Ota. Po bitvě na Bílé hoře byl královským prokurátorem obžalován z účasti na rebelii, ale roku 1623 byl zproštěn obžaloby. Na Častolovicích pak u něj v letech 1625-30 trávil prázdniny mladý Bohuslav Balbín, kterého podporoval. Zemřel roku 1646 a zanechal nezletilé syny Jana Václava Ignáce a Františka Petra Otu, který následujícího roku zemřel. Jan Václav Ignác zemřel roku 1676 zanechav opět nedospělé potomky - 3 syny a 3 dcery. Když se roku 1682 dělili o otcovský majetek připadly Častolovice dosud nezletilému Janu Eusebiu Rudolfovi, za kterého je spravovali starší bratři. Ti se však dostali do finančních obtíží a roku byly všechny statky dány do dražby a prodány Tomáši Černínovi hraběti z Chuděnic. Od něho koupil roku 1694 Častolovice nejvyšší pražský půrkrabí Oldřich Adolf Vratislav hrabě Šternberk rytíř řádu zlatého rouna.
Za hraběte Adolfa Vratislava byla v rytířském sále umístěna rodová galerie předků, v Tobiášce dal pak instalovat vzácný soubor olejových maleb českých panovníků od Ladislava Pohrobka po Leopodla I. V roce 1701 vytvořil ze statků Častolovice a Zásmuky fideikomisní panství, které po jeho smrti roku 1703 spravoval jeho starší syn František Damián Josef (1667-1723) a v přímé linii dále jeho syn František Filip (1708-1786), vnuk František Kristián (1732-1811) a pravnuk František Josef. Ten díky matce Augustě hraběnce z Manderscheidu rozšířil rodové jméno na Sternberg-Manderscheid.
František Josef hrabě Sternberg-Manderscheid
|
vstupní průčelí po neogotické úpravě
|
Na počátku 19. století bylo upraveno nejbližší okolí zámku. Na místě zahrady, rybníka, obory a zadních hospodářských budov byl zřízen anglický park o rozloze 40 hektarů a velké skleníky.
V 50. - 70. letech 19. století nechal Jaroslav ze Šternberka zámek pseudogoticky přestavět. Dosavadní funkční rozdíl obou částí byl zrušen a bývalá hospodářská část byla zvýšena o jedno poschodí na úroveň obytných křídel. Všechna průčelí dostala jednotnou fasádu ve stylu tudorovské gotiky, jak ji známe například ze zámků v Hluboké nad Vltavou, Hrádku u Nechanic či Nový Světlov. Na místě hlavní brány vzniknul mohutný rizalit s věžičkami zakončenými stejně jako celé průčelí cimbuřím.
Jaroslav ze Šternberka měl poze jednu dceru a tak po něm dědil bratr Leopold (1811-99), poté jeho syn Leopold Albert (1865-1937). Na počátku 20. století zahájil Leopold Albert ještě rozsáhlejší přestavbu, jejímž hlavním záměrem bylo rozšíření obytných prostor, přizpůsobení zámku požadavkům moderního bydlení a v neposlední řadě navrácení původní renesanční podoby. Přestavba tak odstranila či podstatně zjednodušila všechny neogotizující prvky. Došlo k obnově arkád a sgrafitové výzdoby v nádvoří. V té době byla také nad vstupní bránou postavena robustní věžice s osmibokou helmicí, která je dodnes dominantou zámku. Tato přestavba dala zámku podobu jak ji známe i dnes.
vstupní křídlo v pohledu z nádvoří
|
30.6. 1992 byly Častolovice navráceny dceři hraběte Leopolda a hraběnky Cecilie Dianě Sternbergové. Diana Sternberg-Phipps patří k uznávaným bytovým architektům a po převzetí Častolovic se výrazně podílela na úpravých expozic.
Současný veřejnosti přístupný prohlídkový okruh zahrnuje bývalou reprezentační a obytnou část. Ze schodiště s množstvím zbraní ze 16. až 19. století a šternberskými podobiznami vede prohlídková terasa přes zlatý (rokokový) pokoj do znakového a modrého pokoje přes salón s nábytkem po roce 1805 a místnost s empírovým zařízením pak dlouho průčelní chodbou s hodnotným mobiliářem do místností, jež nemají na našich zámcích obdobu. Jde o Tobiášku, rytířský sál, kapli, brokátový (tapetový) pokoj a kuřácký salón. V přízemí pod rytířským sálem probíhají krátkodobé tematické výstavy a je zde také kavárna.
Do celého objektu zámku je bezbarierový přístup.
V oboře v anglickém parku žije stádo bílých daňků a ptáci emu.
C004-09východní nároží |
C004-10zahradní průčelí jihovýchodního křídla |
© 1999-2001 Zany