Cheb

Cheb
rozsáhlý románský hrad, přestavěn goticky, v 17. století přeměněn na barokní pevnost

Poloha:	na ostrožně nad pravým břehem řeky Ohře ve stejnojmemnném okresním městě
Majitel:	Město Cheb
Uživatel:	Chebské muzeum
Adresa:	Trčky z Lípy 1, 350 11 Cheb
telefon:	354 422942, 422386-7, fax: 354 422292
Expozice:	pozdně románská kaple, torzo románského paláce, Černá věž. Archeologická expozice, expozice o vývoji kamnářství
Otevřeno:	duben, říjen: Út-Ne 9-16 květen, září: Út-Ne 9-17 červen - srpen: Út-Ne 9-18
Prohlídka:	samostatně
Vstupné:	dospělí 20,- Kč, děti 10,- Kč, rodinné 30,- Kč cizinci dospělí 40,- Kč, děti 20,- Kč (včetně služeb - textu), cizojazyčný výklad 20,- Kč/osoba fotografování 100,- Kč, video 100,- Kč
Doprava:	vlak 2 km, autobus 2 km, parkoviště 100 m (i bus)
Prameny:	Jiří Úlovec: "Hrady, zámky a tvrze na Chebsku", Chebské muzeum, Cheb, 1998 Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 Pavel Šebesta: "Císařský a královský hrad v Chebu", Chebské muzeum, Cheb 1998 Dobroslava Menclová: "České hrady", Odeon, Praha 1976
Datum návštěvy:	29.9. 2000, 30.9. 2000

Na místě dnešního hradu se předpokládá starší slovanské osídlení, které bylo od konce 10. století chráněno opevněným hradištěm. Koncem 11. století se oblast stala součástí severní bavorské marky v té době spravované hrabaty z Vohburgu. Těm přestalo počátkem 12. století staré hradiště stačit a proto se pustili do stavby nového hradu. Již roku 1135 z nej byla vykonávána správa. Roku 1146 připadlo Chebsko řiši a císař Konrád III. štaufský jej podřídil přímo svým příbuzným, takže po jeho smrti jej zdědil jeho syn Friedrich a po jeho smrti roku 1167 bratranec Friedrich Barbarossa. Ten mu přisuzoval velký význam a nejpozději roku 1179 rozhodl o založení nového hradu jako sídla císaře, falce. Roku 1183 již musela být podstatná část stavby hotova. Jeho bývalé podhradí se rychle měnilo ve výstavné a bohaté říšské město, které velmi brzy získalo významné politické a hospodářské postavení.
Barbarossův hrad sloužil v takřka nezměněné podobě až do poloviny 15. století, kdy došlo k výraznějším zásahům. V dalších letech byl úměrně poklesu svého významu jen udržován a pomalu chátral. Roku 1634 byli v tzv. Gordonově domě vedle císařské falce zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Druhá polovina třicetileté války výrazně přispěla k dalšímu chátrání falce. Roku 1631 byl Cheb obsazen Sasy, o rok později dobyt císařskou armádou a roku 1647 obléhán Švédy.
Na rozkaz Ferdinanda III. byl v letech 1652-73 hrad přestavěn v barokní pevnost. Práce však pokračovaly pomalu a pevnost zaostávala za překotným rozvojem vojenství té doby. Není tedy divu, že byl roku 1742 Cheb během čtyř dní dobyt saským a francouzským vojskem a o dva roky později zase císařskými. Pevnost byla sice ještě v padesátých letech opravována, ale starý hrad již zůstal ve zříceninách. Roku 1808 byla pevnost úředně zrušena a byla přikázána její likvidace. Roku 1895 byl hrad předán do majetku města s podmínkou, že bude udržován jako památka.

Slovanské hradiště bylo mnohem rozsáhlejší než pozdější hrad. Opevňovaly jej dva příkopy a a téměř 35 metrů široký val. V jeho severozápadní části byl vybudován vohburgský hrad. Za jeho východní hradbou se tyčily dvě okrouhlé věže o průměru 8 a 10,5 metrů. Před hradbou byl vyhlouben příkop. Zástavbu v západní části díky pozdějším zásahům téměř neznáme.
Císařská falc úplně změnila vzhled hradu. Vstup od jihu chránila nová nakoso postavená čtverhranná Černá věž postavená z vekých čtverhranných kvádrů z černého tufu. Kromě přízemí obsahovala ještě tři patra. V severovýchodním nároží byl postaven výstavný palác jehož první patro sloužilo jako hlavní obytná a reprezentační budova. Nejbohatší stavbou se ovšem stala kaple sv. Erharda, sv. Martina a sv. Uršuly. Její obdélná budova téměř bez vnějších ozdob skrývá architektonicky bohaté interiéry. Přízemí je zaklenuto devíti poli křížové klenby nesené čtyřmi sloupy. Prostřední pole bylo vynecháno a skýtá volný pohled do prvního patra. To je stejně členěné, svoji lehkostí však výrazně kontrastuje s hmotným přízemím.
Po požáru v 15. století bylo kromě nejnutnějších oprav přikročeno k zásadní přestavbě. Románský palác dostal hrázdění 2. patro a jeho přízemí bylo upraveno na konírny. Při západním konc paláce byl postaven tzv. Gordonův dům, do kterého byla přenesena kuchyně. Hrad byl zapojen do městského opevnění, před jeho čelem vznikl parkán zesílený Skalní baštou a dosud stojící Mlýnskou baštou.
Již počátkem 30. let 17. století byla zahájena výstavba trojúhelných bastionů. Ve druhé polovině století byla hlavní pozornost věnována opevnění v západní části, které překrylo všechny starší stavby. Roku 1706 byla černá věž upravena na prachárnu a o tři roky později bylo provedeno nejnutnější zajištění paláce. Na dva velké bastiony ve zbývajících nárožích hradu již nezbyly finance.
Po dvojím obléhání ve 40. letech 18. století již nebyl hrad opravován a po velkém požáru města roku 1809 se palác definitivně změnil ve zříceniny.

půdorys

půdorys hradu

hrad s okolím na katastrální mapě z r. 1841

severní stěna paláce podle B. Gruebera (1870)

pokus o rekonstrukci hradu v polovině 17. stol.

řez kaplí
(podle D. Menclové)

kaple podle B. Gruebera (1870)

ikonografie

výřez z plánu města M. Meriana z r. 1650

kresba K. Hofreutera podle dřevořezu S. Münstera (1550)

veduta neznámeho autora před r. 1508

hrad od severu - Würbsova rytina podle kresby J. Reichela
(před r. 1846)

letecké foto (1996)

pohled od řeky (1. pol. 19. stol.)

pohled z levého břehu Ohře

palác na kresbě V. Prökla z roku 1844

přízemí kaple - kresba J. Kirschenka (1819)

kresba B. Gruebera (kolem 1870)

Černá věž, přízemí a patro kaple na kresbě J. Richtera před r. 1846

vstupenka

razítko

fotoalbum
hrad

000929-157
Boží muka v místě bývalé Mlýnské brány

000929-159
barokní vstupní brána

000930-003
jihozápadní barokní bastion

000930-037
celkový pohled od jihovýchodu

000930-030
celkový pohled z Černé věže

000930-005
nádvoří s baterií děl a palácem v pozadí

000930-008
baterie děl na nádvoří

vykopávky v nároží mezi kaplí a palácem
000930-009 pohled od východu (od kaple)	000930-011 pohled od jihu na dveřní portál černé kuchyně	000930-028 celkový pohled z Černé věže

Černá věž

000929-158
pohled od jihovýchodu

000930-007
pohled z nádvoří od severovýchodu

000930-014
pohled od jihovýchodu

000930-025
vstupní portálek na severozápadní straně

000930-026
vstupní portálek z interiéru

kaple sv. Erharda, sv. Martina a sv. Uršuly

000930-004
pohled od jihozápadu

000930-013
pohled od západu

000930-027
pohled z Černé věže

přízemí
000930-015 robustní sloupy přízemí, v pozadí presbyterium	000930-016 vypuštěné střední pole klenby spojující přízemí a patro	000930-017 presbyterium přízemí	000930-018 schodiště z přízemí do patra

1. patro
000930-019 křížová žebrová klenba	000930-020 západní pole klenby 1. patra	000930-021 detail hlavice jihozápadního sloupu klenby

000930-022
pohled z presbyteria k západu

000930-023
císařská oratoř

000930-024
triumfální lomený oblouk presbyteria

palác

000929-153
severní stěna

000929-156
východní stěna, vlevo kaple

000930-001
severovýchodní nároží

000930-029
pohled z Černé věže

000930-012
interiér
pohled od západu k východu

000930-034
vnitřní líc severní stěny

000930-036
interiér paláce
pohled od východu k západu

000929-155
sdružené pětidílné okno auly od severu

000930-035
sdružené pětidílné okno auly od jihu

000930-033
dvoudílné okno obytných prostor 1. patra

město

000930-038
'Špalíček'
blok domů uprostřed náměstí

000930-047
kaple sv. Bartoloměje

kostel sv. Mikuláše

000930-031
pohled z Černé věže hradu

000930-039
vstupní portál na jižní straně

000930-040
loď s presbyteriem

000930-041
náhrobní desky

000930-042
presbyterium a věže od jihu

000930-043
jižní fronta

000930-044
presbyterium

000930-045
severní věž a socha na schodišti ke kostelu

000930-046
pohled od severovýchodu

městské opevnění

000930-048
Mlýnská věž
od severu

000930-049
Mlýnská věž
od severozápadu

000929-154
Mlýnská věž
od východu

000930-050
Písečná brána od západu

000930-053
Písečná brána z levého břehu Ohře

000930-054
oblouk hradby v severozápadním nároží hradu

000930-032
hradba s baštou na jihozápad od hradu

opevnění na severovýchod od hradu
000929-168 hradební věž nad řekou	000929-170 vstupní portálek hradební věže	000929-169 parkánová hradba se střílnami

Cheb rozsáhlý románský hrad, přestavěn goticky, v 17. století přeměněn na barokní pevnost

Cheb
rozsáhlý románský hrad, přestavěn goticky, v 17. století přeměněn na barokní pevnost