[HLAVNÍ STRÁNKA]
Starý Berštejn
zříceniny gotického hradu
přehled dějin
Kdy přesně byl na vysokém kopci nad obcí Vrchovany založen hrad Berštejn nelze ani analýzou dochovaných pramenů jednoznačně určit. Situaci neosvětlily ani poslední výzkumy, které právě naopak přinesly některé nové otázky. Víme pouze že se tak stalo někdy v první čtvrtině 15. století a první výslovná zmínka o hradu pochází až z roku 1437. Když si roku 1402 dělili synové Jindřicha Jednookého z Dubé otcovský majetek, byla u dílu Jindřicha Hlaváče výslovně zmíněna ves Vrchovany a vrch nad ní. Z této ne zcela obvyklé zmínky o prázdném kopci nad vsí dosavadní literatura počínaje Augustem Sedláčkem usuzovala, že již při tomto dělení měli Berkové v úmyslu na tomto místě postavit hrad, tím spíše že Jindřich Hlaváč na svém díle žádné sídlo neměl. Berštejn pak měl být založen před rokem 1407, kdy Jindřich Hlaváč zdědil Jestřebí a nepotřeboval by se pouštět do nákladné stavby nového sídla.
Jednoznačnost této hypotézy v posledních letech zpochybnili F. Gabriel a J. Panáček, kteří do situace vnesli některé nové pohledy. Nově vytvořené panství podle nich ke své existenci potřebovalo nějaké správní středisko, bez ohledu na to, zda bylo současně rezidencí svého majitele - když roku 1407 Jindřich Hlaváč přesídlil na Jestřebí, nemuselo to tedy znamenat, že Berštejn již stál. Tomu by nasvědčovala i skutečnost, že ještě roku 1414 se Jindřich píše "z Lovu", což byla jedna ze vsí z jeho dědického podílu.
Horní interval let, mezi nimiž mohl být hrad postaven se posouvá k roku 1423, kdy je jistý Zikmund z Berštejna svědčil na listině, kterou Vilém z Ronova potvrdil městská práva České Lípě. Zmíněný Zikmund sice podle přídomku sídlil na Berštejně, jinak je však zcela neznámou osobou a nevíme ani, z jakého rodu pocházel - v celém Berkovském rodu není v tomto období známa jediná osoba tohoto křestního jména. Gabriel s Panáčkem jej hypoteticky ztotožňují se katolickým pánem Zikmundem Děčínským z Vartemberka.
K Berštejnu bývá někdy vztahována i zpráva z roku 1429 o dobytí nejmenovaného hradu u Dubé husitskými hejtmany Janem ze Smiřic a Čečkem z Pakoměřic, ta se však spíše vztahuje k hradu v Českém Dubu. Rozhodnutí nepřinesla ani další zmínka z roku 1437, podle níž byl uloupený dobytek ze vsi Okna odveden na Berštejn - je to sice první výslovná zmínka o Berštejnu, chybí však jakýkoliv náznak na jeho majitele.
Shrneme-li výše uvedené, rýsuje se poměrně pravděpodobný (avšak stále jen hypotetický) následující sled událostí: Roku 1402 vytvořil Jindřich Hlaváč z několika zděděných vsí nové panství. To je také poslední jednoznačná zmínka o jeho vlastnictví, kdykoliv v následujících letech mohlo dojít k majetkovým změnám a to dokonce ještě před Jindřichovým přesídlením na Jestřebí. To, že se roku 1414 psal "z Lovu", mohlo znamenat, že mu již Vrchovany s horou nepatřily. Novým majitelem se stal blíže neznámý Zikmund, snad z katolické děčínské větve vartemberského rodu. Ke změně majitele mohlo dojít koupí, nebo násilným dobytím poté, co se doposud věrný katolík Jindřich Hlaváč roku 1419 jako jediný z rodu přidal na stranu kališníků. Hrad mohl postavit jak Jindřich Hlaváč (jak by napovídalo jméno Berštejn), tak Zikmund, který jej držel roku 1423. Vyloučena ovšem není ani jiná možnost - tajemný Zikmund z Berštejna zde mohl být byl roku 1423 jen purkrabím a hrad samotný stále patřil Berkům z Dubé. Kdo byl majitelem Berštejna roku 1437 ani v následujících desetiletích nevíme - mohli to být Vartemberkové, neboť v letech 1465-74 je prameny na Berštejně jednoznačně prokázán Zikmund z Vartemberka. V jeho rodu mohl Berštejn zůstat až do přelomu 15. a 16. století, kdy se Berštejn opět vrátil do majetku berkovskému rodu. Kdy k tomu došlo opět nevíme, nabyvatelem Berštejna mohl být (podle Ottova slovníku i podle Sedláčka) synovec Jindřicha Hlaváče Aleš Berka (+1481) čí jeho syn Jiří (+1517), který se roku 1512 píše "sezením na Berštejně". V té době však již Berkové sídlili spíše na pohodlnější tvrzi v Kuřivodech a na Berštejně pobývali (pokud vůbec) jen zřídka.
Stejně jako jsou nejasné počátky hradu, nevíme ani, kdy byl Berštejn opuštěn. Ještě Jiřího syn Aleš Berka (+1542) se psal střídavě po Kuřivodech i po Berštejně, Alešův syn Adam, kterému po otcově smrti připadl díl s Berštejnem si v letech 1558-67 poblíž Vrchovan postavil novou rezidenci - renesanční zámek, který pojmenoval Nový Berštejn. To byl patrně rozhodující a definitivní impuls pro opuštění stísněného nepohodlného hradu v extrémní poloze, který již nemohl postačovat nárokům bohatého renesančního velmože.
© 2001-2004 Zany
