[HLAVNÍ STRÁNKA]
Starý Berštejn
zříceniny gotického hradu
popis
Analýza stavebního vývoje hradu je poměrně komplikovaná, situaci neřeší ani nejnovější popisy z pera F. Gabriela a J. Panáčka, které jsou v některých partiích (zejména u druhé stavební fáze) nejasné, popisované stavební fáze navíc plně nekorespondují se zveřejněným zaměřením, které zřejmě nebylo autory aktualizováno o nové poznatky. Při mé doposud jediné návštěvě jsem tyto popisy neměl k dispozici, navíc se mi nepodařilo na místě zastihnout nájemce hradu pana Nováka a podívat se do jádra hradu. Snad se mi někdy v budoucnosti podaří při další návštěvě Berštejna situaci ujasnit a zpřesnit.
Pro nový hrad si jeho stavebník (ať jím už byl kdokoliv) vybral čedičovou kupu, která se nad okolní krajinu vyvyšuje asi o 150 metrů. Nejstarší ze tří rozpoznaných stavebních fází hradu zaujala skalní blok, vystupující na povrch na vrcholu kupy. Patří do ní především do výše přízemí dochované zdivo mírně lichoběžného objektu vystavěného z místního lomového kamene, s maltou roztíranou po vnějším líci. Budova bývá v literatuře obvykle považována za věž, dochované zdivo však pro to neposkytuje jednoznačné důkazy, pomoci nemohou ani známé veduty hradu. Pro jednoduchost dalšího popisu tuto stavbu budeme dále věží nazývat. Všechna nároží objektu o stranách cca 7,5/8/9,5/9 metrů jsou orientována k světovým stranám, síla zdiva se pohybuje kolem 1,5 metrů. V severovýchodní stěně jsou zbytky dvou úzkých střílnovitých okének narušených pozdější destrukcí či záměrným ubouráním.
Ke druhé stavební etapě patří vyšší úrovně zdiva věže, které se od starší fáze zřetelně odlišují absencí malty na vnějším líci – buď zde nebyla aplikována, nebo díky horší kvalitě opadala. Interiér přízemí byl zcela přeřešen – nevíme, jakému účelu sloužil v první fázi, nyní však byl jednoznačně obytný. Do starých obvodových zdí byla vložena valená klenba s čely při severovýchodní a jihozápadní zdi. Stará úzká okénka na severozápadě byla zazděna a nahrazena dvěma novými v jihozápadní a jihovýchodní stěně. Ta byla rozměrnější a vybavené kamennými lavicemi jednoznačně dokládajícími obytný charakter. Do severozápadní zdi byl při západním koutu vložen valeně klenutý vstupní portál. Všechna nároží věže s výjimkou západního byla v celé dochované výši zpevněna pískovcovým armováním.
Západní nároží věže bylo přímo provázáno se zdivem nižšího horizontu jádra. Nově přistavěná část byla také mírně lichoběžná a směrem k jihozápadu předstupovala o jednu osu před líc věže. Zmíněné popisy v této části uvádějí vstup, valeně klenutý trakt a dvě nedávno zazděná střílnovitá okénka, bohužel se mi je nepodařilo ztotožnit s reálnou situací. První patro této části jádra bylo podle dochovaných trámových kapes plochostropé, obdobně tomu bylo i v dalším patře, jehož zdivo se však již nedochovalo.
Do druhé fáze autoři zařazují i dochované zbytky hradby, která k jádru připojovala i dvě skalní plošiny po stranách jádra, které jsou dnes díky bujnému porostu zejména v letních měsících značně nepřehledné. Na větší z nich severovýchodně od věže se dochoval relikt zdiva na východní straně, který vyrovnával skalní podloží (na zaměřeních je přiřazován k první stavební fázi). Zeď zřejmě obíhala celou plošinu, pokračovala podél severozápadního boku jádra, kde ve svahu pod jeho západním nárožím autoři uvádějí další relikt zdi. Ten byl bohužel při mé návštěvě zcela ztracen v porostu a nebylo jej tedy možno zdokumentovat. Zeď dále pokračovala po obvodu druhé plošiny a od jihozápadu se blíže neurčeným způsobem napojovala na obvodovou zeď jádra.
Podle struktury zdiva složeného z pískovce a čediče různé kvality autoři vymezují třetí a poslední stavební fázi hradu. Ta se v jádru projevila především v západním nároží spodního objektu, které bylo nově přistavěno ke stávajícím nárožím a doplnilo tak lichoběžníkový půdorys objektu. Nové západní nároží bylo zpevněno na všech stranách pravidelně opracovanými pískovcovými kvádry, zřejmě druhotně použitými. Jihozápadním průčelím této dozdívky prostupuje do oblouku zaklenutý vstupní portál vyzděný z mohutných pískovcových kvádrů. Portál vedl do téměř čtvercové valeně zaklenuté prostory, z jejíž jihovýchodní stěny vedl další portál na schodiště do plochostropého patra.
Předhradí zbudované při severozápadní straně skály s jádrem se dochovalo většinou jen v náznacích. Na severovýchodě jej vymezoval hřeben vybíhající z centrální skály, na nějž směrem k severu navazoval krátký úsek hradby dochované v amorfním reliktu. Tato hradba pravděpodobně ohraničovala i západní bok předhradí, kde ji dnes nechává tušit již jen terénní zlom s oválnými depresemi, které mohou být pozůstatky nějakých budov vložených do hradby. Nejvýraznějším prvkem je dnes zbytek oválné bašty vložené do hradby v místě jejího zlomu v severním rohu předhradí. Mezi baštou a skalním hřebenem předpokládala D. Menclová vstupní bránu, citované popisy tuto variantu nepokládají za pravděpodobnou především kvůli prudkému stoupání, které by takto vedená cesta musela překonat. Náhradou předkládají variantu přístupu mírnějším stoupáním k bráně v západním boku předhradí v místech mezi zmíněnými drobnými objekty vloženými do hradby. Jádro bylo z předhradí přístupné zřejmě po nějaké dřevěné kostrukci.
© 2001-2004 Zany
