Týřov

Týřov
(Angerbach)
zřícenina gotického hradu

Poloha:	na ostrožně nad vtokem potoka Úpoře do Berounky nedaleko od Skryjí (okr. Rakovník)
Majitel:	? (o získání do vlastnictví usiluje Okresní muzeum Rakovník)
Uživatel:	?
Otevřeno:	zřícenina, vstup volný
Doprava:	bus Skryje, u mostu, parkoviště tamtéž, odtud 1,5 km po pravém břehu podél Berounky na rozcestí pod hrad,dále proti proudu Úpořského potoka a vlevo vzhuru na hrad mapa KČT 1:50000: č. 33 "Křivoklátsko a Rakovnicko"
Prameny:	Dobroslava Menclová: "České hrady", 2. vydání, Odeon, Praha 1976 Tomáš Durdík: "Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě", Academia, Praha 1998 Tomáš Durdík: "Ilustrovaná encyklopedie českých hradů", Libri, Praha 1999 CD-ROM August Sedláček: "Hrady zámky a tvrze české", ViGo agency, Praha 2000 Tomáš Durdík, Viktor Sušický: "Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Střední Čechy", nakl. Pankrác, Praha 2000 Tomáš Durdík: "Výtvarná podoba českých hradů francouzského kastelového typu 13. století" in "Castellologica bohemica 7", Archeologický ústav AV ČR, Praha 2000 Tomáš Durdík, Pavel Bolina: "Středověké hrady v Čechách a na Moravě", Argo, Praha 2001
Datum návštěvy:	6.5. 2001

přehled dějin

Hrad postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. První zmínka se váže k roku 1249, kdy zde Václav přijal kralevice Přemysla a předáky panské opozice. Hrad tedy musel být hotový či alespoň téměř dokončen. Několik náznaků svědčí spíše o druhé možnosti. Především o tom svědčí minimální zástavba horního hradu. V té době bylo obvyklé stavět hrady ve třech základních fázích. V první byly vybudovány především obranné stavby a základní obytné budovy, tak aby hrad byl schopen plnit svou základní funkci. Ve druhé fázi přibyly další obytné stavby a hospodářské zázemí a ve třetí byly dobudovány obytné budovy a vznikly také reprezentační a sakrální prostory. Hradní budovy odpovídají stavu po dokončení druhé fáze, třetí již zde nebyla realizována. To dokládá i zmínka z roku 1250, kdy je Týřov zmiňován v souvislosti s pasováním vladaře Nedvěda. Vlastní akt se odbýval na blízkém Velízu, protože Týřov neměl svou kapli. Přemysl a stavovští předáci byli na Týřově zajati a uvězněni. Snad právě proto (stejně jako jiní panovníci) na Týřov zanevřel a svou pozornost věnoval nedalekému Křivoklátu. Snad proto tedy na Týřově již nedošlo k realizaci třetí fáze.
V přímém královském držení nezůstal Týřov příliš dlouho. V pramenech se vyskytoval pod oběma svými jmény, jak Týřov i Angerbach. Již na počátku 13. století jej od Jan Lucemburský získal do zástavy Vilém Zajíc z Valdeka, který zde v letech 1315-16 věznil Jindřicha z Lipé. Po svém návratu do Čech jej roku 1333 vykoupil markrabě Karel a v roce 1355 jej začlenil do svého návrhu zákoníku Majestas Carolina jako podmínečně zcizitelný. Roku 1360 jej sice nakrátko zastavil bavorskému vévodovi Janovi, po roce jej však vykoupil. Od té doby se uvádí již jen pod svým českým jménem.
Roku 1422 jej král Zikmund spolu s Křivoklátem zastavil svému přívrženci Alši Holickému ze Šternberka jako úhradu za obdržené půjčky. Díky dokonalému obrannému systému vyvázl Týřov jako jeden z mála hradů z husitských bouří bez pohromy. V roce 1429 je již týřovským pánem Habart z Adlaru, který s dalšími královskými přívrženci působil mnoho nepříjemností pražským městům. Zakrátko se Týřov dostal opět do rukou pánů ze Šternberka, od kterých jej krátce po roce 1450 vykoupila zpět královská komora. Za Jiřího z Poděbrad se dostal hrad roku 1460 opět do zástavy, tentokrát královského sekretáře Jošta z Ensidle, který zde založil novou větev svého rodu Týřovských z Ensidle.
Téměř po celé 16. století se táhly složité spory o vykoupení Týřova ze zástavy a jeho následný odprodej do dědičného vlastnictví. Během té doby jeho držitelé příliš neinvestovali do údržby, hrad začal nezadržitelně chátrat a roku 1575 se poprvé uvádí jako pustý. Teprve v 80. letech došlo ke konečné dohodě a panství odkoupil Jan starší z Lobkovic, který již zpustlý hrad ponechal svému osudu. Při zcelování křivoklátského panství jej Rudolf II. připojil ke Křivoklátu, s nímž sdílel další osudy.
V letech 1973 a 1976-84 zde byl prováděn archeologický výzum, který vnesl mnoho světla do jeho poznání.

popis objektu

Týřov tvoří dvě diametrálně odlišné části, horní a dolní hrad, přesto však jsou dílem jedné stavební fáze. Dolní hrad je čistou ukázkou francouzského kastelu, horní hrad vychází z domácích tradic, přesto i zde nacházíme prvky importované z Francie.
Přibližně obdélný dolní hrad odděluje od zbytku ostrožny mohutný 14 metrů šíjový příkop překlenutý dřevěným mostem vedoucím k 1. bráně v dnes téměř zaniklé hradbě. Mezi ní a obvodovou hradbou dolního hradu existoval úzký druhý příkop v 15. století zasypaný a přeměněný na parkán. Druhá brána měla podobu čtverhranné věže zcela zatažené za čelní hradbu. Její stěžejkový most dopadal přímo do portálu první brány. O jeho existenci svědčí jáma pro vnitřní rameno stěžejky vysekaná v průjezdu a také zazděný štěrbina na vnějším líci čelní hradby.
Hlavními prvky obrany dolního hradu je celkem šest flankovacích věží rozmístěných v nárožích a uprostřed delších stran. Jedinou výjimku představuje severozápadní nárožní věž, která je díky sousedství bergfritu horního hradu posunuta k východu. Věže mají průměr od 5,8 do 7,3 metrů a předstupují před líc hradby od třetiny do poloviny své hmoty. V jejich torzech se nedochovaly stopy po vnitřním členění ani stopy otvorů (střílen). Severovýchodní věž zřejmě obsahovala studnu. Protože stála na velmi exponovaném místě v blízkosti vrchu převyšujícího hrad, byla zpevněna mohutným pylonem zdiva. Věž mohla být ostřelována ze dvou směrů, proto byly rohy pylonu proti nim vytaženy do dvou břitů.
K oběma delším stranám dolního hradu se přikládala zástavba. Na severní straně zaujímal celou délku kurtiny mezi severozápadní a střední věží dřevěný srub o rozměrech 5x6 metrů, který byl součástí prvotního plánu. O jeho podobě nemůžeme říct nic bližšího, někdy ve 14. či 15. století byl odstraněn a nahrazen zděnou budovou, která zaujala celou severní stranu dolního hradu.
Na jižní straně byla situace obrácená. Ve druhé fázi původního plánu vznikla mezi jihovýchodní a střední věží zděná stavba o rozměrech 5x21 metrů. Její základy byly objeveny pod troskami mladších hrázděných a roubených staveb.
V převýšené severozápadní části dolního hradu stojí malý přihrádek pod velkou věži. Jeho obvodová hradba se připojuje k severozápadní flankovací věži a po tupoúhlém zlomu se napojuje na nároží třetí brány. Vnitřní prostor přihrádku, do něhož se vstupovalo portálem v sousedství třetí brány, nebyl zřejmě nijak zastavěn, objevené pozůstatky lehčích staveb náleží až 15. století. Domněnky o funkční provázanosti přihrádku s obranou horního hradu a bergfritu nelze prokázat. Jeho existence byla vynucena terénní situací dolního hradu.

Do horního hradu se vstupovalo portálem 3. brány, jejíž vnější nároží byla ze severu zesílena mohutným opěrákem a na jihu mohutnou věžicí. Portál vedl do stísněného prostoru sevřeného dvěma hradbami, vybíhajícími v pokračování delších stěn paláce. Domněnky, že jde o interiér vstupní věže výzkum nepotvrdil, sevřený dvorek je pokládán za u nás zcela neobvyklý châtelet.
Čelo horního hradu bylo tvořeno bergfritem, palácem s třetí branou a hradbou mezi nimi. Bergfrit má průměr 9,7 metrů a zdivo silné 3,5 metrů. Zachovaná část do výše prvního patra představuje asi třetinu jeho původní výšky. V interiéru jsou zachovány kapsy trámového stropu přízemí a špalety vstupu v patře. Ten byl pravděpodobně můstkem spojen s horním podlaží protilehlého paláce.
Palác byl postaven až ve druhé mikrofázi a zachovala se z něj pouze jižní zeď, která byla zároveň obvodovou hradbou jádra. Západní nároží zpevňovala polookrouhlá a východní nároží čtverhranná věžice. Portálem v čele paláce (čtvrtou bránou) se vstupovalo do průjezdu krytého trámovým stropem, který vedl po celé délce budovy. Z průjezdu se vstupovalo také do sklepení vytesaného ve skále. Podobu jižní stěny zachycují stará vyobrazení, podle nichž byl nejméně dvoupatrový, v další úrovni nelze spolehlivě určit zda jde o obytné patro či pozůstatek ochozu s cimbuřím. Součástí paláce byla místnost se žebrovou klenbou, jejíž zbytky se podařilo nalézt v průjezdu. V dalších stoletích s klesající úrovní údržby nevydržela slabá skalní skořápka stropu sklepení a celá nádvorní stěna paláce se zřítila
Na západním konci horního hradu stojí zříceniny mohutného donjonu. Původní plán v těchto místech počítal pouze s hradbou vybavenou parapetní stříškou a ochozem, která zde také byla postavena. Teprve v další fázi, někdy ve třetí čtvrtině 13. století, došlo ke změně a k hradbě byla na spáru přistavěna čtvercová obytná věž o straně dlouhé 12 metrů. V jejím jižním nároží je dosud patrný vnitřní líc parapetní zídky hradby.
Do obdélného plochostropého sklepení věže vedl zvláštní vstup od jihovýchodu. Rovněž plochostropé přízemí mělo samostatný vstup pří východním nároží. V jihovýchodní stěně se zachovaly zbytky dvou otvorů - okna se sedátky a úzkého střílnovitého okénka vedle něj. Z prvého patra se dochovaly pouze části jihovýchodní, jihozápadní a severovýchodní stěny. Jediným patrným otvorem jsou zbytky vstupního portálu v jihovýchodní stěně s kapsami po konzolách na vnějším líci zdiva. Druhé patro se dochovalo pouze ve střepu jihovýchodní zdi.

Taková byla tedy podoba hradu po jeho dokončení. V dalších staletích postačovalo jeho opevnění soudobým požadavkům, takže až na již zmíněné drobné zásahy nedošlo k výraznější přestavbě. Teprve v 15. století byl v reakci na rozvoj dělostřelby zastřešeny hradební ochozy a na jižní a východní straně dolního hradu byl zřízen parkán s baštami umožňující použití děl velkých ráží. Výšinu severně od hradu zajistila předsunutá bašta.

půdorys

dobová zaměření

podle stavitele J. Urbana
(1884)

podle A. Sedláčka

podle D. Menclové
není zakreslen palác a střední flankovací věž severní fronty dolního hradu,
které odhalil až pozdější archeologický výzkum

půdorys

rekonstrukce

podle T. Durdíka

půdorys

hmotová rekonstrukce pro pol. 13. stol.

hmotová rekonstrukce pro 2. pol. 15. stol.

ikonografie

pohled od jihu
kresba K.H. Máchy (asi 1833)

pohled od jihu
kresba z poč. 19. století

pohled od jihu
kresba J. Šembery (1827)

pohled od severu
Richterova rytina podle kresby F.A. Hebera (cca 1840)

pohled od východu
obraz B. Wachsmanna (1860)

pohled od severu
rytina W. Bergera podle kresby F.K. Wolfa (1787)

pohled od jihu
fotografie z konce 19. století

pohled od jihu
fotografie z konce 19. století

kresby z díla A. Sedláčka

pohled od západu

severovchodní nároží dolního hradu

bergfrit od jihu

donjon od východu

fotoalbum

dolní hrad

010506-004
příkop a val jižně od dolního hradu
pohled od východu k západu

010506-007
jižní část čela dolního hradu v místě vstupu

010506-006
severní část čela dolního hradu

010506-013
kurtina mezi palácem a jihozápadní flankovací věží

severní flankovací věže

010506-016
kurtina mezi S a SV flankovací věží

010506-008
SV věž od východu

010506-054
břit SV věže od severu

010506-028
interiér severovýchodní věže

010506-029
interiér severovýchodní věže

severozápadní věž

010506-017
pohled od severu

010506-018
pohled od východu

010506-024
interiér od jihu

010506-052
pohled od západu

jižní flankovací věže

010506-003
jižní fronta dolního hradu od východu

010506-014
kurtina mezi JZ a J věží

010506-005
jihovýchodní věž od východu

010506-010
jihovýchodní věž od jihozápadu

010506-009
jižní věž

010506-019
interiér jižní věže

010506-011
jihozápadní věž

010506-015
interiér JZ věže

přihrádek

010506-020
vstup

010506-021
východní špaleta vstupu

010506-022
plocha přihrádku zavalená troskami - pohled od jihu

010506-025
západní hradba provázaná se zdivem bergfritu

010506-051
vnější líc západní hradby

horní hrad

010506-026
severní fronta horního hradu
pohled od východu

010506-027
vnější líc spojovací hradby mezi bergfritem a 3. bránou

010506-036
nádvorní líc severní hradby v sousedství bergfritu

010506-049
severní hradba od severovýchodu

palác

010506-012
vnější líc jižní zdi paláce s polookrouhlou věžicí

010506-030
zbytky interiéru paláce od východu

bergfrit

010506-023
pohled od východu

010506-031
pohled od jihu

010506-037
pohled od západu

010506-050
severní oblouk zdiva

010506-033
interiér

010506-035
vnitřní líc vstupu do 1. patra

donjon

010506-001
pohled od jihovýchodu

010506-046
jižní nároží

010506-047
vnější líc jihozápadní stěny

010506-048
vnější líc severozápadní stěny

010506-040
vnější líc jihovýchodní stěny

010506-041
vnější líc severovýchodní stěny

interiér

010506-038
jižní nároží

010506-042
severovýchodní stěna

010506-043
jihovýchodní stěna

010506-044
řez jihozápadní stěnou

010506-045
střílnovité okénko v jihovýchodní stěně

Týřov (Angerbach) zřícenina gotického hradu

Týřov
(Angerbach)
zřícenina gotického hradu